LIBERECKÝ KRAJ: Dimenze sklářských produktů již řadu let omezuje na jedné straně průmysl plastů nebo jiných umělých hmot, ale také významný prodej sklářských strojů na východ. Známé jsou prodeje sklářských strojů na východ tanvaldskou firmou, prodej technologií, výchova sklářů na českých školách a konec konců i cesty českých odborníků do zahraničí. Existuje však četně sklářských produktů, které zatím nepřekonává žádná země.
Vynikající lustry neustále zdobí významné světové paláce. Je však také mnoho sklářů, jejichž práci jen stěží lze považovat za produkt průmyslový nebo umělecký. Mezi skláři, který svou tvůrčí a bohatostí vynikli i ve světě je Jiří Pačinek z Lindavy na severu Čech.
Sklářské umění severočeského mistra je již řadu let zařazováno do českého Skleněného pokladu. Mezi domácími skláři se prezentuje ateliérem v Praze, ale především sklářskou zahradou a křišťálovým chrámem. Myšlence chrámu zdobeného sklem předcházel pokus vybudovat křišťálový hrad v České Lípě. Sklo se jako ušlechtilý materiál objevuje v kostelích, bazilikách a katedrálách po staletí, kdy barevnými vitrážemi prochází paprsky slunce a přes tisíce malých střípků vstupují do duchovního prostoru, který kdysi stvořily myšlenky a vize panovníků, umění jejich architektů a ruce šikovných stavitelů…Jistý anglický cestovatel v 17. století vysoce hodnotí ve svém díle české chrámy pro jejich barevnost. Sklo a světlo tvoří duchovní prostor nekonečného Všehomíra.
Křišťálový chrám Jiřího Pačinka, který byl otevřen v polovině června, je současně zařazen do letní exkluzivní výstavy českých sklářů, pořádané Libereckým krajem pod názvem Křišťálové údolí. Nabízí ojedinělý a intenzivní vizuální zážitek, spočívající v symbióze bezmála dvě stě let starého sakrálního prostoru a moderního uměleckého skla. V nádherném prostředí kostela Povýšení nalezení svatého Kříže v empírovém stylu vytvořil Jiří Pačinek originální výstavu skla v samotném kostele, ale také současně podivuhodnou až téměř pohádkovou zahradu z produktů skla.
Spojení křivek klasicistní architektury a světla s velkorozměrnými plastikami mistra a jeho kolegů, inspirovanými faunou i flórou, vznikla hra tvarů, barev a optických efektů. Tvorbu uměleckého prostoru na severu Čech podpořili starosta obce Kunratice u Cvikova Michal Iwanejko. Správa římskokatolické farnosti umožnila pak za spolupráce správce farnosti Rudolfa Repky využít chrám jako výstavní síň.
Jedním z již dřívějších prostorů severočeského skláře byly nízké zídky v parčíku nedaleko náměstí. Tam se ve sklářské peci odehrávaly pokusy o zajímavé sklářské produkty, jakým bylo například fosforeskující sklo. Z jakýchsi garážových prostor přestávaly vycházet jen skleněné kuličky a figurky nebo vázy. Neuvěřitelně se severočeský sklář osvobodil z podzemí a stal se známým mezi skláři na světě. V poslední době představil své umění v Německu a Afganistánu. Kunratice u Cvikova a huť sklářského mistra v rámci Křišťálového údolí jsou inspirativními cíli pro letní turistické cestování po naší vlasti. Pro svou blízkost k hranicím se nabízejí i jako cíl turistům z Polska a Německa.
PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.