Co vypovídá hudba o jedinečnosti menšin?
PRAHA,ČR: Výjimečná publikace Music – Memory – Minorities: Between Archive andActivism (Hudba – Paměť – Menšiny: mezi archívy a aktivismem), která se věnuje kolektivním vzpomínkám menšin, právě vychází. Publikaci, jejíž vznik podpořila Fakulta humanitních studií UK (FHS UK), vydává Nakladatelství Karolinum.
Editorky knihy Zuzana Jurková a Veronika Seidlová z etnomuzikologického programu FHS UK, vybraly šest velkých tematických celků od různých autorů. Kromě těchto vzrušujících konkrétních případů, vytváří celek textů pozoruhodný oblouk. Ten čtenářům umožňuje sledovat roli hudby v emancipačním procesu menšin.
V publikaci lze například najít:
- hudební vzpomínání rumunských romských muzikantů,
- majoritní hudební archivy a to, jak (ne)reprezentují menšiny,
- emancipační aktivitu brněnského Muzea romské kultury,
- jedince, kteří výrazně ovlivňují vzpomínání vlastních komunit i jejich obraz v majoritě: izraelské Araby, pražskou židovskou obec i pražské Romy, vzpomínajícína holokaust.
Obraz z motivů minulosti
„Kolektivní vzpomínání není otiskem minulosti. Vzniká jako obraz, vytvořený z motivů minulosti, ale je formovaný potřebami a zájmy přítomnosti, na jehož vzniku se podílejí různí aktéři,“ vysvětluje doc. PhDr. Zuzana Jurková, Ph.D., a doplňuje: „A právě jim – tedy hudebníkům z různých menšin, jejich vzpomínkám a zkušenostem se publikace věnuje.“
O editorkách knihy:
Doc. PhDr. Zuzana Jurková, Ph.D., – je garantkou magisterského studijního programu Antropologická studiaFHS UK a vedoucí etnomuzikologického programu FHS UK. Její specializací je romská hudba, historie české etnomuzikologie, a také urbánní etnomuzikologie.
Mgr. Veronika Seidlová, Ph.D., – rovněž působí na etnomuzikologickém programu FHS UK. Je – mimo jiné – autorkou audiotextové publikace Zapomenutý hlas Jeruzalémské synagogy v Praze vydané Židovským muzeem v Praze a Fonogram archivem Rakouské akademie věd.
O etnomuzikologickém programu FHS UK: FHS UK je jediná fakulta v ČR, která nabízí ucelený program na světových univerzitách běžně vyučovaného a populárního oboru etnomuzikologie. Studenti si mohou vybrat z pestré nabídky kurzů. V rámci nich je možné nejen nahlédnout do konkrétních „hudebních světů“, ale zejména se seznámit s klíčovými koncepty i praktickými aspekty sběru dat prostřednictvím terénního výzkumu a metodami jejich analýzy a interpretace. Student tak získá základní náhled na teorii i praxi etnomuzikologie. Více informací najdete zde: https://fhs.cuni.cz/FHS-1301.html
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Vláda včera schválila novelu zákona o audiovizi. Jejím cílem je vytvořit moderní systém, který bude reagovat na dynamické změny v audiovizuálním průmyslu. Hlavními změnami jsou rozšíření selektivní podpory o televizní a VOD tvorbu, podpora herního průmyslu a vylepšení mechanismu filmových pobídek. Novela zákona č. 496/2012 Sb. o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie tak právě zahájila cestu legislativním procesem. S její účinností se počítá k 1. lednu 2025.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Pavly Evjákové za Městské divadlo Zlín.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Královéhradecký kraj zahájil největší investici do kultury, a to dlouho očekávanou revitalizaci objektu bývalých Vrbenského kasáren, která se promění na novou muzejní budovu sloužící pro vědecké i kulturní účely. Stavební práce budou stát 341 milionů korun.
ČR: V nejnovějším průzkumu Vnímání veřejné služby hodnotí diváci Českou televizi jako důvěryhodnou, objektivní a vyváženou. Ve všech sledovaných bodech navíc došlo k nárůstu hodnocení. Největší pozitivní změnu, o pět procentních bodů, zaznamenala ČT u dotazu, zda předkládá divákům pravdivý a nezkreslený obraz skutečnosti kolem nás. Úspěch zaznamenala veřejnoprávní televize i na mezinárodním poli, podle výzkumu Digital News Report patří Česká televize společně s Českým rozhlasem mezi nejdůvěryhodnější tuzemská média.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818