DOBRŠ: Originální dramaturgie Mezinárodního hudebního festivalu Dobršská brána, vytvořená na platformě malé komorní události, situované do venkovského prostředí malé pošumavské vesničky Dobrš, pokračuje ve své tradici a ambicích představit vždy v půlce srpna kromě českých i další přední evropské a světové hvězdy.
Každý ročník festivalu se zaměřuje na konkrétní nástroj; stejně jako loni to byly housle, rok 2024 podtrhne sílu zvuku klavíru. Festival, který nabízí experimentální současný jazz, etno, ale i hudbu s přesahy do klasiky nebo popu, znají příznivci nejen jazzu z mnoha zemí světa. Na relativně malých podiích mohou příchozí poslouchat muzikanty, jinak hrající pro neporovnatelně větší publikum. I to je specifikum tohoto malého velkého festivalu.
V historických kulisách vzácných památek se představí věhlasný švýcarský klavírista Nik Bärtsch se zen-funkovým kvartetem Ronin, z Německa pak přijíždí trio světové úrovně s mimořádným talentem, jehož protagonistou je Pablo Held nebo hudební experimentátorka, pianistka a skladatelka Magda Mayas. Severskou hudbu tentokrát zastupují finský jazzový hudebník Aki Rissanen, který je známý svým inovativním přístupem k hudbě a schopností spojovat různé žánry a vlivy do celistvého zvuku nebo norský nositel Grammy Helge Lien, známý svým mistrovstvím v umění modulárního klavíru. Francii bude reprezentovat klávesový kouzelník Benjamin Moussay, ze sousedního Polska na festival přijíždí jazzový klavírista, improvizátor a divadelní hudební skladatel Ignacy Wiśniewski. Českou republiku na festivalu zastupuje například pianista, skladatel a aranžér Marek Novotný. Na festivalu již tradičně dostávají příležitost mladé jazzové talenty. A sem právem patří česká klavíristka Nikol Bóková či hudební experimentátor Tomáš Hrubiš.
Dobršská brána tak opět přináší do Pošumaví magickou hudbu. Vstupte do ní ve dnech 16. a 17. srpna i vy!
Letošní ročník festivalu bude věnován panu Karlu Schwarzenbergovi. Ten poskytoval festivalu záštitu od samotného jeho vzniku. K. Schwarzenberg vloni zemřel ve věku 85 let.
Vstupenky na celý festival jsou již v prodeji na www.goout.net.
O úvodní koncert festivalového programu se v pátek 16. srpna postará v sakrálním prostoru místního kostela Zvěstování Páně sextet Marka Novotného. Ten označuje za svoji celoživotní koncepci „Third Stream“. Třetí proud nikoliv jako klasiku hranou jazzmany, ani jako jazz se smyčci či orchestrem, ale jako skutečný hudební amalgám. Jeho hudba přitom působí členitě jak co do melodických nápadů, tak aranžérsky. Cílem tu není experiment, ale libozvučnost.
Na něj již na hlavním zámeckém pódiu navazuje se svým triem německý pianista Pablo Held. Trio je v současnosti jednou z nejživějších a nejvýznamnějších formací evropského jazzu. Hranice mezi kompozicí a improvizací překračuje tím, že se na koncertech zříká předurčenosti – sledu témat a předem určeného způsobu jejich podání. Riziko radikální spontaneity dává triu křídla, takže se stalo vzorem estetiky, kterou nalezne jen málo umělců.
Nikol Bóková se vydala ze světa klasické hudby k vlastní autorské tvorbě v roce 2017. Od té doby nahrála tři studiová alba a je nedílnou součástí jazzové scény. Kritici její hudbu označují jako elegantní, hluboce procítěnou i dynamickou. S každým novým albem se ale vydává novými, pro sebe zatím neprobádanými cestami. O tom se diváci mohou přesvědčit, navrátí-li se opět na koncert tria do zdejšího kostela.
Páteční program uzavře v pozdní večer opět na hlavním zámeckém podiu norský pianista Helge Lien se svým triem. Ten nepochybně vyniká jako jeden z nejvíce vzrušujících mladých talentů Skandinávie. Trio si získalo oddané následovníky svou směsí klasických impresionistických motivů a rytmicky složitých jazzových kompozic, které předvádějí nekonečnou studnici kreativity. Budování mostů mezi různými kulturami a práce s kontrasty byly vždy jádrem jeho přístupu.
V sobotu 17.srpna si přijdou na úvod festivalového programu na své ctitelé experimentální hudby. Z Berlína přijíždí s Tony Buckem na festival Magda Mayas, aby v kostele Zvěstování Páně prozkoumala texturní, lineární zvukové koláže. Vyvinula soubor technik, které čerpají z historie připraveného a vnitřního klavírního slovníku, ale jsou vysoce individualizované a rozšiřují jazyk pro vnitřní tvorbu klavírní hudby. K tomu využívá vnitřní i vnější části klavíru, a to pomocí zesilovačů, přípravků a objektů, které se stávají rozšířením samotného nástroje.
