Navštivte sídlo církevních hodnostářů
<p>OLOMOUC: Arcibiskupský palác je od svého vzniku až do současnosti sídelní rezidencí olomouckých biskupů a arcibiskupů (od roku 1777).</p> <p>Původní renesanční palác v místě dnešní rezidence začal budovat olomoucký biskup Stanislav Thurzo na počátku 16. století. Tento palác byl vážně poškozen během třicetileté války za švédské okupace Olomouce a požárem v r. 1661. Biskup Karel II. Lichtenstein-Castelcorn proto nechal rezidenci v letech 1664 – 1669 přestavět v barokním slohu a výrazně rozšířit. O významu a architektonické kvalitě objektu svědčí mimo jiné to, že projekt vypracovali a stavbu řídili císařští architekti Filiberto Luchese a Giovanni Pietro Tencalla. Dnešní podobu pak objekt získal na počátku 20. století, díky přestavbě po požáru, který budovu postihl v r. 1904. </p> <p>Arcibiskupská rezidence je významným příkladem barokní palácové architektury na Moravě. Dvoupatrová budova s bohatě zdobeným neobarokním průčelím a trojicí barokních portálů je dispozičně uspořádána kolem dvou uzavřených nádvoří. V interiéru paláce je dochovaná řada místností s bohatou uměleckou výzdobou vznikající postupně od 2. poloviny 17. století do počátku 20. století. </p> <p>V současné době je veřejnosti zpřístupněn jeden prohlídkový okruh, který zahrnuje HISTORICKÉ REPREZENTAČNÍ SÁLY ARCIBISKUPSKÉHO PALÁCE situované v prvním patře západního křídla. Interiéry mají dochovanou bohatou rokokovou, empírovou a neobarokní výzdobu a jsou vybaveny dobovým mobiliářem. Právě tyto místnosti jsou spjaty s nejvýznamnějšími událostmi, které se v budově odehrály. Jednalo se především o návštěvy významných osobností a státníků: králů, císařů a prezidentů. Jako například císařovny Marie Terezie, císaře Františka Josefa I. a dalších německých a rakouských císařů, československých prezidentů T. G. Masaryka a E. Beneše a dalších významných osobností.<br />
Arcibiskupský palác navštívil v r. 1995 papež Jan Pavel II. Arcibiskupská rezidence v Olomouci se v letech 1848 – 1849 dokonce stala dočasně sídlem rakouského panovnického dvora, setkali se zde rakouský císař František I. a ruský car Alexander I. před bitvou u Slavkova v r. 1805. Odehráli se zde další významné události středoevropských dějin.</p> <p>Součástí prohlídkového okruhu je 5 reprezentačních historických sálů, knihovna, kabinet a také místnost pro krátkodobé výstavy, kde je v letošní sezoně nainstalována výstava o stavebním vývoji arcibiskupské rezidence a jejích předchůdců.</p> <p>Provozní doba: květen – září: úterý – neděle, kromě pondělí od 10.00 do 17.00 hodin (poslední prohlídka od 16.00); délka prohlídky: kolem 45 minut </p> <p>Vstupné:<br />
Základní – 60 Kč<br />
Snížené – 30 Kč (děti 6–15 let, studenti, důchodci nad 65 let, držitelé průkazů ZTP a ZTP-P)<br />
Rodinné – 120 Kč (2 dospělí a všechny děti do 18 let)<br />
Volný vstup: děti do 6 let; držitelé Olomouc region card </p> <p>Rezervace skupin je nutná pouze pro skupiny 15 a více osob. </p> <p>Kontakt:<br />
Turistický provoz Arcibiskupského paláce<br /> Wurmova 9 (zastávka tramvaje U Dómu)<br /> 771 01 Olomouc<br /> Telefon: 587 405 421<br /> Email: prohlidkypalace@ado.cz, arcibiskupskypalac@ado.cz<br /> Web: www.arcibiskupskypalac.ado.cz</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ÚSTÍ NAD LABEM: Mezinárodní filmový festival ELBE DOCK během zahajovacího večera oznámil vítězné filmy, které získaly letošní Cenu Pavla Kouteckého. Porota ocenila nejlepší české dokumentární filmy v celovečerní i krátkometrážní sekci. V kategorii celovečerních dokumentů zvítězil snímek Pochcánek režiséra Jana Huška. Vítězným filmem v krátkometrážní sekci se stal Ve tmě od Anety J. Zvláštní uznání ve stejné kategorii udělila porota snímku Pochybnost režisérky Adély Křižovenské.
BRNO: Brněnské HaDivadlo – scéna Centra experimentálního divadla – zahajuje svou výroční Sezonu 50: Obzory, během níž představí tři nové inscenace reprezentující minulost, současnost i budoucnost. Ivan Buraj nazkouší svou poslední inscenaci jako umělecký šéf, Břetislav Rychlík uvede dramatizaci románu Ludvíka Vaculíka Sekyra a Anna Klimešová s kolektivem divadla vytvoří inscenaci tematizující vztah učitelů a žáků. Kromě inscenační činnosti HaDivadlo čeká řada výročních událostí – vzpomínkových, sebereflektivních i oslavných – a předávání divadla novému uměleckému vedení.
PODĚBRADY-ČR: FEMAD neboli Festival mladého amatérského divadla v Poděbradech dává druhou šanci souborům, které se neprobojovaly do hlavních programů vrcholných domácích přehlídek, ale přesto mají své kvality a stojí za to je vidět. Letos je součástí tohoto zářijového svátku ochotnického divadla řada představení, několik seminářů, ale třeba i Bienále ochotnického plakátu spolu s výstavou. Ředitel festivalu Ladislav Langr připomíná v podcastu Místní kultury více než padesátiletou historii FEMADu, tradici "salonu odmítnutých" i jeho specifika: "Například tady nemáme porotu. Každý soubor vyšle svého delegáta, který musí být na všech představeních. Na závěr potom delegáti před diváky hlasují, co bylo nejlepší. Takže tady už nemůžeme říkat 'Ta porota nám to nandala', tady si to nandají sami ochotníci." Součástí festivalu je i seminář s lektorem, kde se tříbí a formulují názory na představení. "Snažíme se, aby odtud nikdo neodcházel s pocitem, že byl uražen, že byl zmařen jeho záměr, že byl nepochopen," doplňuje Ladislav Langr. V podcastu zmíníme i jeho velkou práci o regionálních osobnostech a četné kulturní a sportovní akce, které neúnavně organizuje. A v čem se komunální politika, ve které už mnoho let působí, podobá divadlu? Poslechněte si náš nový podcast.
JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Tradiční dotační program má oproti předchozím letům jednu zásadní změnu, a to v termínech, kdy se o něj mohou zájemci ucházet. Zatímco dříve byl schvalován a uveřejňován v lednu daného roku a žádosti o dotace byly přijímány v druhé polovině února, nyní tak mohou zájemci o krajskou podporu činit už od 1. až do 31. října. Kraj na rozvoj kultury v příštím roce vypsal 15 milionů korun.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818