Valašská zabijačka, muzika i rej masek. Ve Frenštátě se slavil masopust
FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM: Co se na masopustu stane, na masopustu zůstane! Čí je masopust? Náš! V sobotu 27. ledna 2024 se ve Frenštátě pod Radhoštěm konal masopust. Tentokrát netradičně. Ožilo totiž nejen frenštátské náměstí, ale tančilo a zpívalo se také před domem starosty. Členové folklorního soboru Sedmikvítek rozezpívali celou ulici. Příchozí vítala nazdobená slavobrána a stoly plné dobrého jídla a pití. Pán a paní starostová krájeli a nabízeli pečené selátko. Jak se chasa posilnila, vydali se všichni na náměstí. Nechyběla nevěsta, medvědář s medvědem, pohřebenář, Žid s pytlem, bába s nůší, myslivec i čert. Ti všichni za zvuku bubínků a píšťal roztančili náměstí, kde už byly připraveny stánky se zabijačkovými specialitami, v hrnci bublal ovar a zabijačková polévka.
„V polní kuchyni se vařila Balounova polévka, která se prodávala na konci masopustu za symbolickou jednu korunu. Lidé mohli ochutnat také zabijačkové speciality, jitrnice, jelita, tlačenku, na místě vyráběnou a nešizenou mistrem řezníkem Krkovičkou,“ představila program Soňa Adámková, vedoucí oddělení Domu kultury odboru vnějších vztahů MěÚ Frenštát pod Radhoštěm.
„Letos jsme se rozhodli ozvláštnit tradiční masopustní veselí s valašskou zabijačkou o něco nového. Celý program se tentokrát neodehrával jen na frenštátském náměstí, ale vše začalo už ráno před domem starosty. Potom jsme se všichni vydali za všeobecného veselí městem, až k náměstí. Tam už byla vedle tradičních stánků s uzenářskými a uměleckořemeslnými výrobky připravena zábava pro malé a velké. Postupně tak chceme obohacovat kulturně-společenský život v našem městě. Přicházet s novými akcemi, případně ty dlouhodobě oblíbené a osvědčené dále rozšiřovat a přizpůsobovat potřebám a přáním našich občanů s využitím širokých možností, které nabízí dnešní doba,“ sdělil Jan Rejman, starosta města Frenštát pod Radhoštěm.
Aby návštěvníkům na náměstí rychleji ubíhalo čekání, než se vše zpracuje a uvaří, poslechli si žalmy za poražené prasátko, nebo vyprávění řezníka Krkovičky a zasmáli se u vystoupení žonglérů a klaunů, pouličních herců, které si užili vedle dětí i ti dříve narození. A nechyběla ani svatba. Starostenský pár obnovil před všemi svůj manželský slib a oddávající místostarosta města Zbyněk Vágner jim popřál hojnost všeho. Zdraví, lásky i spokojenosti. Kostel sv. Martina odbíjel poledne, když se začalo krájet druhé selátko a spustila masopustní kapela. Na město se začal snášet sníh, který dotvořil tu nádhernou masopustní atmosféru.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení tzv. velkou mediální novelu – novelu zákona o České televizi, Českém rozhlase a televizních a rozhlasových poplatcích.
ČR: Návštěvnost kulturních zařízení vzrostla podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2023 o více než deset procent oproti roku 2022 ve všech sledovaných oblastech kultury. Stále však zaostává za hodnotami roku 2019. Nejvíce se hodnotám roku 2019 blíží oblast památek, kde se návštěvnost pohybovala okolo 92 % předcovidových hodnot a meziročně vzrostla z 12,1 na 13,7 mil. návštěvníků.
ČR, ZAHRANIČÍ: Spolek Moje česká škola vyhlašuje letní soutěž v tvůrčím psaní pro vícejazyčné děti: „Urob si sám aneb Jak se žilo kutilům”. V soutěži mají děti za úkol připravit rozhovor s prarodiči, příbuznými nebo sousedy právě na téma kutilství, které je významným českým národním a kulturním fenoménem. Příspěvek může mít formu textu, komiksu, videa či animace. Zapojit se mohou jednotlivci i žákovské kolektivy. Všichni výherci získají knižní ceny. Konečný termín pro přijímání soutěžních příspěvků je 1. října 2024. Realizace soutěže je podpořena v rámci dotační výzvy MZV ČR: “Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí pro rok 2024”.
ŘEHLOVICE: Kulturní centrum Řehlovice je významným místem setkávání umělců a komunity z Česka i Německa. Zaměřuje se na propojení umění a kultury prostřednictvím různých projektů, včetně divadelních produkcí, výtvarného sympozia Proudění – Strömungen a dalších kulturních akcí. Důležitým prvkem je také podpora česko-německého dialogu, který reflektuje geografické i historické souvislosti místa. S úctou k historii a snahou o zachování autentické architektury se Kulturní centrum Řehlovice, nedaleko Ústí nad Labem, stalo nejen místem inspirace, ale i tvůrčího rozvoje pro širokou veřejnost. Lenka Holíková, zakladatelka a ředitelka centra, mě provedla všemi jeho objekty v letošním nejdelším dni roku, 20. června. Po prohlídce jsme v centru vedly rozhovor nejen o tom, jak Lenka s neúnavnou energií a podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků již 25 let proměňuje téměř zchátralý statek v oázu kreativity a kulturního dění.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818