Časomíry libereckého fotografa znají v celém světě
LIBEREC: Mezi vánočními dárky bývají často umělecké kalendáře. Do mnoha zemí světa se tímto způsobem dostávají kalendáře libereckého fotografa Milana Drahoňovského. Známý fotograf vytváří časomíry v několika formátech. Vedle malých kapesních a větších nástěnných nebo stolních jsou oblíbené jeho umělecké kalendáře. Objevily se již před třiceti lety ve třech verzích. Fotograf zachycuje Liberecko ve všech ročních obdobích a dvanácti měsících.
První pokusy dnes již světově známého libereckého fotografa začaly v osmdesátých létech minulého stolet: „Ve třinácti letech kamarádův tatínek znárodnil ve svůj prospěch vybavení temné komory a u nich doma jsem si udělal první černobílou fotografii.“
Po několika letech už publikoval své první fotografie v místním i celostátním tisku, od roku 1988 působil jako fotograf v okresních novinách Vpřed, kde s kolegy Miladou Medkovou a Jardou Sedlákem zažil revoluci. Bouřlivé období závěru roku 1989 znamenalo pro Milana fotografické žně. V této době začíná také jeho první uplatnění v německém časopise Dreiländereck, vycházejícím v nedaleké Žitavě pro Čechy a Poláky. Poté se vydává se svou tvorbou na volnou nohu. Publikuje rozsáhlé dokumentační reportáže z politického života. Vedle toho se uplatňuje jako fotograf pro soukromé zakázky. Tvoří množství krajinných pohlednic, výročních přání a kalendářů. Jeho kalendáře se staly tradičními propagačními a památkovými předměty Libereckého kraje, města Liberce a Jizerských hor. Jako vystavovatel se příliš neangažoval, přestože jeho fotografie byly prezentovány na výstavách v Liberci, Berlíně, Řeznu, na Šumavě... Významnými pomocníky je jeho manželka a spolupracující firma kolegy Lubomíra Tlustého. Mezi náměty převládá jednoznačně krajina, především Libereckého kraje a okolí. O své tvorbě se vyjadřuje jako o srdeční záležitost.
"Loni vyšla z mých fotografií kniha Sametová revoluce Liberec 89. Je to pro mne krásné ohlédnutí za mým krátkým obdobím fotoreportéra.“
Fotografiemi též ilustroval knihu Jana Suchla Malé šumavské ticho a přispěl i do další řady knih.
Mohlo by vás také zajímat...
BOHUMÍN: Třicátá léta minulého století v Bohumíně, polský zábor, druhá světová válka a Bohumín součástí velkogermánského Reichu, osvobození. Témata, která v Bohumíně nabídl historik Ondřej Kolář. Besedou (16. dubna) spolek Maryška přispěl k programu připomínky 79. výročí konce 2. světové války v Evropě.
HRADEC KRÁLOVÉ: Druhý ročník festivalu kreativity a kreativního učení proběhne v Hradci Králové od 9. do 11. května. Festival KreatFest nabídne bohatý třídenní program složený z workshopů, diskusí, sdílení a tvoření rozprostřený po tvůrčích i vzdělávacích institucích v Hradci Králové. Návštěvníci tak zavítají do knihovny, Centra kreativního muzejnictví, Centra uměleckých aktivit, ale taky Bajkazylu.
ČR: Asociace profesionálních divadel (APD) oslavila jubileum zintenzivněním své dosavadní činnosti, zejména v souvislosti s realizací grantového projektu “Etablování stávající struktury Asociace profesionálních divadel ČR v kontextu proměny sektoru živého umění v důsledku pandemie koronaviru”, podpořeného z programu Fondů EHP 2014-2021.
PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818