Výstava o zapomenuté komunitě židovských spoluobčanů v Luhačovicích,
ZLÍN: Ve čtvrtek 28. listopadu bude v Muzeu luhačovického Zálesí zahájena výstava Luhačovice a Židé, která zpracovává téma historie židovských obyvatel Luhačovic a návštěvníků luhačovických lázní židovského vyznání v průběhu staletí. Vychází z archivních dokumentů, dobového tisku a vzpomínek pamětníků. Slavnostní zahájení výstavy se koná 28. listopadu v 18 hodin v Kině Elektra a výstava potrvá až do 19. dubna 2020.
Výstava si klade za cíl seznámit veřejnost s genealogií a osudy luhačovických židovských rodin, přiblížit každodenní život obyvatel a návštěvníků židovského vyznání v Luhačovicích, vysvětlit propojení luhačovické komunity s uherskobrodskou náboženskou obcí, ozřejmit vliv židovské komunity na formování a rozvoj luhačovického lázeňství. Nepomíjí období protektorátu v Luhačovicích a zveřejňuje dokumenty, dokládající zákazy, příkazy, omezení a útlak namířené proti židovské komunitě. V neposlední řadě představuje osudy luhačovických rodin vystěhovaných do uherskobrodského ghetta a deportovaných do vyhlazovacích táborů, včetně seznamu obětí holokaustu.
Hlavní linie výstavy se zaměřuje na židovské obyvatele Luhačovic, z nichž k nejvýznamnějším patřily rodiny Sonnenscheinových a Jelínkových. Luhačovická větev obchodníků a hostinských Sonnenscheinových, žijících v místě nejméně od počátku 19. století, byla vyvražděna nacisty. Zakladatelem luhačovické linie Jelínkovy rodiny byl Jakub Jelínek, který sem přišel ze Šumic a roku 1856 založil pálenici. Jeho nejstarší syn Zikmund v mládí odešel do Vizovic, kde později založil vlastní podnik, jehož pokračovateli byli Zikmundovi synové Rudolf a Vladimír. Dalo by se tedy s trochou nadsázky říci, že světoznámá značka R. Jelínek má svůj původ v Luhačovicích. Z celkem jedenácti Jakubových dětí se luhačovické firmy ujali synové Maxmilián a Šalamoun, nejmladší z bratrů Rudolf padl v první světové válce. Zikmundův synovec Bedřich, jenž se zapojil do Obrany národa při převádění svých soukmenovců na Slovensko za druhé světové války, byl popraven nacisty. Jeho manželka a dvě malé děti zahynuly v Osvětimi.
Klientela luhačovických lázní se ve velké míře rekrutovala z ortodoxních židovských komunit z Haliče a Podkarpatské Rusi. Tato tendence vyvrcholila v době první československé republiky. Pacienti židovského vyznání však patřili k prvním návštěvníkům nově budovaných lázní již na konci 18. století, jak dokládají mimo jiné názvy některých dnes již zaniklých lázeňských budov a koupelen. Své zázemí měli luhačovičtí Židé v Uherském Brodě, v jedné z nejpočetnějších židovských obcí na Moravě. Měla vlastní samosprávu a působila při ní synagoga a škola, byl zde židovský hřbitov. Opakované snahy o výstavbu synagogy a o vytvoření samostatné náboženské obce v Luhačovicích se nesetkaly s úspěchem.
Kurátorka výstavy PhDr. Blanka Petráková k ní řekla: „Hlavním cílem výstavy je přinést základní informace o historii zapomenuté komunity židovských spoluobčanů v Luhačovicích, v rámci připravovaných doprovodných programů a cyklu přednášek seznamuje návštěvníky s židovskou kulturou, židovskou kuchyní a se základními principy židovského náboženství, hlavními židovskými svátky a zvyklostmi.“ Výstavu mj. doplňuje publikace, shrnující dosavadní výzkum v Luhačovicích.
Na výstavu volně navazuje i Svátek světel, přednáška Daniela Soukupa o svátcích a zvycích spjatých s židovským kalendářem, která se bude v muzeu konat 12. prosince od 16 hodin.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ČR: Optikou proslulých kameramanů nahlíží na vývoj českého filmu dokumentární cyklus České televize Vidět filmem. V Tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia České televize natáčel režisér Petr Smělík. Šest dílů vysílá od 8. října program ČT art vždy v úterý ve 21:10.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818