Stopy v písku/ Karel Poláček
RYCHNOV NAD KNĚŽNOU: Před 130 lety (22. března 1892) se v Rychnově nad Kněžnou narodil Karel Poláček. Spisovatel, humorista, novinář a filmový scénárista s židovskými kořeny, jehož krédo "humor pročisťuje zrak" zůstává stále platné.
Existují dva typy zábavné literatury, které snesou vysoká umělecká hlediska. Detektivní román a humoristická literatura. K mistrům onoho druhého žánru patří Karel Poláček, ačkoli tomu zpočátku mnoho nenasvědčovalo. Jako student neměl právě oslnivý prospěch, v kvintě propadl a jeho „vzdorovité chování“ mu přineslo vyhazov z rychnovského gymnázia. Maturitní zkoušku získal až v Praze v roce 1912. „V mnohém ohledu byl sice bohém a sám se pokládal za lenocha, ale když usedl k psaní, byla každá věta kus poctivé práce,“ napsal o něm jeho vrstevník, spisovatel Viktor Fischl.
Karel Poláček měl dar, který ho učinil nesmrtelným – dokázal odpozorovat a parodovat hloupost, vnitřní prázdnotu svých hrdinů, pronikavě zaznamenat skutečnost, mísit humor se smutkem.
Jeho literární styl se tříbil za první republiky v redakcích satirických časopisů Štika venkova a Nebojsa a zejména Lidových novin, kam jej v roce 1920 přizvali bratři Čapkové. Pro Lidovky psal úspěšné sloupky a soudničky. Na žurnalistickou dráhu nedal dopustit a prohlásil, že kdyby se znovu narodil, pak by chtěl být zase novinářem. V roce 1934 vydal s předmluvou Karla Čapka Žurnalistický slovník, ve kterém zesměšňuje soudobou novinářskou frázi.
Poláčkova jazyková komika, smysl pro paradox a výstižná charakteristika hrdinů s jejich malichernými slabostmi našla odezvu také ve filmu. Z jeho knih byli nejprve zfilmováni Muži v ofsajdu. Do hlavní role prosadil herce Národního divadla Hugo Haase, a rozhodl tak o jeho příštím osudu filmové hvězdy. Následovaly prózy: Dům na předměstí, Edudand a Francimor, Hostinec u Kamenného stolu. Spolupracoval i na řadě filmových scénářů a námětů (např. U nás v Kocourkově, 1934). V roce 1994 se dočkal skvělého televizního zpracování autorův nejúsměvnější román Bylo nás pět.
Poláček v něm zobrazil dění na maloměstě očima dítěte. Příhody pěti chlapců „psané groteskní kombinací hovorového jazyka a obratů z dobrodružné četby a slohu povinných školních prací“ stvořil v nejtísnivější době, kdy čekal na transport do koncentračního tábora, jako vzpouru proti neznámé budoucnosti, proti strachu ze smrti.
Naštěstí se mu podařilo zachránit alespoň dceru Jiřinu. Klíčovou roli při vyřízení jejího odjezdu v roce 1939 do Velké Británie sehrála Poláčkova životní láska – právnička Dora, s níž byl 5. července 1944 deportován do terezínského ghetta. Poté následovaly továrny na smrt: Osvětim, Hindenburg-Zabrze, koncentrační tábor Dora severně od Buchenwaldu. Podle dostupných informací se Karel Poláček ještě zúčastnil pochodu smrti a zahynul pravděpodobně 21. ledna 1945 v táboře v Gliwicích.
V jeho rodném Rychnově nad Kněžnou mu věnovali sousoší Bylo nás pět a stálou expozici v tamní synagoze. Čtenářům ho však připomíná především kouzlo jeho vypravěčského umění. Poláčkův život po životě.
Zdroj: Krulichová Marie. Karel Poláček, Život a dílo, Katalog stálé expozice Židovského muzea Podorlicka a památníku Karla Poláčka v Rychnově nad Kněžnou, 1995.
Tváře první republiky, Královéhradecký kraj, 2018
http://svet-literatury.wz.cz
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Sofian Medjmedj, jedna z nejvýraznějších postav současné české hudební scény a zároveň jeden z nejstreamovanějších umělců své generace, oznámil další mimořádnou událost. Po vyprodaném listopadovém koncertu ve Foru Karlín se zpěvák a songwriter rozhodl fanouškům splnit jejich přání a zopakovat tento jedinečný zážitek. Druhá show ve Foru Karlín proběhne 21. března 2025 a vstupenky jsou již nyní v prodeji.
ČR: Po důkladném zvážení a na doporučení lékařů se spisovatel Patrik Hartl rozhodl ukončit svoje účinkování ve třináctém ročníku taneční soutěže StarDance. Devátý večer se tak na parket v přímém přenosu postaví dvojice Marta Dancingerová s Martinem Prágrem, Oskar Hes s Kateřinou Bartuněk Hrstkovou, Martina Ptáčková s Dominikem Vodičkou a vrátí se Lucie Vondráčková s Lukášem Bartuňkem. Tato dvojice sice StarDance v závěru osmého kola opustila, ale v reakci na nečekané zdravotní komplikace Patrika Hartla se Česká televize rozhodla ji do soutěže vrátit.
ZAHRANIČÍ-ČR: Nejen v Británii byl vnímán jako vůdčí osobnost a symbol odporu demokracie a liberalismu proti nacistické a později i komunistické rozpínavosti. Winston Churchill byl jednou z největších postav 20. století. Pojďme si ji ve stručnosti připomenout.
JINDŘICHŮV HRADEC: Celých 60 let pracoval punčochářský mistr Tomáš Krýza v malém domku v Jindřichově Hradci na betlému, který byl už ve své době unikátem. Dnes je zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako největší lidový mechanický betlém na světě. Obyvatelé Jindřichova Hradce si svého betléma váží a jeho návštěva ve zdejším muzeu tu už tradičně patří k vánočním svátkům. V našem podcastu vypravuje etnografka muzea Jindřichohradecka Alexandra Zvonařová o historii betlémů obecně, o materiálech, které se používaly na jejich výrobu, a také o organizacích sdružujících přátele betlémů u nás i v zahraničí. Hlavním tématem podcastu jsou ale samozřejmě hradecké jesličky a jejich autor. "Mistr Krýza vyráběl přes den punčochy a po večerech a o svátcích pracoval na svém betlému. Vyřezal skoro 1400 figurek, přičemž 150 z nich se pohybuje. Takovou práci si asi nikdo nedokážeme představit, protože jí v podstatě věnoval celý život. O Vánocích pak hotové části svého díla předváděl sousedům. Dokonce prý sám osobně točil klikou, aby betlém rozpohyboval. Dnes už ho pohání elektromotor, ale některé trochu kuriozní Krýzovy součástky v tom mechanismu zůstaly, třeba kus kolovrátku, špulky od nití nebo váleček na nudle," říká Alexandra Zvonařová, která je hostem prosincového podcastu Místní kultury.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818