PROČ ZACHOVAT REGIONÁLNÍ FUNKCI MUZEA?

Článek je přetištěn z Muzejního  čtvrtletníku č. IV/07, který vydává Muzeum Českého ráje v Turnově.

Autor článku PhDr. Michal Babík, historik Muzea Českého ráje v Turnově

TURNOV: Během několika posledních měsíců jsme mohli v Česku vysledovat nenápadnou snahu zřizovatelů některých muzeí organizačně „zahýbat” s jejich statuty. Výrazně se to projevilo například v Karlovarském kraji, kde „optimalizace“ postoupila zřejmě nejdále. Nicméně to, co na karlovarském krajském úřadu chápou úředníci jako optimalizaci, by pracovníci jednotlivých muzeí mohli chápat spíše jako „centralizaci” či „slučování”. A v takovém výkladu se nám již zřetelně objevují podobné tendence, které budou zřejmě aktuálně hýbat školstvím v Libereckém kraji. Proto se pokoušíme alespoň zčásti sumarizovat naše představy o tom, proč je nutné zachovat regionální funkci našeho muzea a proč by bylo přímo škodlivé dělat z něj například pobočku jednoho velkého (krajského?) muzea, či ho například převádět pod jiného zřizovatele (město?).

 Podíváme-li se do nedaleké minulosti, zjistíme, že regionální muzea a galerie, které byly původně zřizovány státem (MK ČR a OkÚ), přešly v souvislosti s reformou veřejné správy na základě zákonů č. 157/2000 Sb. a 290/2002 Sb. pod krajské úřady. Důvodů pro to bylo několik. V obecném rozměru šlo o uchování a posílení regionálních funkcí těchto institucí v historicky daných regionech. Kraje se staly zřizovateli, neboť přirozeně především v jejich zájmu bylo zachovávat a dále rozvíjet regionální funkce těchto institucí. Jednotlivá regionální muzea představují historicky vzniklé subjekty s dlouhodobou tradicí. Např. část názvu muzea – „Českého ráje“ – není pouze kosmetickým doplňkem názvu, ale zrcadlí se v něm širší – regionální – působnost naší instituce v oblasti zahrnující katastry několika měst a obcí, jejichž společensko-historický vývoj a přírodní charakter jsou navzájem propojené.

Regionální muzea přirozeně pomáhají některým místním regionálním aktivitám a v mnoha případech se stávají také metodiky a garanty vzniku některých nových expozic. Sbírky, které uchovávají jednotlivá muzea Libereckého kraje, se do velké míry odlišují (Liberec – uměleckoprůmyslové sbírky; Česká Lípa – přírodovědné a etnografické sbírky; Turnov – geologicko-mineralogické, národopisné a historické sbírky), což svědčí o prospěšné specializaci. Tyto sbírky dosahují nikoliv regionálního, ale v mnoha případech také nadregionálního a nadstátního významu.

Například v Českém ráji jsou to unikátní hodnoty geoparku, který je jedinečný v rámci celé naší planety. Tyto sbírky, jakožto základní prvek každého muzea, vyžadují speciální zacházení, péči i režim uložení, a to je zakotveno také v legislativě. Domníváme se, že například města nejsou schopna zajistit adekvátní podmínky pro disponování s nimi. Myslíme si, že města by nebyla v budoucnu schopná zajistit specializované muzejní odborníky, včetně restaurátorů, preparátorů a konzervátorů – to je možné jen na úrovni kraje, přirozeně také s vlastní grantovou aktivitou jednotlivých muzeí.

Dalším, a velice závažným důvodem, proč je nutné zachovat stávající strukturu, je archeologická památková péče. Ta je zajišťována archeologickými pracovišti pověřených regionálních muzeí po řadu let v jasně vymezených oblastech Libereckého kraje. S ohledem na stavební aktivity v regionu je současný stav personálního obsazení těchto pracovišť na hranici únosnosti. Městská zařízení by v rámci dané legislativy tyto činnosti zajišťovat nemohla. Bez využití stávající sítě regionálních muzeí by vznikl závažný problém, kdo bude záchranné archeologické výzkumy provádět. Muzea spravují rozsáhlé archeologické sbírky, které se mnohonásobně zmnožily zejména díky záchranným a předstihovým výzkumům v posledních letech. Pouze regionální muzea jako jediné specializované instituce zajišťující archeologickou sbírkotvornou činnost jsou schopna zajistit deponování nálezů, jejich konzervaci, evidenci a následnou prezentaci ve smyslu muzejního zákona.

Ovšem výčet zdaleka nekončí – nezmínili jsme se například o tom, že v rámci téměř všech regionálních muzeí existují specializovaná pracoviště pověřená činnostmi celokrajskými s dopadem do celé republiky. Dnes takto pracuje například pověřené regionální pracoviště pro plnění vládního programu Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v Libereckém kraji, pracoviště dokumentace světových ložisek drahých kamenů a broušených drahých kamenů, koordinační pracoviště pro Geopark Český ráj UNESCO, pracoviště pro ekologickou výchovu v Libereckém kraji, pracoviště Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví, přírodovědná monitorovací pracoviště pro projekty Natura 2000, pracoviště dokumentace sakrálních, funerálních, technických a lidových památek, pracoviště speleoantropologie, které je svým zaměřením unikátní v celé ČR, a další.

Nastínili jsme pouze některé naše obavy, které by mohly reálně vyvstat při možné změně statusu našeho muzea. Domníváme se, že jsou v případě jakékoliv takovéto změny zcela oprávněné a že by tak mohly být regionální funkce muzea eliminovány, ne-li přímo zrušeny. Došlo by tak s největší pravděpodobností i k likvidaci dvousložkové muzejní sítě v Libereckém kraji, která je zakotvena v přijaté dlouhodobé „Koncepci kultury kraje”.

Michal Babík