<p>BRNO: Historie továrny Vaňkovka sahá až do roku 1865, kdy ji založil podnikatel Friedrich Wannieck. V roce 1990 zde tovární ruch nadobro utichl a vyvstala otázka, co se stane s již nevyužívaným objektem dál. Naštěstí se brzy do celé situace vložila nově založená nadace Vaňkovka, jejíž cílem byla záchrana a nové využití areálu pro kulturní účely. O tom, jak se takový objekt transformuje v kulturní centrum, jsem si povídala s jednatelkou sdružení Blankou Maroušovou.</p> <p>V bývalé továrně Vaňkovka vytváříte prostor pro netendenční kulturu. Dnes je tento typ revitalizace starých továren na kulturní centra velmi „módní“. Jak vznikl nápad obnovy objektu Vaňkovka? </p> <p>V případě občanského sdružení Vaňkovka platí, že cílem je cesta. Trvalo nám deset let, než jsme ukončili první etapu. Ta vyžadovala mnoho energie od všech, kteří se připojili k vizi kombinovaného využití továrních hal, tehdy ještě částečně funkční slévárny. Vaňkovka je téměř v srdci Brna, a přitom o ní málokdo věděl. Objektu hrozilo srovnání se zemí a vybudování nákupního střediska, a to rychle z těch nejlevnějších materiálů. Posláním o.s. Vaňkovka bylo starou továrnu odhalit veřejnosti a přesvědčit zúčastněné strany o tom, že má smysl ji zachovat. Velmi nám pomohlo, že jsme našli podobné projekty v zahraničí, konkrétně síť kulturních továren po celé Evropě Trans Europe Haales, která dnes sdružuje v Evropě přes padesát podobných projektů.</p> <p>Čím vám připadá prostor bývalé továrny jedinečný?</p> <p>Na Vaňkovce je unikátní poloha blízko historického centra Brna. Naštěstí architekty nové Vaňkovky ovlivnil vzhled původních továrních hal. Na konci 18. století navrhl továrnu August Prokop jako neogotickou stavbu z červených cihel. </p> <p>Jak je finančně náročné upravit prostor bývalé továrny na kulturní centrum?</p> <p>Byli jsme velmi zaskočeni, když jsme dostali v roce 2005 prostor bez podlah, elektrických rozvodů a spousty dalších potřebných věcí. Naštěstí mluvíme o době, kdy nebylo těžké někoho požádat o pomoc, a tak s pomocí například ECE (majitel a provozovatel obchodního centra Vaňkovka), ale i firem, které práce realizovaly, jsme vše zvládli. Kulturní centrum Slévárna žije z pronájmu, z grantů a dotací.</p> <p>Víte o nějakém jiném podobně zajímavém objektu v České republice, který by rozhodně stálo za to proměnit v živé kulturní centrum? </p> <p>Jen v Brně je takových objektů několik. Bohužel věc není tak jednoduchá a podle mne nelze továrnu proměnit na čistě kulturní centrum, protože by se neuživilo. Citlivou kombinací různých funkcí ve starých budovách a opuštěných továrnách je ale jistě možné dosáhnout velmi zajímavého inspirativního prostoru pro život, který nikdy v novostavbě vzniknout nemůže.</p> <p>Spolupracujete i s nějakými zahraničními institucemi?</p> <p>Ano, například s ústavem Caritasheim v rakouském Retzu na každoročních mezinárodních symposiích pro mentálně postižené výtvarníky.</p> <p>Jste spokojena s tím, jak se v České republice zachází s podobnými objekty, jako je právě Vaňkovka? Jaký kulturně-ekonomický potenciál vidíte v těchto jinak často nevyužívaných objektech?</p> <p>Nevím. Myslím, že se příliš často volí cesta nejmenšího odporu. Zbourat a postavit znovu. Je to nejlevnější a nejméně komplikovaný postup. Mnohdy je to jediná možnost vzhledem například ke kontaminacím půdy, nebo technickému stavu. Ale často by stačil osvícený developer, který jen jiným postojem může dát obyvatelům města další solitér, který dělá město krásnějším a život hezčím.</p> <p>Více info na:<br /> www.vankovka.cz</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.