ÚSTÍ NAD LABEM: Jeden z největších mecenášů v dějinách ústeckého muzea, německý sochař Klaus Horstmann-Czech, zemřel 4. června 2022 ve věku nedožitých 79 let v Heidelbergu. Součástí jeho poslední vůle bylo i přání spočinout k věčnému spánku v rodném městě Ústí nad Labem. Smuteční obřad otevřený veřejnosti se uskuteční v předběžně stanoveném termínu 10. září 2022 v nově zrekonstruované hřbitovní kapli v Krásném Březně.
„Jsme rádi, že se otcovo přání podaří naplnit. Měl k Ústí opravdu blízký vztah a těším se, že u příležitosti ústeckého pohřbu jeho rodné město konečně poznám i já, ještě jsem tam nikdy nebyla,“ poznamenala dcera Kerstin Funk. Právě výjimečný vztah k rodnému městu stál za donátorstvím Klause Horstmanna-Czecha. Věnoval Muzeu města Ústí nad Labem v letech 1995 až 2015 postupně 15 plastik, které dokumentují jeho celoživotní tvorbu. „Vzhledem k tomu, že jde o sochaře evropského věhlasu, jehož díla jsou zastoupena v uměleckých sbírkách předních galerií v Německu a v Itálii, má tato kolekce soubornou hodnotu řádově v miliónech korun,“ podotknul ředitel muzea Václav Houfek. Klaus Horstmann-Czech byl mimo jiné také čestným profesorem jedné z nejznámějších evropských uměleckých škol „Accademia delle Arti del Disegno“ ve Florencii v Itálii.
Tvorbu Klause Horstmanna-Czecha ovlivňovalo antické umění, které se promítá do tvarové čistoty jeho geometrických těles. Pracoval s ušlechtilými materiály, především s mramorem, ušlechtilou ocelí a bronzem. Vedle Heidelbergu, kde jeho plastiky zdobí veřejný prostor, tvořil pravidelně také v italské Carraře. Carrarský mramor patřil k jeho nejoblíbenějším materiálům. Proto je i Itálie místem, kde lze na jeho plastiky narazit. V rodných Čechách je zastoupen jen ve sbírce Muzea města Ústí nad Labem, které soubor zpřístupnilo veřejnosti prostřednictvím dlouhodobé výstavy v letech 2011–2019. „Ve veřejném prostoru u nás bohužel nenajdeme žádné z jeho děl, přestože dvakrát bezplatně navrhl pro rodné město kašnu, jednu na Mírové náměstí, druhou pro atrium muzea. Dokonce v roce 2007 zvítězil se svým extravagantním návrhem v soutěži na obnovu komunisty zbořené barokní kaple na Mariánské skále (https://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/35-nova-kaple-na-marianske-skale-vitezny-navrh ). Bohužel se nakonec nenašly peníze ani politická vůle k jeho realizaci,“ poznamenal historik Martin Krsek, který byl tehdy členem soutěžní komise.
Klaus Horstmann Czech se narodil v Ústí 23. 6. 1943. Pocházel ze smíšené židovsko-německé rodiny Czechových. V roce 1942 musela rodina na nátlak nacistů změnit příjmení na Horstmann, v dospělosti pak ve svém jméně obnovil i rodné příjmení. V roce 1949 se rodina vystěhovala do Německa. Vyrůstal v Heidelbergu. Původně se živil jako grafik a galerista, sochařství se vyškolil v italské Perugii a Itálie se mu stala druhým domovem. Rodné město poprvé navštívil od dětství až v devadesátých letech minulého století.
ČR: Vláda včera schválila novelu zákona o audiovizi. Jejím cílem je vytvořit moderní systém, který bude reagovat na dynamické změny v audiovizuálním průmyslu. Hlavními změnami jsou rozšíření selektivní podpory o televizní a VOD tvorbu, podpora herního průmyslu a vylepšení mechanismu filmových pobídek. Novela zákona č. 496/2012 Sb. o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie tak právě zahájila cestu legislativním procesem. S její účinností se počítá k 1. lednu 2025.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Pavly Evjákové za Městské divadlo Zlín.
ČR: V nejnovějším průzkumu Vnímání veřejné služby hodnotí diváci Českou televizi jako důvěryhodnou, objektivní a vyváženou. Ve všech sledovaných bodech navíc došlo k nárůstu hodnocení. Největší pozitivní změnu, o pět procentních bodů, zaznamenala ČT u dotazu, zda předkládá divákům pravdivý a nezkreslený obraz skutečnosti kolem nás. Úspěch zaznamenala veřejnoprávní televize i na mezinárodním poli, podle výzkumu Digital News Report patří Česká televize společně s Českým rozhlasem mezi nejdůvěryhodnější tuzemská média.