pondělí
18. listopadu 2024
svátek slaví Romana
Náušnice z vinutek, foto archiv Aleny Chládkové



Skleněné korálky dobývají i domácí trh

Autor článku: 
Markéta Vrabcová

<p>ŽELEZNÝ BROD: Alena Chládková začínala jako dělnice v továrně na výrobu skleněných korálků – vinutek, dnes však tyto korálky sama navrhuje a řídí spolu se svým manželem firmu na jejich výrobu. V rozhovoru se mi svěřila s tím, jak je možné se takto profesně vypracovat a jak se vlastně takový korálek vyrábí.</p> <p>Jak u vás v ateliéru vznikají vinutky? </p> <p>Do ruky si vezmete skleněnou tyčku, kterou v plameni hořáku nahříváte tak dlouho, až začne “tát”, v druhé ruce máte drát namočený v kaolínu – na ten se pak roztavené sklo navíjí, od toho je také odvozen název vinutky. Je už jen na vaší fantazii, jestli takto navinutý základ bude kulička, placička, kvádřík či trojuhelník. A potom, pokud chcete, můžete pomocí skleněných nití, (tj. ještě tenčích skleněných tyček, které jste si sama připravila) na rozžhavený korálek malovat dle libosti. Další zdobné techniky jsou například obalování korálku v plátkovém stříbře či zlatě. Nakonec se dá korálek pozvolna zchladit, stáhne se z drátu a je to!</p> <p>Do jaké míry je u toho možné uplatnit svoji tvořivou fantazii? Když si představím korálek, tak je to přeci jen malinkatá plocha…</p> <p>To sice je, ale nápady to nelimituje. Těžko se to vysvětluje, nicméně jde to.</p> <p>Dnes řídíte vlastní firmu, která se zabývá komplexně navrhováním, výrobou i prodejem vinutek. Jak bylo těžké celý tento projekt rozjet?</p> <p>Když se dostanete do bodu, že vám už nic jinýho nezbývá než začít podnikat, prostě se do toho vrhnete a řešíte jednotlivé kroky tak, jak přicházejí. V našem případě velmi pomohl jeden z našich zákazníků tím, že nám poskytnul jak základní kapitál, tak hlavně odbyt.</p> <p>Jak je vlastně stará tradice ruční výroby skleněných korálků právě ve vašem kraji? </p> <p>Prastará! Nejstarší nálezy vinutek jsou z doby, kdy na našem uzemí žili Keltové. Vzestup tohoto druhu řemesla nastal v našem kraji hlavně v druhé polovině 19. století a pokračuje nepřerušeně až dodnes. Naši předkové vinuli korálky ve svých chaloupkách, podobně jako já dnes.</p> <p>Také se sama ráda zdobíte skleněnými korálky? V čem tkví jejich přednosti?</p> <p>Ano. Nejen že sklo se krásně odraží a zachycuje odlesky světla, ještě je moc příjemné na dotek, ráda si s korálky, co mám na sobě, pohrávám. Možná je to jakási forma terapie, kdo ví (smích).<br />
Když máte třeba celoskleněný náhrdelník (samozřejmě dobře navržený a vyrobený), tak přijme vaší tělesnou teplotu a za chvíli nevíte, že ho na krku máte! To je takový můj ideál, šperk musí být výrazný a zároveň nesmí obtěžovat, nejlépe když se stane, že na něj i zapomenete, že ho máte a jen díky obdivu okolí se vám zase připomene.</p> <p>Co vše je možné z vašich korálků kromě šperků vytvořit? Navrhujete i nějaké ozdobné kolekce pro muže? </p> <p>Pro muže zatím ne, ale třeba to ještě příjde! Kromě šperků se vinutky dají zakomponovávat třeba do drátěných svícnů, lustrů, můžou se použít i jako mozaika. Možností je mnoho, stačí zapojit fantazii.</p> <p>Je o vaše korálky či již hotové šperky zájem i v zahraničí?</p> <p>Vlastně zatím hlavně v zahraničí, ale k mé velké radosti se nám začal zhruba od roku 2009 otevírat mnohem víc i domácí trh.</p> <p>Spolupracujete ještě s nějakými místními umělci ve vašem kraji?</p> <p>Ano, třeba s klenotníky, když potřebujeme speciální stříbrné komponenty. Další šikovný člověk nám dělá na míru krabičky. </p> <p>Co plánujete do budoucna?</p> <p>Moc neumím plánovat, spíše doufám, že nás tohle řemeslo i nadále navzdory všem krizím uživí, a že budu mít stále dost nových nápadů, které lidi osloví.</p> <p>Více info na: </p> <p>www.aleale.cz<br />
www.fler.cz/aleale<br />
tel. 604556142<br />
email: alena@aleale.cz</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Články a komentáře
13.11.2024

ČR: Vyšla kniha, která je hodně potřebná, ale nečte se snadno. Jmenuje se Zažila jsem nebe a peklo a najdete v ní celkem 14 příběhů žen, které se staly oběťmi psychického násilí v partnerském vztahu. " Kdo to nezažil na vlastní kůži, těžko pochopí, jak devastující účinek může psychické násilí mít," myslí si autorka knihy Zuzana Satori. Přesto se tomuto často skrytému druhu domácího násilí stále ještě nevěnuje dost pozornosti, velmi těžko se dokazuje a nezřídka se i bagatelizuje. "Česká republika je unikátní v tom, jak jsme vůči psychickému násilí tolerantní," říká Zuzana Satori. "Ponižování, sprostá slova, nadávky, to všechno se děje v rodinách docela často, nemluvě o technikách, jimiž mohou manipulátoři dostat ženy do vážných depresivních  stavů." Z podcastu se dozvíte, jak se manipulativní partner ke své oběti chová, jakými technikami se ji snaží ovládnout a zdeptat a jak manipulativní chování rozpoznat, dokud je čas. 

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Články a komentáře
06.11.2024

ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.

Celá ČR
Knihy, literatura, média, Výtvarné umění, Ostatní, Památky, Vzdělávání
Články a komentáře
30.10.2024

PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Hudba, Výtvarné umění
Články a komentáře
16.10.2024