<p>PRAHA: Kreativní psaní je mnohdy skutečná vášeň a velké zpestření života, proto není důvod se mu bránit. Když už ale píšeme, potom je velká škoda nechat si naše výtvory jenom pro sebe. Stejně tak uvažoval i bohemista Aleš Misař, spoluzakladatel volného literárního sdružení Bohemúza, které je určeno všem lidem políbeným literární múzou.</p> <p>V našem rozhovoru nám sdružení blíže představil.</p> <p>Kdy a jak vás napadlo založit volné sdružení autorů a literární server nazvaný Bohemúza?</p> <p> Nápad na projekt se zrodil zjara roku 2006. Se spolužákem z bohemistiky Janem Tomešem jsme chtěli založit literární server, který měl tehdy částečně sloužit jako bohemistické fórum. Odtud název (Bohemúza = bohemistika + múza). Vznikla první verze, ale pro nedostatek příspěvků jsme na podzim téhož roku provoz přerušili. Stránky jsme už v novém hávu oživili v dubnu 2009 a od té doby se i přes menší zakolísání drží dodnes. </p> <p>V současné době je na literárním serveru registrováno patnáct autorů. Pro koho je zejména tento server určen a jakou skupinu lidí byste takto chtěli oslovit?</p> <p> Server je určen zejména pro ty tajuplné autory, kteří zatím psali v ústraní a ostýchali se vyjít na čtenářský pranýř, ačkoli dost možná jim pod rukama vznikají skvosty! Přímo je tímto vyzývám, aby se nám přihlásili a otevřeli svá šuplata. Předtím ale musejí projít redakcí, sami vkládat příspěvky nemohou, což je značný rozdíl oproti již zavedeným literárním serverům. A abyste věděli, komu vděčit nebo spílat, jsem od odchodu Jana Tomeše minulý podzim jediným redaktorem Bohemúzy.</p> <p>Jak byste charakterizoval žánrové rozpětí autorů, kteří jsou aktivními členy Bohemúzy?</p> <p>Očividně převažuje poezie a kdybych to měl rozvést, nějakou zvláštní intuicí se sešli autoři, vyznávající spíše tradiční formy verše. Ovšem i pozoruhodné prozaické kousky se na stránkách najdou a dokonce jedna rozhlasová hra jako první příspěvek do dramatu. </p> <p>Jednou za čas pořádáte večírek Bohemúzy, kde se autoři mohou lépe poznat a prodebatovat svá díla. Kdy se takový večírek naposledy konal a kolik lidí na něj přišlo?</p> <p>Pro živá setkání razím zvláštní interval jaro-podzim. První se konalo v listopadu 2008 a pak každý půlrok. Jen podzim 2010 jsme vynechali, neboť server procházel jistou stagnací při výměně webmasterů a potažmo i designu. Naštěstí symbolicky s pučícím jarem se ocitl opět v bujarém provozu. Přibyli i noví autoři. Poslední setkání už v posílené sestavě se uskutečnilo v květnu tohoto roku v kavárně Fra a bylo nadmíru vydařené! Sešlo se jedenáct autorů, velice jsme tím zaskočili obsluhu kavárny a mě samotného překvapil ten zájem. Ovšem mile! Účastníkům dík a slečně servírce poklonu za trpělivost! K povaze programu takového srazu poetů jen dodávám, že s blížící se nocí mohou debatovat už o čemkoli.</p> <p>Sám se také aktivně věnujete tvůrčímu psaní. Co vás při psaní nejvíce inspiruje?</p> <p> Nejlépe se mi píše o tom, co prošlo mými smysly, mými nervy, mým srdcem. Jen obtížně konstruuji smyšlené příběhy, nejraději se tak oddávám niterné lyrice. Poslední báseň, již jsem naťukal do klávesnice, se jmenovala „Umírající satyrové“, jde o takovou lechtivě-smyslnou miniaturu. </p> <p>Kdy se bude konat nejbližší akce Bohemúzy?</p> <p> Oficiálně sraz vychází na říjen, ale když se nám bude stýskat, bezesporu se srotíme mnohem dříve, což bych si velice přál. </p> <p>Více na:<br /> www.bohemuza.cz</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.