Síla rodinného pouta podtrhuje román podle deníku z koncentráku
ČR: Buchenwald, Osvětim, Mauthausen, Mittelbau-Dora, Bergen-Belsen, to je jen pět ze seznamu míst, která se už nikdy nezbaví tiché přítomnosti utrpení a smrti. Co mají společného s jedním vídeňským čalouníkem a jeho synem?
To, že jimi oba společně prošli jako vězni, nerozdělili se a díky své odvaze přežili. Další z neuvěřitelných, avšak skutečných příběhů o holokaustu vypráví kniha Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi.
Vídeňský soumrak
Cesta Gustava Kleinmanna a jeho syna Fritze začíná ve Vídni roku 1939. Elegantní a kultivovaná metropole se po vynuceném připojení k Německu změnila k nepoznání. Fanatický hon na Židy se tu projevil stejně brutálně jako v jiných městech Třetí říše.
Rodiny, které po dlouhá léta žily svými prastarými tradicemi a zakládaly si na pospolitosti, nyní sevřel strach z budoucnosti. Možná budou rozděleni, možná budou živořit v bídě a možná také zemřou. Velká neznámá se nevyhnula ani rodině řemeslníka Gustava Kleinmanna. Bušení gestapa na dveře odstartovalo transport do koncentračního tábora Buchenwald. Spolu s Gustavem do něj odvlekli i jeho syna Fritze.
Svědectví v tajném deníku
Práce na budování vlastního vězení byla úmorná a nebezpečná. Každodenní mučení se tvrdě podepsalo na jejich zdraví. To ale ještě netušili, že zanedlouho je čeká ještě mnohem větší peklo – Osvětim a pochod smrti. V osvětimském vyhlazovacím táboře museli každý den myslet na to, zda na ně náhodou zítra nepřijde řada a neocitnou se mezi množstvím mrtvých těl.
Nemoci, hlad a špína se staly denní rutinou, ale uprostřed tohoto utrpení vznikalo také velké přátelství, důvěra i naděje. Kontrast nejhorších a nejlepších stránek lidské povahy vytváří poutavý příběh, který na čtenáře působí velmi autenticky. Především proto, že jeho předlohou se stal tajný deník, který si Gustav vedl během pobytu v koncentrácích. Zapsal si do něj také modlitbu, kterou si každý den opakoval: „Nezoufej. Zatni zuby – vrazi z SS tě nesmí porazit.“
Nerozlučitelní
Ústředním tématem románu Jeremyho Dronfielda, který nyní vyšel česky v nakladatelství JOTA, je nezlomné pouto mezi otcem a synem, které zvítězilo nad všemi zrůdnostmi, jimiž si museli během válečných let věznění projít. Tváří v tvář smrti přežili jen zázrakem, díky vzájemné podpoře. Kniha je podložená rozsáhlými archivními výzkumy, takže o její pravdivosti není pochyb. Působí trochu jako dokumentární film o osudech jedné židovské rodiny, která nezmizela z tohoto světa, jako mnoho jiných. Pokud chcete znát, co Gustav a Fritz prožili, přečtěte si knihu Chlapec, který následoval svého otce do Osvětimi.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: V polovině léta Vás zdravíme ze Zlatého oříšku a chceme se s Vámi podělit o úspěchy a zážitky nadaných dětí, které v Nadačním fondu celoročně podporujeme. Jak se daří několika laureátům po úspěchu v soutěži Zlatý oříšek, kterou jste mohli sledovat na Nový rok v České televizi, a jak jim společné úsilí s našimi partnery ovlivnilo život, jsme zachytili v tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=db2Za6P5iCE
ČR-PRAHA: V zastoupení Sdružení kritiků a teoretiků s politováním oznamuji, že jsme byli nuceni uzavřít činnost Galerie kritiků v Adrii za velmi nepříznivých podmínek, jež jsou uvedeny ve zprávě na Echo 24-viz odkaz: https://echo24.cz/a/HcbtR/konci-jen-galerie-kritiku-nebo-i-kultura-vubec
ČR: V kultuře pracuje přibližně 221,6 tis. osob a kulturním a kreativním povoláním se věnuje 136 tis. z nich. Podle údajů ze Sčítání 2021 se nejvíce pracovníků vykonávajících vybraná kulturní a kreativní povolání vyskytuje v Hl. městě Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Tradičním a uměleckým řemeslům dominuje Liberecký kraj.
ČR: „Od poloviny srpna do konce září společně projdeme severní a jižní stezku Via Czechia od nejvýchodnější po nejzápadnější bod ČR. Současně bude spuštěna sbírka na Darujme.cz,“ říká ředitelka nadačního fondu Be Charity Pavlína Saudková.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818