<p>POSTŘEKOV: O postřekovských švadlenách jsem se již zmiňovala. Krom šití chodských krojů tyto dvě ženy<br /> otevřely před třemi lety Muzeum krojů v Postřekově. Muzeum bylo zpočátku umístěno v jedné místnosti Obecního úřadu v Postřekově. V roce 2011 nabídla obec ženám nové vhodnější prostory v budově bývalé školy, které jsou za prvé větší, za druhé bezbariérové. Obec také zafinancovala reklamní letáky.</p> <p>Chod muzea financují jeho zakladatelky ze zdrojů, které pocházejí z jejich půjčovny chodských krojů.<br />
Rády by zažádaly o dotaci, s tím ale souvisí problém, a sice, že by musely disponovat určitými procenty z vlastních zdrojů. A ty ženám chybí.</p> <p>Jak vznikl nápad<br />
Nápad založit muzeum souvisel se zanikáním některých typů chodského kroje, nevyužitím krojů, které lidé mají doma, ale neví, co s nimi, ale také proto, že se začíná zapomínat, jak chodský kroj správně obléci. Obě ženy začaly tedy kroje sbírat a skupovat. Podaly inzeráty do novin i do médií a dnes se jim lidé už ozývají samy. Někdo kroje muzeu daruje, někdo zapůjčí, někdo prodá. Důvod, proč někdo muzeu kroj věnuje je ale také i ten, že lidé byli dříve menší a spousta kusů kroje se již prostě nedá nosit. Nabídky přicházejí zejména po nejrůznějších akcích, které muzeum pořádá, a to jak ze samotného Postřekova, tak i z okolních vesnic, z dolního Chodska, ale i ze vzdálenějších obcí a měst.<br />
Získané kroje se nejprve odnesou do čistírny, což je finančně dost náročné. Kusy, které se můžou prát, vyperou ženy samy. Kroje se pak ještě přežehlí, případně opraví. Některé součásti jsou ale tak staré, že se vyprat ani vyčistit nedají, protože by se mohly rozpadnout. Ty musí jít do muzea bez vyčištění.<br />
Bylo také zapotřebí sehnat figuríny. Nejlépe se osvědčily krejčovské panny, které ženy zakoupily z družstva Šumavan nebo na inzerát. Tatínek jedné ze zakladatelek je opravil, později nakoupily panny nové. Plastové hlavy posloužily pro ukázku různých typů úvazu šátku. Využily se také dětské panenky, na kterých je demonstrován dětský kroj.<br />
V expozici je v současné době přes třicet figurín v nejrůznějších typech, barevných kombinacích a<br /> mutacích chodského kroje. Expozice se snaží zachytit vývojově všechny typy kroje a je stále rozšiřována. Pro srovnání je zde i jeden jihočeský kroj (konkrétně z Písecka). Vše je doplněno dobovými fotografiemi (ty patří většinou zakladatelkám nebo pochází od dárců), dále dobovými pohlednicemi vytvořenými regionálními malíři (J. Špillar, V. Malý, J. Douba, a další). Nechybí krejčovské potřeby, archaické žehličky, váleček k paličkování s paličkami a ukázkou krajek, expozice draní peří, dobové reklamní plakáty místních prodejen látek a krejčovských potřeb (např. plakát domažlické prodejny lněného a bavlněného zboží Lang a Kapic, založené roku 1894). K vidění jsou také předměty denní potřeby – okřín, máselnice, kolébky nebo kočárky. Zkrátka vše, co naši předci denně využívali.</p> <p> Péče exponáty<br />
Poté, co jsou vyčištěny a upraveny už v podstatě žádnou.<br /> Jen se musí přikrývat, protože zejména látky, pohlednice a fotografie časem vyblednou. Zabránily by tomu nové tmavší žaluzie do oken, kterými však muzeum zatím nedisponuje.<br />
Muzeum má zhruba tisíc návštěvníků ročně. Navštěvují ho školy, školky, zájezdy, senioři, turisté<br /> ubytovaní v okolí. V muzeu se pořádají tematické akce – o pouti ukázka lidových řemesel (vyšívání, paličkování, malování kraslic, košíkářství), o Vánocích ukázky vánočních obyčejů a zvyků, atd.</p> <p> Plány do budoucna<br />
Zakladatelky by rády dokompletovaly postřekovský kroj – např. chtějí vytvořit expozici smutečního průvodu svobodného zemřelého, rozšířit expozici kroje typu „rukávce“, nyní je k vidění jeho historická podoba, ale tento kroj se nosí v Postřekově dodnes a ženy by jej rády ukázaly ve všech jeho současných variantách. Dále chtějí dokončit expozici krojů z dolního Chodska a vytvořit repliku chodského Betlému, který měla za výlohou o Vánocích již zmiňovaná prodejna Lang a Kapic v předválečných letech.<br />
Největším přáním zakladatelek muzea je, aby expozice nepůsobila staticky. Aby na figurínách byl<br /> vždy demonstrován nějaký děj, např. chodská svatba, draní peří nebo i pohřeb.</p> <p>Pokud se budete chtít do Muzea krojů v Postřekově podívat, stačí si návštěvu domluvit telefonicky u paní Anny Burešové na čísle 602304289 nebo na čísle 728708759 u paní Marie Langové. Ženy vám podají patřičný výklad a ukáží jak se váže chodský šátek nebo obléká některá součást chodského kroje.</p> <p> Vstupné je dobrovolné.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.