NÁVRATY DO BRNA POKRAČUJÍ

 Ke slavným brněnským osobnostem, které se v poslední době dostaly do širšího povědomí, jako jsou skladatel Erich Wolfgang Konrgold, architekt Adolf Loos, filosof Ernst Mach, spisovatel Robert Musil nebo kabaretiér Fritz Grünbaum nyní přibyl další muzikant - skladatel Oskar Straus, jemuž je od 2. dubna věnována výstava na brněnské Staré radnici: Oskar Straus, hudební světoobčan. Výstava o jeho životě a díle.

Duben 2008 – Brno, Stará radnice.

Květen, červen - Praha, Státní opera Praha.

Pořádá Česká společnost Johann Strauss ve spolupráci s Brněnským kulturním centrem a Státní operou Praha. Jeden z nejvýraznějších představitelů populární hudby první poloviny dvacátého století se narodil ve Vídni v roce 1870, zemřel v Badl Ischlu v roce 1954. Pocházel z rodiny bankéře, studoval obchodní akademii, pak vídeňskou konzervatoř (prof. Hermann Grädener) a později v Berlíně Státní hudební akademii (Prof. Max Bruch), měl tedy solidní hudební vzdělání. Hudební kariéru začal jako skladatel klavírních, komorních a orchestrálních děl. Prvním jevištním dílem byla operní jednoaktovka Mudrc z Cordoby, provedená v Bratislavě, kde byl dirigentem (1894) V r. 1895 byl angažován Městským divadlem v Brně (tedy německým divadlem v budově Na hradbách) jako druhý dirigent, následující sezónu již působil v Teplicích , v divadle s bohatou tradicí, posléze v Mainz.

V r. 1900 se dostal do Berlína k operetnímu divadlu, ale výrazně na sebe upozornil až jako skladatel a dirigent vůbec prvního německého literárního kabaretu Überbrettl. Straussovo brněnské angažmá se zapsalo do lokálních divadelních dějin hudbou, kterou napsal pro příležitostnou hru Švédové před Brnem domácího autora Paula Kirsche. Premiéra se uskutečnila k třistapadesátiletému výročí úspěšné obrany města 15. srpna 1895 a skladatel do partitury zařadil i starou švédskou píseň, která byla tehdy očividně ještě v Brně populární, Brünn ist hin, Brünn ist nicht hin. Slavnostní hra využila nejen profesionální umělecké síly, ale i řadu ochotníků – dívčí oddíl tělocvičného spolku a Brněnský mužský sbor. Původně jednorázově zamýšlená akce měla takový úspěch, že se stala součástí repertoáru sezóny. Úspěch vynesl Strausovi v Brně ještě jednu zakázku – pro dobročinnou slavnost napsal jednoaktovou pantomimu Nocí ke světlu, která se hrála v redutním sále v únoru roku 1896. Oskar Straus pak ještě v Brně dirigoval premiéru svých Veselých Niebelungů (23. 4. 1905) a 26. 12. 1906 premiéru Hugdietrichova svatební cesta. Vůbec první Straussova opereta na českém jevišti byla uvedena v Brně už v r. 1907 (Kouzlo valčíku). Naopak v Praze, v budově dnešní Státní opery Praha, osobně uvedl 19. října 1929 původní premiéru své operety Die letzte Beste s hostující Emmy Sturm v hlavní roli.

Na českých jevištích pak Straus zdomácněl a uváděly jej nejen pražské scény, ale divadla v Olomouci, v Ostravě, Plzni, ve východních Čechách a na dalších místech. Přetržka nastala až německou okupací, po osvobození se k němu divadla vracela jen sporadicky. V Brně patřil Oskar Straus k oblíbeným autorům hlavně za éry Oldřicha Nového, který tu jako první uvedl např. Selského generála a známou Ženu, který ví co chce.

Nejvýraznější úspěchy ovšem slavil Straus v Berlíně, kde stál u zrodu kabaretu a pak ve Vídni, kde dokázal navázat na operetní tradici nejprve parodistickými díly komorního charakteru. Zvláště jej proslavila spolupráce s dobovou pěveckou divadelní hvězdou Fritzi Masary v Berlíně, odkud ovšem musel jako mnoho jiných odejít před hrozbou nacismu. Ve Francii dokonce získal francouzské státní občanství, ale nakonec z poražené Francie emigroval do USA, kde mohl navázat na své kontakty s Hollywoodem z počátku třicátých let. Po válce se vrátil do Evropy, ještě jednou zazářil jako autor hudby ke slavnému filmu Rej režiséra Maxe Ophula a divadelní kariéru ukončil operetou Božena (premiéra 1952 v Mnichově), dějem zasazenou na moravské Slovácko.

TZ/luk