Nové aukční rekordy v Arthouse Hejtmánek: Václav Špála za 10,5 milionu korun
PRAHA: Obraz Koupání od Václava Špály z roku 1915 se 10. prosince na Večerní aukci v Arthouse Hejtmánek vydražil za 10 540 000 korun: vrcholně kubistický obraz ceněného malíře poskládaný z ploch červené, modré a bílé barvy se tak po napínavé licitaci u Hejtmánků prodal v novém aukčním rekordu. Rekord zaznamenala i Květa Válová, jejíž obraz Čtyři proti všem z roku 1968 vystoupal až na 2 480 000 korun. V aukci určené pro náročné investory a sběratele se vydražila díla za 37 887 580 korun.
Úspěšnost aukce dosáhla téměř 80 %. Všechny ceny jsou už uváděny včetně aukční provize 24%.
„Chuť investorů a sběratelů umění kupovat roste, trh s uměním prožívá zlaté časy a ochlazení ekonomiky, o němž se někdy mluví, v naší branži rozhodně nepociťujeme,“ komentuje výsledky aukce majitel aukčního domu Tomáš Hejtmánek. Podle něj vzestup cen u nejznámějších autorů táhne vzhůru i ceny starožitností, soch, plastik, nábytku a užitého umění. Také na ty se Arthouse Hejtmánek dlouhodobě zaměřuje, stejně jako na kvalitní díla autorů méně známých či neprávem opomíjených.
Lada, Paštéka, Liebermann i Hofman
V pořadí už 11. aukce u Hejtmánků nabídla zájemcům o umění celkem 199 položek.
Nového majitele získala ojedinělá kresba Vánoce - Štědrý den (1937) od Josefa Lady s typickými motivy tradičních českých Vánoc: rozměrem dosud největší dílo, jaké se zatím na našem aukčním trhu objevilo, odklepl licitátor za 1 612 000 korun.
Vedle Špály a Válové si rekordní prodej si připsal i významný slovenský malíř Milan Paštéka s obrazem Pri stole (1977), u kterého se příhozy vyšplhaly až na 744 000 korun. Působivé plátno Kůň na pobřeží (1908), vydražené za 458 000 korun, se pak stalo na domácím aukčním trhu dosud nejdráže prodaným dílem německého malíře Maxe Liebermanna.
Úspěšného prodeje se dočkal obraz Pařížský bulvár v noci (20. léta 20. století) ruského impresionisty Konstantina Korovina (1 240 000 korun) či plátno Projížďka v zimě (1896) Jaroslava Věšína, bravurního malíře českého původu působícího u dvora bulharského cara (744 000 korun).
Unikátní, přes dva metry vysoká socha Siréna (1964-1965) od Ladislava Zívra byla vydražena za 434 000 korun. V oblasti kresby dosáhl svého autorského maxima Karel Malich s pastelem Vynořily se trsy rukou s neznámým světelným poselstvím: i toto imaginativní dílo vystoupalo na úctyhodnou sumu 434 000 korun.
Z kolekce užitého umění zaujaly například dvě glazované kubistické vázy Vlastislava Hofmana, z nichž jedna našla svého kupce za rekordní částku 868 000 korun. Také tento autor dosáhl u Hejtmánků svého dosud nejlepšího prodeje.
Mezi šperky byl nevýše vyvolávanou položkou prsten s pětikarátovým diamantem: nádherný kus se s finální cenou 1 116 000 korun stal dosud nejdráže prodaným prstenem na domácím aukční trhu.
Bitva nastala i o zlatou medaili, udílenou za zásluhy ruským carem Alexandrem I.: vzácná plaketa se zastavila až na 1 364 000 korunách.
Sběratelským bonbónkem se stala rovněž nenápadná dřevěná krabička s plastickým květinovým dekorem navržená ruskou kněžnou Marií Teniševovou, zakladatelkou výtvarné dílny Talaškino: tu z vyvolávací ceny 50 000 korun vyhnali urputní dražitelé až do závratné výše 682 000 korun. Nešlo ale o překvapení: podobné vzácné kusy od ruských umělců z počátku 20. století byly u Hejtmánků už dříve prodány s pětadvacetinásobným nárůstem.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ČR: Optikou proslulých kameramanů nahlíží na vývoj českého filmu dokumentární cyklus České televize Vidět filmem. V Tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia České televize natáčel režisér Petr Smělík. Šest dílů vysílá od 8. října program ČT art vždy v úterý ve 21:10.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818