DOBRUŠSKÁ KLASIKA vznikla s cílem nepromarnit potenciál lidí

<p>DOBRUŠKA: Sedmitisícové město v podhůří Orlických hor se dostalo do povědomí široké veřejnosti díky televiznímu seriálu F. L. Věk, natočenému na motivy stejnojmenného románu Aloise Jiráska. Právě zde se narodil František Vladislav Hek, národní buditel, hudebník a spisovatel, jehož osoba byla spisovateli předlohou k napsání románu. Z Dobrušky však pochází také první ředitel Národního divadla v Praze František Adolf Šubert, své mládí zde prožil zakladatel moderní abstraktní malířské tvorby František Kupka.</p> <p>Dobruška 21. století si svých slavných rodáků a občanů váží, ale to neznamená, že žije jen z historie. Zdejší kulturní život je velmi pestrý; působí tu například několik souborů amatérského a loutkového divadla, ženský pěvecký sbor, žesťové sdružení a taneční klub.<br />
Zajímavý smysl využití volného času našli čtyři lidé rozdílných zaměstnání a rozdílného věku, které spojila klasická hudba, jejímž prostřednictvím už čtvrtým rokem oslovují dobrušskou veřejnost. Se dvěma z nich, Václavem Pavlem a Janou Poláčkovou, jsem strávila v příjemném povídání jeden mrazivý večer v místní kavárně. Během rozhovoru se ve svých názorech průběžně doplňovali, a tak s jejich souhlasem nerozlišuji, kterou větu který z nich vyslovil. </p> <p>Co je Dobrušská klasika, jak a kdy vznikla?</p> <p>Dobrušská klasika je dobrovolný spolek čtyř lidí. Myšlenka takový spolek založit vznikla v létě roku 2009 na skautském táboře v nedalekých Mastech s tím, že budeme v Dobrušce pořádat akce zaměřené na klasickou hudbu. Chtěli jsme trochu systematicky doplnit stávající kulturní nabídku v Dobrušce tímto žánrem. Klasika je pro nás koníček a zároveň je to činnost, která má pro nás velký smysl. </p> <p>Koho napadlo Dobrušskou klasiku založit?</p> <p>Původní myšlenka pochází od nás dvou, a my jsme oslovili další zúčastněné s tím, že by byla škoda promarnit potenciál lidí, kteří v Dobrušce žijí. Mezi ně patří mladý a velmi úspěšný varhaník Pavel Svoboda, disponující ohromným množstvím známostí a spolupracovníků z oblasti hudby, které k nám může pozvat. Druhým je Václav Pavel, kapelník dechové hudby Valanka, který má kontakty na členy jazzových uskupení a hudebních těles od různých Big bandů po Hudbu Hradní stráže, dalším v řadě je Stanislav Kupka, člen Dobrušského žesťového sdružení. Jedinou ženou našeho spolku je Jana Poláčková, která ze svého profesionálního působení na Městském úřadu věděla, že o propagaci klasické hudby není z pohledu provozovatelů zdejších kulturních zařízení příliš zájem a měla dost potřebných zkušeností s pořádáním a organizováním koncertů. </p> <p>Jak vznikl název?</p> <p>Název spolku přirozeně vyplynul ze situace hned v počáteční fázi formování Klasiky. Věděli jsme, že se naše činnost bude týkat převážně klasické hudby a nelíbí se nám pojem „vážná hudba“, takže panovala všeobecná shoda na tom, že by název uskupení měl obsahovat slovo „klasika“ a slovo „Dobruška“. Z toho pak vyplynul název Dobrušská klasika. Později jsme oslovili dobrušského grafika Josefa Benedikta a domluvili se s ním na zpracování loga našeho spolku.</p> <p>Co bylo na začátku?</p> <p>Na rozjezd jsme udělali pár akcí. Od samého začátku jsme si si akce zabezpečili organizačně a Kulturní dům jako součást Kulturních zařízení města Dobrušky ji pokryl finančně. Ceny jsou díky přátelským vztahům našich členů s vystupujícími hudebníky velmi příznivé, přesto se náklady na akce pohybovaly okolo 40 tis. ročně. Bez veřejné podpory by se akce tohoto druhu dělat nedaly.<br />
Určitou značkou Dobrušské klasiky je, že pozvánky na naše akce roznášíme osobně a s pomocí nadšených prostředníků. Díky tomu se během několika let podařilo vytvořit okruh pravidelných návštěvníků, kteří už sami sledují naši nabídku a na koncerty se těší.<br />
