Útěcha Elišky Jakubíčkové
PRAHA: V Galerii U Prstenu probíhá výstava Elišky Jakubíčkové, jedné z nejvýraznějších představitelek současné expresivní malby. Soubor monumentálních expresivních maleb, vzniklých většinou letos a doplněných pro kontext několika staršími obrazy, spojuje pomyslný svorník – Útěcha. Kurátorkou výstavy, která potrvá až do 10. ledna 2020, je Lucie Šiklová.
Eliška Jakubíčková, jedna z nejvýraznějších představitelek současné české expresivní malby. Je mistrem kaligrafického gesta na velkém formátu. Její gestické formulace podmiňuje předem promyšlený a prožitý význam zobrazovaného, a vůbec nepředstavují bezobsažné malířské gesto. Na svých plátnech dává formu a objem entitám, se kterými si člověk tyto veličiny obvykle nespojuje, jako jsou strach, bolest, radost, blízkost, laskavost, soucit. Poselství její tvorby tak vyjadřuje řetěz názvů klíčových obrazů, podle nichž se většinou jmenují jednotlivé její výstavy. Skrze své obrazy nabízí možnost zakoušet téměř fyzicky jejich tíhu či lehkost.
Soubor monumentálních expresivních maleb, vzniklých většinou letos a doplněných pro kontext několika staršími obrazy, spojuje pomyslný svorník – Útěcha. Sledujeme-li názvy výstav Elišky Jakubíčkové, zjistíme, že sleduje z hloubi vlastně jedno jediné téma. Autorka se ve své tvorbě dlouhodobě zabývá člověčenstvím, jeho podmínečností i přesahy. Biblická témata, oproštěná od vyznavačských konotací, nabývají u Jakubíčkové aktuální a zásadní význam. Pavlovo Bůh je láska přestává být opakovanou evangelizační floskulí a nutí k zamyšlení. Onu lásku, a s ní právě i tu tolik člověku potřebnou útěchu, potkává podobně jako Jakub Deml třeba i ve „šklebící se“ macešce. V současné hektické a sebestřednost podporující době, kdy se člověk topí v tekutosti okolního světa a obecné zmatení znepřehledňuje i vlastní vnitřní svět, Jakubíčkové sdělení, které nese skupina písmen útěcha, je samo útěšné.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818