Nový redakční cyklus Cestou na Seznam
ČR-ZAHRANIČÍ: „Napadá mě, že právě v tý výlučnosti je asi pocit domova,“ napsal ve své knize Deníky malíře srdcem Josef Jíra. Malíř, který ač puzen touhou putovat po světě, se vždy znovu vracel do míst pod Malou Skálu, kde žil a maloval, s přesvědčením, že každý člověk je odněkud, že někam patří. Ten pocit výlučnosti utvářejí minulé generace, které tu zanechaly otisk svého života, i generace přítomné, které jej opatrují a rozvíjí. Vědomí, že jsme zdědili něco, co je dobré uchovat, upevňuje jemná vlákna společenství lidí. Jinými slovy, vědomí vlastních kořenů a identity.
Od roku 1989 UNESCO věnuje pozornost také péči o nemateriální a kulturní dědictví, jehož součástí je mimo jiné tradiční a lidová kultura. Fenomén výlučnosti zrcadlící přirozený řetěz tradice a kreativity našeho kulturního bohatství.
V globálně propojeném a unifikovaném světě „je pestrost cenná a obohacující“, říká etnografka Ilona Vojancová, „protože utváří barevnost a mnohovrstevnatost lidstva“.
V novém redakčním cyklu Cestou na Seznam se budeme věnovat právě těmto unikátním statkům nemateriální lidové kultury ČR, a nejen těm, které už jsou zapsány na Seznamu UNESCO, ale i na tzv. Národním seznamu ČR.
Příjemné a inspirativní čtení Vám přeje redakce Místní kultury
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
PRAHA: Nadační fond Magdaleny Kožené pomáhá základním uměleckým školám (ZUŠ) zasaženým povodněmi, které v září postihly několik regionů České republiky, k návratu k plnohodnotné výuce. Fond bezprostředně reagoval na situaci uspořádáním řady benefičních koncertů i vyhlášením veřejné sbírky na pomoc ZUŠ, jejich pedagogům, ale i žákům, která byla zahájena 18. října za podpory České filharmonie u příležitosti podzimních koncertů Magdaleny Kožené v pražském Rudolfinu. Nadační fond podpořil první žadatele celkovou částkou 300 000 Kč. Finanční pomoc obsahuje vlastní zdroje Nadačního fondu a přijaté zdroje z veřejné sbírky. Aktuálně pomoc putuje na obnovu ZUŠ Krnov, ZUŠ Bohumín a ZUŠ Jeseník a také na opravy nástrojů pedagogů ze ZUŠ Opava a ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově.
Vážené a milé srdcařky, vážení a milí srdcaři, vy všichni, kteří fandíte kultuře v naší zemi stejně jako my, vážení čtenáři,
v Místní kultuře se v těchto dnech něco „peče“, bublá to a kvasí. Odpusťte ten příměr, ale blíží se Advent a předvánoční řádění v kuchyni je před námi. Redakce Místní kultury k tomu chystá důležitou změnu, na niž bychom vás rádi upozornili už nyní – se začátkem nového roku dojde k přejmenování Místní kultury na Pro-kulturu.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818