V podstatě se dá říct, že zhruba 80 – 170 lidí chodí pravidelně. Pro koncertní akce využíváme téměř výhradně prostory kostela sv. Václava a přilehlé zahrady, ale koncert jsme měli i v sále zdejší ZUŠ. </p> <p>Co je základem vámi pořádaných akcí? </p> <p>Dobrušská klasika funguje na bázi přátelských vztahů našich členů s mnoha muzikanty a hudebníky, kteří jsou ochotni koncertovat v Dobrušce za v podstatě symbolickou cenu. Za to jim u nás nabízíme rodinnou atmosféru s posezením u domácího občerstvení v prostorách fary. Takže jedním z určujících faktorů našich koncertů je přátelská atmosféra, kterou oceňují všichni vystupující a považují ji za mimořádný jev.<br />
Za to je třeba poděkovat P. Vincentu Zontákovi, který ochotně otevřel církevní prostory pro akce tohoto druhu a podporuje je osobně, což nebývá běžné. Víme o městech, kde duchovní mají s podobnými akcemi problém. Zdejší správce farnosti nás podporuje, což se mu určitě vrací – někdy třeba i v tom smyslu, že někteří lidé přijdou na náš koncert do kostela sv. Václava, nasají zde atmosféru a pak navštíví i bohoslužbu. Je hodně míst, která spravují ortodoxní faráři, a lidé se tam mohou pouze modlit. To u nás opravdu díky P. Zontákovi neplatí.<br />
My samozřejmě respektujeme a dodržujeme podmínky, na kterých jsme se pro uspořádání našich koncertů dohodli, to znamená, že přispějeme na provoz kostela a že během koncertu bude znít především duchovní hudba, a P. Vincent Zonták nám vychází maximálně vstříc.<br />
Díky našim zkušenostem využíváme moderní techniku, kterou máme k dispozici. Při varhanních koncertech v kostele sv. Václava vlastními silami zabezpečujeme přenos obrazu z kůru na plátno přímo před posluchače, což pak v souhrnu uspoří prostředky vynaložené na pořádanou akci.<br /> Mnozí z posluchačů chodí na naše koncerty pravidelně, protože tam potkají své dobré známé a kamarády, s nimiž si po koncertu popovídají</p> <p>V roce 2011 se v Dobrušce uskutečnil první ročník Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka. Jak se akce narodila?</p> <p>Myšlenka uspořádat Mezinárodní hudební festival F. L. Věka, jehož ředitelem je náš člen Pavel Svoboda, zrála v hlavě našeho nejmladšího člena už několik let a během loňské zimy jsme se spolu s ním pustili do její realizace. Festival, jehož loňský první ročník získal velice kladné renomé, je ale už posunem k profesionalitě. Rozpočet festivalu, v rámci kterého se uskutečnilo šest koncertů, je nepoměrně vyšší. Akce takového rozměru pak ale ztrácí, pro nás velmi důležitou, teplou rodinnou atmosféru, protože je nutné pro ni získat širokou podporu sponzorů i politiků z regionální sféry a celostátního měřítka. Tento stav dobře vystihuje termín „odosobnění“. Festival má vysokou úroveň, získal záštitu ministra kultury a mnoha dalších politiků, vystoupí zde profesionální tělesa, ale ta krásná hřejivá atmosféra, typická pro akce Klasiky, se z jeho koncertů trochu vytratila.<br />
Dobrušská klasika pomohla vybudovat v našem městě podhoubí pro pořádání podobných akcí, naučila na ně chodit posluchače, vybudovala základní organizační schéma a teď nastupuje další profesionálnější éra s velkým festivalem. Proto jsme připraveni podílet se na organizaci jeho druhého ročníku, stejně jako vloni. </p> <p>Která akce byla pro vás srdeční záležitostí?</p> <p>Každá akce je svým způsobem výjimečná a opravdu nejde říct, že jedna z nich byla ta nejlepší. Naše nabídka je velice pestrá a akce se natolik liší, že je opravdu nelze srovnávat. Je jasné, že když přijede Alfréd Strejček se Štěpánem Rakem a pořadem Vivat Comenius, kostel se zaplní k prasknutí a všichni zažijeme něco zcela mimořádného. Pro nás jsou však stejně cenné všechny akce, protože účinkující k nám přijíždějí rádi a odvádějí zde vždy velmi kvalitní výkony. </p> <p>Co chystáte na letošní rok?</p> <p>Plán akcí je hotov a byl už projednán s dobrušským prvním radním. Tím je pro nás zajištěna finanční podpora. Letos pozveme posluchače na čtyři akce, novoroční koncert už je ale vlastně za námi. Vedle toho také samozřejmě počítáme se zapojením do organizace druhého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka.</p>