čtvrtek
12. září 2024
svátek slaví Marie
Divadelní soubor Kolár Police n. Met.: Někdo to rád horké, 2006, foto archiv NIPOS



Polické divadelní hry aneb Dobrovolnictví v praxi

Autor článku: 
Milan Strotzer z podkladů Miroslava Pichla

<p>POLICE NAD METUJÍ: Divadelní přehlídka Polické divadelní hry se svými 64 ročníky řadí k nejstarším v České republice. Přehlídka je spjata s polickým ochotnickým spolkem Kolár, jehož zásluhou se v nevelkém východočeském městě na Náchodsku podařilo vybudovat a v roce 1940 slavnostně otevřít důstojný kulturní stánek ‒ divadlo. Po slavnostním otevření budovy dne 29. června 1940 bylo uvedeno celkem 10 divadelních inscenací.</p> <p>Ty se staly zrodem pravidelně se opakující přehlídky ochotnického divadla v příštích letech – Polických divadelních her. Jejich tradice však byla záhy přerušena. Již v roce 1944 byly hry německými úřady zakázány a podařilo se je obnovit až v roce 1946.</p> <p> Slavnostnímu otevření divadla a prvním Polickým divadelním hrám však předcházela dlouhá a často i trnitá cesta. Začíná u prvního doloženého divadelního kusu Hrabě Beňovský, uvedeného v sále hostince U černého koně roku 1820, kde se pak „hrávalo častěji od sdružených měšťanských synků a dcer divadlo, kteréžto dál a dál se vzmáhalo“. A skutečně se vzmáhalo. Od této doby poličtí ochotníci s nadšením a obětavostí uvedli do života spoustu her a vystřídali četná prostá jeviště v sálech polických hostinců. Mnozí tehdejší ochotníci našli v divadle víc než zálibu. Patřili k nim tehdejší řemeslníci a živnostníci, kteří vkládali do divadla svoje vlastenecké city a naděje do budoucnosti.</p> <p> Významným mezníkem v dějinách polického ochotnického spolku se stal rok 1877, kdy vznikl řádný Spolek divadelních ochotníků Kolár s úředně schválenými stanovami. Postupem doby u mnohých činitelů ochotnického spolku nabývala vrchu touha po vlastním trvalém kulturním stánku, který by byl oporou nejen pro další rozvoj polického ochotnického divadelnictví, ale i pro ostatní kulturní činnost ve městě. Prvním krokem k naplnění této představy byl rok 1918, kdy zásluhou režiséra Jana Pejskara vzniklo Družstvo pro postavení divadla, s cílem opatřit finanční prostředky na jeho stavbu.</p> <p> Uběhlo 20 let, které byly nejen naplněny hledáním vhodného místa pro budoucí divadlo, ale hlavně usilovnou snahou získat potřebné finance. Pořádaly se různé slavnosti, plesy, vznikla tradice polických poutí, jejichž výtěžek významně přispíval k naplnění pokladny. Proběhly i veřejné sbírky, připomínající ty, které se konaly ve prospěch stavby Národního divadla. Vzrušené události roku 1938 nakonec uspíšily rozhodnutí o zahájení stavby nové budovy divadla. S vědomím, že nastala snad poslední vhodná příležitost, bylo urychleně rozhodnuto o zahájení stavby. Dne 9. července 1939 se slavnostně položily základní kameny, stavba utěšeně pokračovala i díky brigádnické pomoci ochotníků a ostatních občanů a již dne 27. června 1940 byla provedena zemským úřadem kolaudace budovy Kolárova divadla, projektované architektem Čeňkem Mužíkem z Chocně.</p> <p> Z divadelní budovy, kterou Divadelní spolek Kolár v Polici nad Metují vybudoval, se netěšil příliš dlouho, a to ani v letech poválečných. V roce 1950 byl donucen vstoupit jako dramatický kroužek do Závodního klubu ROH Kovopol a převést veškerý majetek spolku, tj. celou divadelní budovu se zařízením, inventářem, divadelními rekvizitami, spolkovou knihovnou a peněžní hotovostí do správy Revolučního odborového hnutí. Ke všemu nebyly hry ten rok ani dovoleny – pro změnu zase úřady komunistickými, což trvalo s výjimkou roku 1954, až do roku 1955. Pak se však Polické divadelní hry uskutečňovaly pravidelně každý rok.</p> <p> V roce 1970 proběhly důstojné oslavy 150 let trvání ochotnického divadla v Polici nad Metují, které se však staly jakousi tečkou za dosud pravidelnou ochotnickou činností. Po několika velmi úspěšných inscenacích polických ochotníků (Masér v dámské lázni, Tři v tom, Kat a blázen) nastala stagnace. V letech 1984 a 1986 polický soubor dokonce žádnou divadelní hru nenastudoval. Vleklá husákovská normalizace prostupovala celou společností, ochotníky nevyjímajíc. Navíc z důvodů postupného chátrání technického vybavení divadla nakonec došlo k zastavení všech jevištních akcí, a tím načas skončily i Polické divadelní hry.</p> <p> Ani změna politického systému v roce 1989 nepřinesla zpočátku v ochotnické činnosti žádoucí obrat. Roku 1992 převzalo budovu Kolárova divadla město Police nad Metují, což byl veskrze pozitivní počin. V několika etapách se postupně podařilo uskutečnit velkolepou rekonstrukci technického zázemí, interiérů i exteriérů divadelní budovy. Na činnost ochotnického souboru to však velký dopad nemělo. Po čtyřiceti letech komunistického nevolnictví se mnoha lidem objevily dosud nepoznané možnosti svobodného cestování i smysluplného uplatnění v soukromém a politickém životě. Na divadlo nezbýval čas.</p> <p> Pak však přišla touha po chvílích oddechu, mnozí, mezi nimi hlavně noví mladí adepti, objevili, stejně jako předtím jejich předchůdci, kouzlo ochotnického divadla. Vznikly velmi úspěšné inscenace mladého polického souboru, které obecenstvo přijímalo s nadšením: Revizor (1994), Hrátky s čertem (1996), Mnoho povyku pro nic (1997), Ženitba (1999), Námluvy, Mistr Pleticha (2001), Truchlící pozůstalí (2002) a Někdo to rád horké (2005).</p> <p> Uplynulo dlouhých 71 let od doby, kdy poličtí ochotníci i jejich oddaní a věrní diváci pohlíželi s hrdostí na svůj nový stánek, tak těžce vydupaný ze země. Tehdy vznikla i šťastná myšlenka, připomínat si tyto nevšední okamžiky rok co rok formou divadelní přehlídky umění ochotnických herců. Je potěšující, že i přes všechny překážky předcházejících dob se tento festival přenesl až do dnešní doby, zachoval si přízeň diváků a zájem ochotnických herců. 64. ročník Polických divadelních her je toho výmluvným dokladem. </p> <p> I letos se v průběhu pěti týdnů divákům na prknech Kolárova divadla postupně představuje pětice divadelních souborů.<br />
Přehlídku zahájil 30. září 2011 Divadelní soubor Hlavy ZUŠ Broumov inscenací Kytice. Dále v průběhu přehlídky vystoupí pražské Divadlo Palace s inscenací Líbánky aneb Láska ať jde k čertu v hlavní roli s Jiřím Langmajerem, Divadelní soubor Jiráskova divadla v Hronově, Divadlo Drak z Hradce Králové a 4. listopadu Polické divadelní hry 2011 zakončí Divadlo Na tahu z Červeného Kostelce.</p> <p> Program 64. Polických divadelních her <p> Více informací o přehlídkových inscenacích

