BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU: Město dnes sice patří do té chudší části Opavska, ale má velice zajímavou a bohatou historii. To byl nejspíš jeden z předpokladů a impulsů k tomu, aby se začalo pracovat na encyklopedii Budišovska. Město Budišov nad Budišovkou si v roce 2011 připomene 710. výročí vzniku. Právě na tento rok je naplánováno její vydání, ale píše se už dnes. Více se dozvíte v článku níže, který vyšel v internetovém nezávislém listu ČAS, odkud jsme jej se svolením autora a vydavatele Petra Andrleho, otiskli.
Opravdovou dominantou města je místní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl vysvěcen již v dubnu roku 1756. Konstrukcí i interiérem patří k unikátům naší oblasti, což tradičně opomíjejí krajské rádoby turistické prospekty, neboť co by mohlo být na Bruntálsku či v této části Opavska zajímavého. Děkanský budišovský kostel kdysi řídil činnost 23 farností a v jeho stínu jsou i další významné budovy na Halaškově náměstí. Místní rodák Halaška svým významem a pozicemi, které zastával, patří k nejvýznamnějším osobnostem Evropy. O něm pochopitelně propagační materiály kraje také mlčí.
Nicméně naštěstí zde zůstalo vše zachováno tak, jak to má být. Prvním domem (i dle čísla popisného) na Halaškově náměstí je budova farního úřadu, nedávno rekonstruovaná díky spolupráci s původními budišovskými obyvateli, žijícími nyní v Německu. Moc světskou zastupuje budova číslo 2 patřící městské samosprávě, dále zde nalezneme školu i Městské kulturní a informační středisko.
Budišov nad Budišovkou bylo město kdysi královské, podílelo se na vytváření Pražských grošů Václava II, což v té době bylo něco jako dnešní euro. Nu a dalo by se toho nejen z historie vyprávět více. Právě nesmírně bohatá minulost oblasti Budišovska a neméně zajímavá přítomnost – v Budišově je například jediné a unikátní Muzeum břidlice ve střední Evropě – vedla městské radní k rozhodnutí o tom, že v roce 2011 vyjde rozsáhlá ENCYKLOPEDIE BUDIŠOVSKA, publikace, která zřejmě nebude mít v naší zemi obdoby. Na 450 stranách formátu A4 by se měly objevit tisíce encyklopedických hesel a fotografií. Jejichž zpracování se ujímá tým odborníků, historiků, archivářů i zástupců neziskového sektoru tak, aby kniha, která by se měla napříště v rodinách dědit z pokolení na pokolení, vyšla v roce, kdy si Budišov nad Budišovkou bude připomínat 710 výročí vzniku. Město je pochopitelně o hodně starší, leč písemné památky jaksi nejsou.
Co je ještě zajímavé na projektu budišovské encyklopedie? Na výběru hesel by se měli podílet především občané. Od ledna roku 2009 budou na třech místech ve městě umístěny sběrné schránky, do nichž mohou občané přispívat náměty na encyklopedická hesla, aby se na nic nezapomnělo. Zvlášť budou osloveni žáci místních škol, příznivci města, rodáci a další osobnosti, které mají k oblasti vztah. Nejzajímavější hesla zamyšlené encyklopedie budou uvedena i v jazyce německém (plus rešerše v jazyce anglickém a polském), takže se zmíněná publikace může stát turistickým bestsellerem. Zajímavou součástí encyklopedie se jistě stane i obrazová část, jejíž podklady jsou vlastně díky dlouhodobé sběratelské činnosti místního kulturního centra, již shromážděny.
Budišovsko, podobně jako Bruntálsko a Moravskoberounsko, patřilo kdysi k významným ekonomickým a společenským centrům Moravy a Slezska. Počátkem minulého století odtud do celé Evropy například putovaly miliony doutníků vyrobených ve zdejší tabákové továrně, v jejíchž prostorách dnes slibně pokračuje bruntálsko-budišovská firma Linaset.
Budišov nad Budišovkou má řadu krajanů a příznivců ve všech zemích světa. S mnohými udržuje styky s mnohými je spojen například unikátní Cestou česko-německého porozumění, která začala vznikat na území města v roce 1998, a dodnes patří mezi významné mezinárodní evropské projekty. O ní bohužel dosavadní krajské turistické prospekty také cudně mlčí, protože co by se, dle ostravských, mohlo v tak chudičké zemi budišovské dít.
Připravovaná encyklopedie Budišovska se může pro mnohé „stratégy“ turistického ruchu Moravskoslezského kraje stát sprchou, která je navrátí do reálu.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.