Sto padesát let železnice v Nymburce - atraktivní téma pro nymburského spisovatele Jana Řehounka

Nostalgie parních lokomotiv

Jan Řehounek je především autorem literatury faktu, ale nevyhýbá se ani jiným žánrům, o čemž svědčí například jeho kniha železničářských pohádek Pohádky mašinky Lízy.

Vyznává se ze své celoživotní posedlosti železnicí, ostatně sám byl nějaký čas železničářem, která ho přivedla k sepsání této knihy. Dalším důvodem je, že dosud o železničářském Nymburce ve všech souvislostech nebyla vydána žádná kniha. Vyšlo, pravda, několik publikací k předchozím výročím, ale všechny byly významně ovlivněny socialistickou ideologií, ale i literárními ambicemi některých autorů, což mělo za následek absenci důležitých faktů.

Železnice jako významný ekonomický subjekt

Železnice hospodářsky významně ovlivňovala město Nymburk od svého založení až po současnost.

Po Severozápadní dráze od založení po současnost

Provoz na Severozápadní dráze z Mladé Boleslavi přes Nymburk do Kolína byl zahájen 27. října 1870. Přečteme si o „otcích zakladatelích“, stavitelích, budování železniční stanice Nymburk hlavní nádraží jako centra celé dráhy s inspektorátem, výtopnou, dílnami a železniční Kolonií. A samozřejmě pojednává o dlouhé historii a provozu dráhy. 

Příběh květnového povstání

Nymburští železničáři se již 2. května 1945 jako první v republice postavili s odhodláním proti německým okupantům a Rudá armáda vstoupila 10. května do již svobodného města.

Příběh budoucího spisovatele

V železniční stanici Nymburk hlavní nádraží a posléze ve stanicích Dobrovice a Kostomlaty sloužil v době druhé světové války jako železničář budoucí spisovatel – autor Ostře sledovaných vlaků Bohumil Hrabal.

Železniční dílny

Souběžně se stavbou trati byly vybudovány i železniční dílny pro údržbu a rekonstrukce drážních vozidel – vagonů a lokomotiv.

Příběh ministra železnic

V Nymburce se narodil a v dílnách se vyučil zámečníkem pozdější ministr železnic Rudolf  Bechyně.

Výtopna neboli topírna

Podobně jako dílny byla pro provoz na dráze nezbytná výtopna. Byla postavena mezi stanicí a dílnami. V letech 1870 až 1953, kdy její historie skončila vybudováním lokomotivního depa, jí prošly tisíce strojvedoucích, topičů i údržbářů, kteří denně vypravovali na tratě parní lokomotivy.

Železniční Kolonie

V sousedství dráhy bylo vybudováno unikátní urbanistické dílo – železniční Kolonie. Našlo v ní na svoji dobu moderní bydlení tisíc obyvatel, kteří tu měli i komplexní občanskou vybavenost.

Příběh Koloňáka

Jeden z obyvatel Kolonie Bedřich Kyncl vzpomíná, jak se zde lidem žilo.

Spojení s Jičínem a Poříčany

Jedenáct let po Severozápadní dráze byla postavena Císařsko-královská výsadní česká obchodní dráha z Velelib do Jičína, po dalších dvou letech propojená i s Nymburkem.

Od lokomotivního depa k DPOV

V roce 1953 nahradilo starou výtopnu Lokomotivní depo Nymburk. Nastala nová železniční éra, kdy parní lokomotivy nahradila dieselelektrická a elektrická trakce. Se změnami na železnici se po roce 2000 depo změnilo na Dílnu pro opravu vozidel.

Vlakotvorná stanice, lidově ranžír

Po roce 1941 bylo v návaznosti na nymburskou železniční stanici vybudováno obrovské seřaďovací nádraží, svého času největší v celé síti ČSD. Současná vlakotvorná stanice rozposunuje denně víc jak dva tisíce vagonů.

Příběh obrněného vlaku

V květnu 1945 ukořistili povstalci německý obrněný vlak, který nazvali Moskva a úspěšně ho zapojili do Pražského povstání. Ve středu 16. května 1945 byl nasazen k ochraně vlaku přivážejícího do Prahy prezidenta Edvarda Beneše. Posléze byl vlak deponován do Nymburka, kde byl demontován.

Zásobárna

K zásobování potřebným materiálem a náhradními díly sloužil nejen pro nymburské dílny Zásobovací sklad železnic.

Železniční učiliště

Ze Střediska pracujícího dorostu a Státních pracovních záloh vzniklo v Nymburce v roce 1957 železniční odborné učiliště, které v různých podobách přetrvalo do současnosti.

Železničářská tělovýchova

Řadu olympioniků vychovala nymburská železničářská tělovýchova. Ze sportovního klubu Železničáři se časem stala Lokomotiva Nymburk.

Kulturní dům železničářů

Od padesátých let až do roku 1990 zajišťoval v Nymburce kulturní vyžití nejen pro železničáře Kulturní dům železničářů.

Příběh Pionýrské železnice

Od roku 1954 do roku 1966 fungovala v lesoparku Ostrov asi kilometrová drážka, na níž vláčky tahaly parní a motorová lokomotivka.

Železniční muzeum

Součástí nymburského Vlastivědného muzea je rozsáhlá železniční sbírka, včetně několika lokomotiv, z níž byla sestavena železniční expozice. V současné době je ale objekt muzea v rekonstrukci.