Zlínský rodák Patrik Hábl vystavuje v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně
ZLÍN: Jak vnímáme barvy? Co se při tom odehrává v naší hlavě? Nejen před tyto otázky staví malíř Patrik Hábl (*1975, Zlín) návštěvníky výstavy v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. V instalaci nazvané podle stejnojmenného velkoformátového plátna Synchronizace barvy představí svá současná díla vytvářená pomocí technik stékání a vytrhávání. Výstavu zahájí vernisáž v úterý 30. června 2020 v 17 h a k vidění bude v 1. podlaží budovy 14 do 13. září 2020.
Svůj název získala výstava podle velkoformátového plátna Synchronizace barvy (2016). Samotné dílo vzniklo jako výsledek vizuálně zvukové performance autora a studentů pražského Gymnázia Na Zlatance. Rozměrné plátno, které viselo přes několik pater budovy, postupně v synchronizaci se zvukem pokrývaly stuhy barvy, vzniklé litím jednotlivým pigmentů a působením gravitace. Co budeme cítit při přechodu z teplých do studených paprsků barvy? Kam nás zavede tato podivuhodná horizontální krajina?
V obrazech vzniklých pomocí techniky vytrhávání se můžeme do krajiny barev ponořit hlouběji. Plátna nás navádí svou příznačnou osovou symetrií. Ocitáme se uprostřed přírody – Odraz krajiny (2014-2015). Zjevují se nám postavy či tváře odkudsi z neurčeného času – Bílá tvář I (2015-2016). Toho proměnlivého času, který je potřeba proto, aby se barvy navzájem spojily a mohly být od sebe později odtrženy.
„Lidské oko dokáže vidět miliony barev. V závislosti na jejich energii (frekvenci) a indexu lomu je vnímáme v různých vlnových délkách. Sami si třídíme vjemy, konkretizujeme si je a přiřazujeme jim nejrůznější významy i emoce. Z některé palety barev cítíme chlad, smutek, z jiné teplo a radost. A stejně jako můžeme vidět zvuky, můžeme slyšet barvy.“ přibližuje kurátor výstavy Ivan Bergmann.
Patrik Hábl patří mezi výrazné osobnosti české současné výtvarné scény. Je držitelem Waldesovy ceny a Europol Art Award. Pedagogicky Hábl působí na UMPRUM v Praze. Je členem sdružení Umělecká beseda a Hollar. Háblův typický rukopis neštětcové malby vykrystalizoval z propojení malířských a grafických přístupů. Odráží se v něm jeho studia v ateliéru Pavla Nešlehy na UMPRUM a Vladimíra Kokolii na AVU, ale i obliba klasické čínské a japonské malby. Často také aktivně vstupuje do volného prostoru a architektury.
Výstava je v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně ke zhlédnutí do 13. září 2020. V létě proběhnou také dvě komentované prohlídky s kurátorem výstavy Ivanem Bergmanem a to v úterý 14. 7. a 25. 8. vždy v 17 hodin
Více informací na www.galeriezlin.cz, popř. www.14-15.cz
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ČR: Optikou proslulých kameramanů nahlíží na vývoj českého filmu dokumentární cyklus České televize Vidět filmem. V Tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia České televize natáčel režisér Petr Smělík. Šest dílů vysílá od 8. října program ČT art vždy v úterý ve 21:10.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818