Drama zvané brexit - vychází kniha Jaromíra Marka

Odchod Spojeného království z Evropské unie patří k nejdramatičtějším momentům začátku 21. století. Trvá už tři roky a zatím není jasné, kdy a jak se odehraje. Byl opravdu nevyhnutelný? Proč se Britové rozhodli odejít z Evropské unie? A jak se na tomto rozhodnutí podepsala migrace ze střední a východní Evropy? 

Na tyto otázky hledá odpověď zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojeném království Jaromír Marek, který sleduje dění přímo na místě. Jeho kniha popisuje příčiny brexitu i dramatické boje v parlamentu, které tento proces dosud provázely. Čtenáře seznámí nejen s hlavními postavami brexitového dramatu, ale i s pohledem běžných lidí. Jak oni brexit prožívali a jak zasáhl do jejich životů? Dozvíme se i proč se zatím brexit zastavil na irské hranici. A jak se v něm, jako bumerang, vracejí staré historické křivdy.

Ukázka z kapitoly:

Je Británie v Evropě?

Byl 31. prosinec roku 2018. Na maličkou osadu Lower Chute v hrabství Wiltshire se snášel soumrak. V pět set let starém zájezdním hostinci s bachratou slaměnou střechou a krbem tak velkým, že by se do něj vešel stůl se čtyřmi židlemi, slavili usedlíci blížící se příchod nového roku. Roku 2019, který se měl zapsat do dějin Spojeného království.

Andy a Tim jsou sousedé. Čerstvý šedesátník Andy obchoduje s kancelářskými potřebami, stejně starý Tim je všeuměl, kovář i pouliční muzikant. Co čekají od nového roku, který má přinést možná největší změnu, jakou během svého života zažili?

„Myslím si, že brexitem se nic nezmění. Angličané budou obchodovat s celým světem jako vždycky. Trajekty budou jezdit, letadla budou létat, dál budeme pracovat a jezdit na dovolenou. Změnu pocítí jedině bohatí, my obyčejní lidé budeme žít jako dřív,“ soudí Andy. V referendu roku 2016 volil brexit.

I jeho soused Tim hlasoval v referendu pro odchod z Evropské unie. O dva roky později ale svůj názor změnil, dnes by hlasoval pro setrvání v Evropské unii. Vnímá, že kurz libry padá, politici tápají a neznají řešení, a by byl radši, kdyby žádný brexit nebyl. „Nikdo neví, co bude, to je teď jediná jistota. Ovšem ať se stane cokoli, jsem hrdý na to, že jsem Brit. Naše země je úžasná a všechno zvládneme. Co by si bez nás Evropa počala?“ říká.

Během rozhovoru si nemohu nevšimnout, jak oba striktně rozlišují „my“, tedy Británie (lépe řečeno Anglie), a „oni“, tedy Evropa. Nikoliv Evropská unie, ale Evropa.

„Cožpak Spojené království není v Evropě?“ ptám se. Muži mě okamžitě uzemní: „Evropa je Evropa, ale Británie je něco jiného. My jsme prostě Británie,“ shodují se.

Debata je u konce. Povědomí anglické výlučnosti a jistého odstupu od Evropy je moment, na který lze narazit docela často. Britové se úplně nepovažují za Evropany. Vždy je zde jakýsi distanc. Když Angličan cestuje na kontinent, řekne: „Jedu do Evropy.“ Povědomí ostrovní země je velmi silné a formovala ho staletí. Pravda, pro člověka ze střední Evropy je takové

dělení poněkud nepochopitelné. Ale přesto existuje. Pocit nenáležitosti k Evropě (nikoliv k Evropské unii, ale k evropskému kontinentu) dokazují dokonce mnohé průzkumy. Například podle zjištění Eurobarometru z jara 2015 se 58 % Britů nepovažovalo za Evropany. Identifikovali se jen s Velkou Británií. Zejména starší Britové se prostě být Evropany tak docela necítí…

Jaromír Marek: DRAMA ZVANÉ BREXIT

Brož., formát 150 x 200 mm, 236 stran, fotografie a karikatury v textu, cena 289 Kč

ISBN 978-80-88286-10-3; EAN 9788088286103

Zdroj: Petra Dankovičová, www.radioteka.cz