Již tradičně je situován jeden z festivalových koncertů do přírodního prostředí okolo zvonice sv. Jana a Pavla. Tentokrát zde odehraje v duu první část koncertu Tomáš Hrubiš s hráčem na bicí Martinem Čechem, aby se oba na jeho druhou část spolu s publikem přesunuli do zdejšího kostela, kde se přirozeně součástí hudebního aranžmá stane i zvuk varhan. Tomáš se v aktuální hudbě vrací k rodinným kořenům, neboť varhanní hudba v kostele mu vyplňovala dětství. K varhanám přistupuje ale nikoli jako k sakrálnímu nástroji, ale zasazuje je do současného experimentálního kontextu. Navíc je kombinuje se syntezátory především ambientního charakteru.
Ve stejném komorním prostoru kostela na koncert po krátké přestávce naváže polské dynamické duo klavíristy Ignacy Wiśniewského a houslisty Tomasze Chyły, které v hudebních vystoupeních, která oplývají energií, virtuozitou a originalitou, zkoumá různé jazzové styly od skandinávských balad po divoký orientální zvuk.
Na hlavní zámecké pódium ten den jako první vstoupí finský pianista, skladatel a klávesista Aki Rissanen, aby s hráči v triu společně představil dobršskému publiku nové album Hyperreal. S bubeníkem Robertem Ikizem a dlouhodobým spolupracovníkem, trumpetistou Verneri Pohjolou v něm Aki přechází mezi klavírem a elektronickými klávesami. Hyperreal je album o změně, o uznání důležitosti bytí, uvědomění si obnovy a o uvolnění.
Naposledy se v rámci letošního festivalového programu může publikum vrátit do kostela, kde za křídlo zasedne v sólovém vystoupení Benjamin Moussay, francouzský klávesový mág, „vesmírný modelář“, nápaditý pianista se smyslnou hrou a také proteovský klávesista, aby zde rozezněl nástroj v tónech mezi snovými klavírními víry na hraně propasti a intimními a spektrálními elektronickými architekturami.
Závěrečný koncert festivalu se odehraje již tradičně v pozdní sobotní noci na podiu s v pozadí slavnostně osvětlenou budovou zámku a tvrze. Nepostará se o něj nikdo jiný než švýcarská kapela Ronin s frontmanem, pianistou a skladatelem Nikem Bärtschem. Navzdory rozmanitosti vlivů kapely má tato hudba vždy silnou individualitu. Zahrnuje prvky nesourodých hudebních světů, ať už jde o funk, novou klasickou hudbu nebo zvuky japonské rituální hudby. Tyto formy však nejsou nikdy pouze postaveny vedle sebe v postmoderním stylu, ale místo toho jsou sloučeny do koherentního nového stylu. Nakonec jsou tyto zvuky a rytmy vysoce výstřední. Nik Bärtsch dodává: „Naše hudba je někde mezi jazzem a moderní kompozicí, progresivním popem, rituální hudbou a groove music obecně. Tato hudba čerpá svou energii z napětí mezi kompoziční přesností a sebeobcházením improvizace. Ze sebeimplicitního omezení pramení svoboda. Extáze skrze asketismus."
Program festivalu Dobršská brána 2024
Pátek 16.8.2024
0 Zahájení festivalu 15:30 kostel
1 Marek Novotný Sextet / CZE 16:00 kostel
2 Pablo Held Trio / DEU 17:30 zámek
3 Nikol Bóková Trio / CZE 19:15 kostel
4 Helge Lien Trio / NOR 21:00 zámek
Sobota 17.8.2024
0 Zahájení výstavy | galerie CoCo 11:00 zámek
1 Magda Mayas Duo / DEU 13:30 kostel
2 Tomáš Hrubiš Duo / CZE 15:00 zvonice
3 Ignacy Wiśniewski Duo / POL 16:30 kostel
4 Aki Rissanen Trio / FIN 18:00 zámek
5 Benjamin Moussay Solo / FRA 19:30 kostel
6 Nik Bärtsch Quartet / RONIN / CHE 21:00 zámek
Letošní ročník festivalu bude věnován panu Karlu Schwarzenbergovi. Ten poskytoval festivalu každoroční záštitu od samotného jeho vzniku. K. Schwarzenberg vloni zemřel ve věku 85 let.
Podrobné informace ke koncertům a vstupenky jsou k dispozici na webu dobrsskabrana-fest.cz.
Videa:
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ: Pekař z Janovic, kožedělní tvůrci z Metylovic nebo třeba tradiční papírnictví z Frýdlantu nad Ostravicí. Beskydy jsou plné zajímavých podnikatelských příběhů, a proto se zástupci beskydských obcí rozhodli představit desítku vybraných podnikatelů. Příběhy a fotografie vycházely během léta na webu www.progresko.cz a tento týden vyšly také ve fyzické podobě Diáře podnikatele.
ČR: Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby rozdělila mezi neziskové organizace více než 299 milionů korun. Loňský ročník byl zatím nejúspěšnější, podařilo se vybrat téměř 23 milionů. Všechny čtyři koncerty odvysílá program ČT1 vždy v neděli od 17:30. Letos poprvé koncerty zamíří i do regionů.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.