<p>BRNO: V uměleckých oborech je vždy těžké se prosadit, ať již jde o malbu nebo o užité umění, jako je módní návrhářství. Pravidlo, že odvážným štěstí přeje, potvrzuje i mladá módní návrhářka Barbora Divínová, která dokonce otevřela i vlastní kamenný obchod. O tom, jaké těžkosti musela v začátcích překonat, se mi svěřila v rozhovoru.</p> <p>Absolvovala jste bakalářská studia v ateliéru Textilní tvorby v Hradci Králové. Nyní žijete již osmým rokem v Brně, kde jste založila oděvní ateliér Nová Róba. Jaké byly vaše začátky? </p> <p>Založení oděvního ateliéru a první krůčky po cestě směrem k oděvní návrhářce nebyly jednoduché. Na začátku byla touha podnikat v tomto oboru a vytrvat i přes nejistotu, nedostatek kapitálu i zkušeností. Stěžejní se stala víra ve své rozhodnutí. Díkybohu mám štěstí na lidi kolem sebe, kteří mě dokázali podpořit a věří mi. V podstatě vždy, když jsem se vrhla do nějaké aktivity spojené například s tvorbou katalogů, tak jsem byla mile překvapená vstřícností oslovených lidí. Bez ochoty druhých by se nemohlo uskutečnit mnoho věcí, a je velkou posilou, když se daří a má to pozitivní odezvu.</p> <p>Věnujete se návrhářství na „plný úvazek“?</p> <p>Ačkoliv se oděvní tvorbě věnuji na plný úvazek, nemám ambice se v České republice prosadit. Mým cílem je tvořit, hledat nové možnosti materiálu, střihů, zdokonalovat své dovednosti a znalosti v oboru a dělat věci, které přinesou ostatním radost. Věřím, že se ke mně vždy dostanou lidi, kteří se ke mně dostat mají, a pokud bude moje práce dobrá, budu jí mít právě tolik, kolik je potřeba.</p> <p>Do jaké míry se podle vás v šatech odráží celková doba v níž žijeme?</p> <p>V současné době vnímám v oblečení otevřenost a prolínání vlivů z různých kultur, vzájemnou inspiraci.</p> <p>Co vás při navrhování nejvíce inspiruje?</p> <p>Pokud navrhuji pro konkrétní zákaznici, tak mě v prvé řadě inspiruje ona sama a pak také látka. A při volné tvorbě se soustředím na určitou představu ženy, téma a také náladu či styl, kterým se chci přiblížit.</p> <p>Jednou do roka spolupracujete s pořadateli soutěže Miss Dětských Domovů, které se účastní několik dětských domovů z republiky. Pro dívky šijete šaty na přání, ve kterých se potom fotografují do katalogu. Jak jste se dostala k této spolupráci?</p> <p>Ke spolupráci na soutěži Miss Dětských Domovů mě přizvala jedna ze sponzorských firem, se kterou máme přátelské vztahy. Společně také po soutěži, když jsou dívky pozvány touto firmou do Brna na několikadenní výlet s mnoha sportovními i kulturními aktivitami, uspořádáme focení katalogu, kdy si holky vyzkouší roli modelek.</p> <p>Jaké typy šatů si děvčata nejvíce přejí?</p> <p>Přání missek odpovídají jejich věku, to co se stále opakuje je „chci krátké šaty“, střihové řešení a detaily jsou pak různorodé. </p> <p>Organizujete vlastní módní přehlídky?</p> <p>Organizování vlastních samostatných přehlídek je zatím tak trochu hudba budoucnosti. V současné době začínám s prezentováním své tvorby formou přehlídky v rámci společenských akcí. Nedávno byla takovou první vlaštovkou přehlídka na brněnském trhu s nezávislou módou Factory Fashion Market. Vzápětí na to jsem dostala nabídku na další přehlídku, ale to je zatím „pod pokličkou“.</p> <p>Jak plánujete svoji tvorbu dále rozvíjet?</p> <p>Stále stejně – tvořit, učit se, pokračovat v navázaných spolupracích a rozvíjet další nové příležitosti. V lednu tohoto roku se mi podařilo otevřít kamenný obchod v Brně, ve kterém jsou mé věci k prodeji, a mám zde i ateliér. To je pro mě osobně po necelých pěti letech práce v oboru splnění jednoho velkého snu, který bych si chtěla hýčkat a postupně vytvořit místo, kam se budou lidi rádi vracet.</p> <p>Kontakty:<br />
Barbora Divínová, novaroba@novaroba.com<br />
Kamenný obchod: Kounicova 93 (vchod z ulice Tábor), Brno<br />
Webové stránky: www.novaroba.com</p>
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
ČR: Se radujeme z vydání třetí velké opráskové knihy s názvem "Opráski f bichli", která navazuje na úspěšné tituly "Oprásky s českí historje f koztce" a "Opráski f krichli". Tato kniha nabízí fascinující stripy nejen z českého, ale i ze zahraničního prostředí, doplněné o jedinečné Jazovy ilustrace, které nikde jinde nenaleznete. Kromě vtipných postřehů z dávných časů, středověku i moderní historie se můžete těšit na příběhy Zmikunda a jeho přátel, stejně jako na příběhy od nadšenců této oblíbené komiksové série. Koupí této knihy si nejen rozšíříte znalosti o historických událostech, ale i se skvěle pobavíte. Vejlet za humorem a historií v jednom je zaručen!
ČR: Vyšla kniha, která je hodně potřebná, ale nečte se snadno. Jmenuje se Zažila jsem nebe a peklo a najdete v ní celkem 14 příběhů žen, které se staly oběťmi psychického násilí v partnerském vztahu. " Kdo to nezažil na vlastní kůži, těžko pochopí, jak devastující účinek může psychické násilí mít," myslí si autorka knihy Zuzana Satori. Přesto se tomuto často skrytému druhu domácího násilí stále ještě nevěnuje dost pozornosti, velmi těžko se dokazuje a nezřídka se i bagatelizuje. "Česká republika je unikátní v tom, jak jsme vůči psychickému násilí tolerantní," říká Zuzana Satori. "Ponižování, sprostá slova, nadávky, to všechno se děje v rodinách docela často, nemluvě o technikách, jimiž mohou manipulátoři dostat ženy do vážných depresivních stavů." Z podcastu se dozvíte, jak se manipulativní partner ke své oběti chová, jakými technikami se ji snaží ovládnout a zdeptat a jak manipulativní chování rozpoznat, dokud je čas.