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: O výběru kandidáta na Oscara za Českou republiku v kategorii Nejlepší zahraniční film každoročně hlasují členové České filmové a televizní akademie (ČFTA), která stojí i za udílením cen Český lev. Do boje o prestižní cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd akademici vybrali film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla. Dobové drama připomíná události osudného roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu. Ve světové premiéře byl snímek uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna, kde jej prozatím zhlédlo přes 350 tisíc diváků.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Nepřehlédněte
11.09.2024

ČR: Ve čtvrtek, 5. září 2024, zveřejnila na své tiskové konferenci Herecká asociace nominace na divadelní Cenu Thálie 2024.  Herečka Divadla Drak – Edita Dohnálková Valášek – byl vybrána odbornou porotou mezi nominované pro obor Loutkové divadlo za svůj mimořádný herecký výkon v roli Bohdanky v inscenaci Divadla Drak Sedmero krkavců.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
10.09.2024

ÚSTÍ NAD LABEM: Mezinárodní filmový festival ELBE DOCK během zahajovacího večera oznámil vítězné filmy, které získaly letošní Cenu Pavla Kouteckého. Porota ocenila nejlepší české dokumentární filmy v celovečerní i krátkometrážní sekci. V kategorii celovečerních dokumentů zvítězil snímek Pochcánek režiséra Jana Huška. Vítězným filmem v krátkometrážní sekci se stal Ve tmě od Anety J. Zvláštní uznání ve stejné kategorii udělila porota snímku Pochybnost režisérky Adély Křižovenské.

Ústecký kraj, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Co se děje
05.09.2024

PODĚBRADY-ČR: FEMAD neboli Festival mladého amatérského divadla v Poděbradech dává druhou šanci souborům, které se neprobojovaly do hlavních programů vrcholných domácích  přehlídek, ale přesto mají své kvality a stojí za to je vidět. Letos je součástí tohoto zářijového svátku ochotnického divadla řada představení, několik seminářů, ale třeba i Bienále ochotnického plakátu spolu s výstavou. Ředitel festivalu Ladislav Langr připomíná v podcastu Místní kultury více než padesátiletou historii FEMADu, tradici  "salonu odmítnutých" i jeho specifika: "Například tady nemáme porotu. Každý soubor vyšle svého delegáta, který musí být na všech představeních. Na závěr potom delegáti před diváky hlasují, co bylo nejlepší. Takže tady už nemůžeme říkat 'Ta porota nám to nandala', tady si to nandají sami ochotníci." Součástí festivalu je i seminář s lektorem, kde se tříbí a formulují názory na představení. "Snažíme se, aby odtud nikdo neodcházel s pocitem, že byl uražen, že byl zmařen jeho záměr, že byl nepochopen," doplňuje Ladislav Langr. V podcastu zmíníme i jeho velkou práci o regionálních osobnostech a četné kulturní a sportovní akce, které neúnavně organizuje. A v čem se komunální politika, ve které už mnoho let působí, podobá divadlu? Poslechněte si náš nový podcast.

Celá ČR, Středočeský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Ostatní
Články a komentáře
04.09.2024