V Poličce pokřtili knihu: Svatý Jakub - Pozoruhodný příběh kostela
POLIČKA: Vyšla výjimečná publikace, která představuje poutavou historii kostela i poličské farnosti a zároveň mapuje pět let prací na velké obnově svatojakubského kostela a přibližuje ji formou rozhovorů s projektantem, historiky, restaurátory, archeoložkou nebo pracovnicí památkové péče. Kniha je výjimečná svým obsahovým i obrazovým zpracováním. Celkové vyznění textu je jednotné a není zatížené přespříliš odborným jazykem. Publikaci tak jistě ocení nejen lidé z oboru, ale v podstatě kterýkoli zvídavý čtenář. Křest knihy s úvodním slovem jejího autora Boba Fliedra se uskutečnil 11. prosince na půdě kostela.
Zřejmě jediný kostel na světě, na jehož věži se narodil světově proslulý hudební skladatel. Chrám, který se nachází uvnitř jednoho z nejzachovalejších prstenců středověkých hradeb u nás. Důkaz toho, že novogotika se nemusí jen trpně ohlížet do minulosti, ale může svou historickou předlohu nápaditě obohacovat. Svědek ojedinělé regionální rebelie, při níž lidé roku 1949 zabránili Státní bezpečnosti zatknout zdejšího oblíbeného děkana Jaroslava Daňka. To všechno patří k charakteristikám kostela svatého Jakuba v Poličce, kterému vdechl život Přemysl Otakar II., po jehož dlažbě kráčel Karel IV. a který v polovině 19. století fakticky přestal existovat. Slavného zmrtvýchvstání se dočkal roku 1865. Na začátku 21. století rozdává z toho, co nabral, a kvete do krásy: navzdory nedávné době, která to s kostely moc dobře nemyslela, přináší dál naději „hostům na této zemi“, od roku 2010 je národní kulturní památkou a v letech 20172021 se mu dostalo kompletní opravy za zhruba 70 milionů korun, již umožnila dotace z Integrovaného regionálního operačního programu Evropské unie.
„Kniha mapuje pět let prací na velké obnově svatojakubského kostela a formou rozhovorů s projektantem, historiky, restaurátory, archeoložkou nebo pracovnicí památkové péče přibližuje, co všechno a jakým způsobem se v kostele vykonalo. Fotografie z toho období zprostředkovávají atmosféru velké obnovy, nabízejí srovnání různých předmětů před restaurováním a po něm a ukazují utajené detaily a průhledy, jinak návštěvníkům chrámu skryté. Úvodní část knihy představuje historii kostela a duchovní správy od založení města v roce 1265,“ uvádí autor knihy Bob Fliedr.
“Vůbec poprvé se čtenářům dostávají do ruky souvislejší informace o životě svatojakubské farnosti v době vlády komunistů. Kniha podává čtivou formou ucelenou zprávu o kostele svatého Jakuba v proměnách času i o lidech s kostelem spojených,“ dodává.
Bohuslav „Bob“ Fliedr se narodil roku 1958 v Poličce. Absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor geodézie a kartografie. V 80. letech pracoval jako technický redaktor při výrobě map a zároveň studoval v neoficiálních kurzech filozofii a teologii. Novinářské vzdělání získal v polovině 90. let na Institutu žurnalistiky Roberta Schumana v Bruselu. Jako novinář pracoval v Magazínu AD, Lidových novinách a časopisu Týden. Od roku 2000 působil v redakci publicistiky ČT. Mimo jiné je také znám jako autor mnoha písní s křesťanskou tematikou. V letech 2011-2012 působil jako manažer komunikace v Nadačním fondu proti korupci. Stál při založení Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku v roce 2016 a také byl jeho prvním ředitelem.
Co pro Vás znamená kostel sv. Jakuba?
Místo, do něhož se tak intenzivně a v takové úplnosti vtisknuly dějiny církve u nás, že by mohlo sloužit jako učebnice těchto dějin.
Jak dlouho Vám trvalo napsání knihy?
Zhruba rok.
Je těžké být spisovatelem v dnešní době?
Považuji se spíše za publicistu než za spisovatele. Zda je těžké psát v dnešní době? Pro někoho je to úžasná doba na psaní, covid vás přišpendlí k počítači a písmenka se jen valí. U mě to nebylo tak jednoznačné. Covid mi komplikoval přístup do archivů a živý kontakt s aktéry velké opravy kostela, s nimž jsem dělal rozhovory do knihy. Řadu rozhovorů jsme proto produkovali emailovou cestou.
Co je na této práci krásné a co těžké?
Pro mě byl nejtěžší rozjezd, upřesnění koncepce. Jakmile se to vylouplo a já měl knížku v hlavě, šlo už jen o to dát ji na papír. Co se týká toho krásného, to mají asi všichni autoři stejné – dlouhé měsíce prsty okopáváte klávesy počítače, a najednou vám přistane na stole – Plod.
Co podle Vás dnešní čtenář chce číst?
Nejlepší by asi bylo zeptat se samotných čtenářů. Je to hodně individuální.
Co je podle Vás na psaní takové knihy nejtěžší a co nejsnadnější?
Viz odpověď na třetí otázku od konce.
Slavnostní křest knihy se koná v sobotu 11. prosince 2021 od 14.00 hodin na půdě kostela Sv. Jakuba v Poličce. Účast je možná dle platných vládních nařízení (očkování / prodělané onemocnění + respirátor). Pokud to situace dovolí, bude následovat neformální setkání na faře. Sledujte www.farnostpolicka.cz pro případ nenadálých změn.
Zde si můžete prohlédnout krátké propagační video: Svatý Jakub - Pozoruhodný příběh kostel v Poličce a jeho lidí - YouTube
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818