BROUMOV: Slavnostním zahájením a hlavním programem dnes v 10 hodin odstartoval 11. ročník konference Broumovské diskuse, která bude až do 10. listopadu pokračovat v Broumově. O smíření a naději diskutovali hosté 1. a 2. panelu: Tomáš Holub, Josefína Formanová, Jiří Přibáň, Miloš Doležal, Ivana Svobodová a Dalibor Špok. Hlavní panely živě streamuje Česká televize na své iVysílání.
O neformální zahájení konference se ve středu 6. listopadu v podvečer v Opatských sálech postarala během koncertu ArtCafé skladatelka a pianistka Beata Hlavenková s kytaristou Kryštofem Tomečkem. Na koncert navázalo dnešní ranní slavnostní zahájení v sále Dřevník broumovského kláštera, během něhož přivítal účastníky konference P. Vojtěch Marek Malina OSB z Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově.
Pak již odstartoval hlavní program konference, který se letos bude pět dní věnovat tématu Smíření a naděje. Hosty 1. panelu byli plzeňský biskup Tomáš Holub, publicistka Josefína Formanová a soudce Ústavního soudu Jiří Přibáň, které moderátorka panelu Světlana Witowská přivítala první otázkou: Co je to smíření? „Smíření je pro mě v první řadě proces, není to stav. Musíme si ho odpracovat. V druhé řadě je to dar. Skutečnost, kdy tento dar nepřijde, pak je to beznaděj. Naděje je očekávání dobra v budoucnosti. Smíření je vždy spojeno s nějakou nadějí… A s vírou, že existuje nějaká spravedlnost,“ uvedl Tomáš Holub. „Smíření je přijetí sebe sama, svého postavení ve světě a přijetí světa se všemi jeho konflikty, které v něm jsou. Jsem schopen žít ve světě, kde není všechno podle mých představ. Patří to k etické výbavě člověka,“ sdělil mimo jiné Jiří Přibáň. „Beznaděj dodnes považujeme za něco neetického, něco, co je proti dobru. Naděje je současně zápas vnitřní i vnější o tento svět i o to, co může směřovat za tento svět. Proto křesťan má vždycky naději, ale i ateista může, díky bohu, žít s nadějí,“ zavtipkoval pak společně s Tomášem Holubem. Během panelu zazněla spousta dalších otázek, například zda je možné smíření bez odpuštění? „Přiznám se, že odpuštění je pro mě jeden z nejtěžších oříšků. Odpuštění je pro mě nějaký druh lásky, stejně jako smíření. V odpuštění se láska naplňuje. Takže ano, asi se jde smířit s něčím bez lásky. Je tedy možné, že odpuštění je nevyšší formou smíření,“ zamyslela se Josefína Formanová.
V odpoledních hodinách pokračovala konference 2. panelem, který na pódiu přivítal spisovatele Miloše Doležala, psychologa Dalibora Špoka a novinářku Ivanu Svobodovou. Ti se pak společně s moderátorkou Hanou Šimkovou zamýšleli nad cestami ke smíření a naději. Zazněla spousta otázek: Je pro nalezení naděje potřeba, aby člověk odžil bolest? Může být nenávist zdravá reakce? Lze se smířit s bezprávím, které stále probíhá?
„Ke smíření vždy ochotná nejsem, především pokud by to znamenalo popřít určité hodnoty. Čím jsem starší, tím víc si myslím, že by na nich měl člověk trvat. Ale z mé zkušenosti vyplývá, že s většinou lidí se dá domluvit. Pro smíření s ostatními je především důležité nepředpokládat u nich a priori zlý úmysl,“ uvedla Ivana Svobodová. „Je rozdíl mezi smířením se interpersonálním, tedy s druhým člověkem, a s nějakou událostí. Na interpersonální smíření musejí být dva a není to možné bez určité reflexe. Na vyrovnání se s nějakou událostí, nebo s naším životem, to pak předpokládá celý dlouhodobý proces smíření se. Máme na to celý život, abychom to zvládli… My jako psychoterapeuti zakládáme celou terapii na přijetí sebe samého. Přijetí je součástí procesu vedoucího ke smíření,“ dodal Dalibor Špok. A jak odpověděl Miloš Doležal na otázku, kde hledá kořeny naděje? „Na polní cestě, kterou chodili mí předci, kde jsem byl v dětství šťastný… A kde je vědomí, že i oni se potýkali s různými trápeními a že to dokázali snést a unést… Dále umění – třeba hudba, která se dotýká jakéhosi světa, jenž je přese všechno hlubinou, který má v sobě krásné momenty a motivy, které jsou třeba těžké, ale i přesto barevné… A jeden takový příběh s mouchou, která kdysi přiletěla kamarádovi na samotku do cely, rozradostnila ho a přinesla mu vědomí živého světa a také to, že není sám… Proto radím, nezabíjet mouchy,“ dodal s humorem.
Konference pokračuje až do 10. listopadu dalším programem: večerním byznys panelem, pátečním politickým panelem (který je možné sledovat online v iVysílání České televize), Komorní rozmluvou, workshopy se studenty, sobotním regionálním panelem, diskusním setkáním s prezidentem republiky Petrem Pavlem a nedělní procházkou ke Kříži smíření u Teplic nad Metují.
Vzdělávací a kulturní centrum Broumov pořádá Broumovské diskuse ve spolupráci s neziskovou organizací Agentura pro rozvoj Broumovska od roku 2014. Předchozí ročníky se zamýšlely nad tématy Demokratická diskuse, Mír, Evropská identita, Vize vzdělanosti, Hrdinství a odvaha, Důvěra a porozumění, Hodnoty a společnost, Solidarita a sounáležitost, Demokracie a dialog.
Statutárním partnerem konference je město Broumov. Trvalou záštitu udělil konferenci Královéhradecký kraj. Hlavními partnery jsou Nadace BLÍŽKSOBĚ, Jan Barta, Nadační fond Kladné nuly, Škoda Auto, Česká spořitelna, Hobra – Školník a Nadace OSF. Partnery konference jsou Wikov, Podnikatelský klub Broumovska, Z-TRADE a EDUMED. Generálním mediálním partnerem je Česká televize. Hlavními mediálními partnery jsou Deník N a Finmag, mediálními partnery jsou ČRo HK, Katolický týdeník a Naše.broumovsko.cz. Hlavními regionálními partnery jsou Agentura pro rozvoj Broumovska, Benediktinské opatství sv. Václava a Maiwaldova akademie. Regionálními partnery jsou Gymnázium Broumov, Strategická rada regionu Broumovsko, Broumov 2028+, region Broumovsko, Analog Store, Muzeum Broumovska, Městská knihovna v Broumově – Café Litera, Coca Cola HBC Česko a Slovensko a Pejskar.
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.