Ve Vamberku vznikne skanzen paličkované krajky
VAMBERK: Zcela unikátní ruční krajka vyráběná tradiční technikou k Vamberecku patří už po staletí. Podnik Vamberecká krajka má za sebou šedesátiletou existenci. Svou tradici, založenou na čtyřsetleté historii krajkářství v regionu, chce prezentovat v nově připravované expozici. Originální skanzen paličkované krajky by měl být otevřen v květnu 2009.
Je čím se chlubit
Město má eminentní zájem na zachování výroby krajek i na tom, aby tento fenomén, za kterým do regionu přijíždí mnoho turistů, byl co nejlépe prezentován. Sídlí zde například Muzeum krajky, které je součástí Muzea a galerie Orlických hor (zřizovatelem je Krajský úřad v Hradci Králové). Proslulou krajkářskou školu, založenou zde v roce 1889, vamberská radnice dodnes intenzivně podporuje. Známým a hojně navštěvovaným se také stalo každoročně organizované setkání krajkářek, které má každý druhý rok také mezinárodní účast a je doplněno Bienále české krajky. V soutěžním klání vybírá odborná komise nejlepší krajku. Vítěznou práci město odkoupí a ta se následně stane součástí muzeálních sbírek.
Tradice řemesla úspěšně pokračuje
V současné nabídce podniku je široký sortiment výrobků od obrazových a závěsných krajek přes bižuterii a ozdoby až po oděvy a 
interiérový textil. Díky spolupráci s významnými umělci a návrháři předměty z pravé vamberecké krajky (tato je chráněna mezinárodně platnou ochrannou známkou) ani po letech neztrácejí na ceně, ale naopak získávají historicko-uměleckou hodnotu. A právě společnost Vamberecká krajka CZ iniciovala myšlenku na zřízení unikátního skanzenu. Následně se pak projekt připravoval ve spolupráci s hradeckým Centrem evropského plánování. Vloni vznikaly architektonické návrhy, v současnosti se pracuje na konkrétních částech nové expozice. Rovněž se jedná o přesunu současného Muzea krajky Vamberk, jehož sbírky zůstanou i nadále v majetku Královéhradeckého kraje, z náměstí do zamýšleného areálu. Ve skanzenu by se měla prohlídková trasa rozšířit o depozitáře a výtvarný ateliér, kde budou vamberecké krajkářky, umělci i návrháři předvádět své dovednosti. Jak uvedla mluvčí společnosti Vamberecká krajka CZ Eva Kijonková, v audiovizuálním sálu se bude promítat nový dokumentární film o výrobě ručně paličkovaných krajek, nebude chybět ani sál pro pořádání konferencí a seminářů a malé informační centrum zaměřené na tradici a současnost vamberecké krajky. „Rádi bychom tímto způsobem nabídli každému zájemci o vamberecké krajky prostor pro realizaci. Chceme přitáhnout zejména mladé návrháře a výtvarníky,“ zdůraznila mluvčí.
Svět vamberecké krajky bude stát hodně peněz
Na financování projektu i na provoz areálu bude dohlížet nově založená obecně prospěšná společnost „Svět vamberecké krajky“. (Pod tímto názvem projekt taky vstoupil do povědomí veřejnosti.) V dozorčí radě o.p.s. zasedají tři zástupci Městského úřadu Vamberk a dva zástupci Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Náklady, které se mají pohybovat kolem 50 milionů korun, hodlají organizátoři získávat z více zdrojů. Věří, že projekt pdopoří i Evropská unie z fondů zaměřených na rozvoj cestovního ruchu. Na projektovou dokumentaci bylo dáno 100 tisíc korun ze soukromých zdrojů, stejně tak jako dalších 300 tisíc korun na vypracování podkladů a na práce spojené s podáním žádosti o dotaci.
Mária Uhrinová
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Znáte kreslené vtipy Miroslava Kemela? Někdy trefně komentují aktuální dění, přičemž nešetří žádné politické veličiny, jindy se zasmějete vcelku nevinným anekdotám se zvířátky. Autor jich nakreslil stovky a tisíce, protože se touhle tvorbou profesionálně zabývá už od 90. let. Potěšením a relaxací je mu muzika, skládání písniček a vystupování s vlastní kapelou, ke které se občas přidává i zpěvák a herec Vladimír Javorský.
KUKS: Sarkastický ďáblík, zbožný poustevník, rozdovádění hosté v krčmě i smetánka z hospitalu hraběte Šporka ožívá v kukské interaktivní expozici loutek Theatrum mundi Kuks. Galerie loutek Jiřího Nachlingera zve návštěvníky Kuksu na unikátní audiovizuální zážitek, ve kterém promlouvají figury ze zlatých barokních časů v bývalých lázních. Ten dokresluje zážitek z návštěvy hospitalu a výletu po místní přírodě. Otevřeno je po celý den vždy od pátku do neděle.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Aloise Nerudy za Filharmonii Hradec Králové.
ČR: V zásadních chvílích pro Československo a Česko jsme se vždy shromažďovali na Václavském náměstí pod monumentální sochou sv. Václava, obklopeného patrony české země. Svátek 1. máje symbolizuje zase pro Pražany socha Karla Hynka Máchy na Petříně. Obě sochy jsou dílem Josefa Václava Myslbeka (1848–1922), a ještě mnoho dalších – například mohutná sousoší na Vyšehradě inspirovaná postavami z naší nejstarší historie. Co víme o jejich autorovi? Nejvíce si cenil druhého místa na pařížském Salonu za dílo Krucifix, které se nedávno stalo středem pozornosti nejen na pražské AVU, kde už přes 100 let visí jeho další odlitek, a kterou Myslbek spoluzakládal.
Milada Myslbeková, pravnučka zakladatele moderního českého sochařství, se už loni rozhodla připomenout svého slavného předka velkou výstavou. Proběhla v Praze v Obecním domě a byl to docela husarský kousek, protože jinak se podobnou činností nikdy nezabývala. Ale podařilo se a energické dámě se splnil sen, o kterém si teď vyprávíme, a který by měl mít i pokračování. Vždyť Josef Václav Myslbek je zakladatelem českého moderního sochařství a jako takový by měl mít pevné místo v naší národní paměti. Je to ale tak?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818