ČESKÝ TĚŠÍN: Vyšla nová publikaci našeho kolegy historika Mgr. Martina Krůla, Ph.D., s názvem PORTA SILESIAE. JABLUNKOVSKÉ ŠANCE – RANĚ NOVOVĚKÝ FORTIFIKAČNÍ SYSTÉM NA POMEZÍ SLEZSKA, UHER A POLSKA.
Předkládaná publikace je dílem dlouhodobého výzkumu unikátních raně novověkých památek, tzv. jablunkovských šancí, rozesetých v horské oblasti Beskyd na pomezí České, Slovenské a Polské republiky. Ochrana hranic Slezska nabyla na významu v 16. století v souvislosti s expanzí osmanské říše do srdce Evropy a budovaná opevnění ji následně bránila téměř tři staletí. Rozsahem dochovaných reliktů se řadí k lépe zachovaným fortifikačním systémům horských přechodů. Tématem práce jsou polní opevnění budovaná na slezsko-uherské hranici od druhé poloviny 16. do počátku 19. století. Cílem práce je postihnout stavebně-historický vývoj jablunkovských šancí v co nejširších souvislostech. Hlavní časové období představuje první období existence systému do první poloviny 18. století, kdy hrozilo nebezpečí vpádů z Uher. Pozornost je zaměřená na jednotlivé stavební aktivity, vzhled opevnění a zařazení do obecného vývoje pevnostního stavitelství. Druhou velkou oblastí zájmu tvoří „lidský faktor“, lidé, kteří opevnění projektovali, stavěli a bránili. S tím souvisí rovněž každodenní život v opevněních, který se dá poznat na základě dochovaných pramenů. I z těchto několika analogií vyplývá unikátnost jablunkovských šancí projevující se svým trváním po téměř tři staletí. Velkou důležitost a význam jablunkovských šancí pro celé Slezsko vyjádřil kronikář 17. století Fridrich Lucae slovy "a člověk rok od roku zjišťoval, jak užitečný je obranný systém Jablunka pro slezskou zemi".
Kniha má 432 stran a obsahuje více než 220 ilustrací zahrnujících mapy, plány, fotografie, skeny archiválií a dobové ilustrace. Již je k zakoupení na našich pobočkách za cenu 490 Kč, pro členy Klubu Muzea Těšínska za polovinu. Publikaci je možno objednat i zde https://www.muzeumct.cz/.../923-porta-silesiae....
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
PRAHA: Nadační fond Magdaleny Kožené pomáhá základním uměleckým školám (ZUŠ) zasaženým povodněmi, které v září postihly několik regionů České republiky, k návratu k plnohodnotné výuce. Fond bezprostředně reagoval na situaci uspořádáním řady benefičních koncertů i vyhlášením veřejné sbírky na pomoc ZUŠ, jejich pedagogům, ale i žákům, která byla zahájena 18. října za podpory České filharmonie u příležitosti podzimních koncertů Magdaleny Kožené v pražském Rudolfinu. Nadační fond podpořil první žadatele celkovou částkou 300 000 Kč. Finanční pomoc obsahuje vlastní zdroje Nadačního fondu a přijaté zdroje z veřejné sbírky. Aktuálně pomoc putuje na obnovu ZUŠ Krnov, ZUŠ Bohumín a ZUŠ Jeseník a také na opravy nástrojů pedagogů ze ZUŠ Opava a ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově.
NÁCHOD: Když v dubnu letošního roku zveřejnili na Donio.cz výzvu „Probuďte s námi Kulturní prostor AULA (Náchod)“, nad smělým plánem a jeho realizací stále ještě visely otazníky. Podaří se získat dostatečná finanční podpora na zajištění programu ve školní aule Jiráskova gymnázia, která se otevře také široké veřejnosti coby nový neformální kulturní, společenský a vzdělávací prostor? Stalo se a od října letošního roku má místní náchodská kultura k dispozici další sál s kapacitou cca 180 míst. Na podrobnosti, dramaturgickou koncepci i lákavý program jsme se zeptali za Sdružení rodičů a přátel dětí a školy při Jiráskově gymnáziu v Náchodě, z. s., Štěpána Macury, pedagoga školy, vedoucího divadelního souboru a místního kulturního hybatele.