<p>TŘEBECHOVICE POD OREBEM: Symposion je název jedné z přehlídek amatérského divadla, která se letos v Třebechovicích koná již počtyřicáté. Přehlídka je spjata se souborem stejného jména. O svébytnosti přehlídky i souboru zasvěceně vypráví spoluzakladatel Rudolf Faltejsek.</p> <p>Jako celá naše společnost prošel soubor Symposion, stejně jako ochotnické divadlo vůbec, několika peripetiemi. Otcové zakladatelé vlivem svého vzdělání na hradeckém klasickém gymnáziu okrášlili soubor jménem označujícím starořeckou hostinu. Důraz byl položen na hostinu duchovní a v době pětačtyřicátého roku, kdy se soubor ustavil z několika místních ochotnických spolků, zněl velmi exkluzivně i prostým občanům, kteří netušili pranic o významu a původu tohoto slova.</p> <p> Jako většina tehdejších spolků, v průběhu nastupujícího budování socialistické společnosti, zanikl a stal se součástí odborového hnutí. Název si hrdě ponechal a pokusil se nové situace využít ve prospěch divadla. Získáním dotace a využitím neplacené brigádnické práce se podařilo souboru vybudovat v bývalé tělocvičně DTJ slušné jeviště, šatny a klubovnu. Členové souboru odpracovali na této stavbě na 20 tisíc hodin zdarma, mnozí jednotlivci až 3 tisíce. Otevřeli jsme ho v roce 1963. Zaplaťbůh, žijeme z toho do dneška, asi se nového divadla nedočkáme.</p> <p> V době, kdy nadšení a obětavost členů z budování jeviště ještě neochabla, rozhodl se tehdy výbor, že je potřeba zvýšit zájezdovou činnost. I vymysleli si tehdy přehlídku, jíž dali jméno Symposion. Jistě oprávněně, šlo přece o rozhojnění duchovní hostiny. A hned do vínku jí dali základní požadavek: hrát u nás bude ten soubor, který nás recipročně pozve k sobě. První ročníky přehlídky probíhaly dost honosně. Soubory byly vítány na radnici předsedou MNV, pionýry, kytkami a slavnostním přípitkem; všichni dostali možnost prohlédnout si slavný Proboštův betlém a dostávali řadu dárků od patronů. Takhle jsme vydrželi až do bratrské pomoci 1968.</p> <p> V době vynucené přestávky v sedmdesátých letech, převzalo pořadatelství placené kulturní středisko města a nedostatek ochotnických představení byl nahrazován hostováním profesionálů, dětských souborů apod. </p> <p> Po roce 1980 se obnovila činnost souboru, a také znovu počalo kulturní středisko pořádat divadelní přehlídky. Organizace se držela za vydatné pomoci dotací a vlivu místní politické smetánky. Přestávka v činnosti souboru se však podepsala na devastaci divadla a jeho zařízení, ale došlo i ke ztrátám kronik a plakátů, takže počátky přehlídky nejsou doložitelné a dokonce si nejsem ani jist přesným počítáním ročníků. Když jsme po roce 1993 znovu přerušili činnost na dalších deset let – do roku 2003, ztráty se prohlubovaly. Ale myslím, že to s ochotnickým divadlem je stále podobné – období slávy střídá období stagnace.</p> <p> Po roce 2003 se spolupráce s kulturním střediskem výrazně zlepšila. Nastolila se nová pravidla. Soubory se sice účastní přehlídky, ale nebudou soutěžit. Každý soubor se bude chovat jako porota a po každém představení, vyjma svého, uděluje diplomy za mimořádný umělecký výkon. Některý soubor si odváží tři, jiný osm, jak se to kdy „porotcům“ líbí. Cítíme, že tak je to dobré, každý rád uslyší pochvalu za svůj výkon. Představení se hodnotí interně; nedochází tedy k odbornému hodnocení, jak je to obvyklé u soutěžních přehlídek. Po skončení přehlídky „porota“ udělí jednu cenu za režii, po jedné ceně za mužský a ženský herecký výkon, případně za výtvarnou složku. Každé skončené představení hodnotí obecenstvo vložením hlasovacího lístku do hlasovacích krabiček. Tím se stanoví vítěz přehlídky a dostane zpravidla na památku kopii figurky z Proboštova betlému.</p> <p> 40. ročník Divadelní přehlídky Symposion se uskuteční o sobotách a nedělích ve dnech 24. září ‒ 19. listopadu 2011. Na programu má 9 inscenací amatérských divadelních souborů z míst blízkých i značně vzdálených. Přehlídku pořádá Divadelní soubor Symposion Třebechovice pod Orebem a Středisko místní kultury při Třebechovickém muzeu betlémů.</p> <p> Program 40. ročníku Divadelní přehlídky Symposion 2011
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.