Schichtova epopej
ÚSTÍ NAD LABEM: Šestnáct potomků slavné průmyslnické rodiny Schichtů přijede z Německa, Švýcarska, USA a Brazílie, aby se v úterý 27. 11. od 17.00 h zúčastnili v Muzeu města Ústí nad Labem vernisáže výstavy „Schichtova epopej“. Ta unikátně propojuje stoleté jubileum Československé republiky a 170. výročí založení Schichtových závodů. Schichtovo dědictví v české společnosti dodnes připomínají legendární výrobky jako mýdlo s jelenem, kosmetika Elida či tuk Ceres.
Ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek k tomu uvedl: „Schichtové patřili k nejvýznamnějším podnikatelským rodům z českých zemí, kteří se zároveň prosadili na celosvětové úrovni. Dodnes existuje nadnárodní koncern Unilever, který Schichtové nejen na konci 20.let minulého století spoluzakládali, ale který v prvních desetiletích jeho existence také přímo řídili.“
Na dvě desítky velkoplošných pláten se zlomovými okamžiky české státnosti nechali k desátému výročí Československa roku 1928 namalovat němečtí továrníci z Ústí nad Labem Georg a Heinrich Schichtovi. Kopie darovali všem školám v republice jako výukové pomůcky pro dějepis. „Některé z motivů dodnes platí za ikonické obrazy našich dějin, aniž by přetrvalo povědomí o jejich původu. Totálně zapomenutá a zčásti ztracená Schichtova epopej musela počkat na své znovuobjevení až do roku 2018, kdy si připomínáme sté jubileu republiky často právě nejznámějším obrazem z cyklu, a to příjezdem T. G. Masaryka na Václavské náměstí od Emanuela Boháče,“ poznamenal historik Martin Krsek, kurátor výstavy. Výstavu obrazů a jejich reprodukcí rámují artefakty připomínající dějiny Schichtových závodů od roku 1948, přes éru Setuzy, až po současné pokračovatele v tradici.
Členové rodiny Schicht si 28. listopadu prohlédnou továrnu, rodinná sídla a hrobky na střekovském hřbitově. Jediným pamětníkem života v Ústí mezi nimi bude Bettina von Siemens, vnučka Heinricha Schichta, která jako tříletá holčička prožila konec války ve Vaňově. Přijet se chystal i její o pět let starší bratr Hans Heinrich Schicht, ten však před deseti dny náhle zesnul. Součástí rodinné delegace bude i pravnuk posledního majitele střekovské továrny režisér a scénárista Constantin Werner, který mimo jiné natočil celovečerní film „Kněžna Libuše“ z roku 2009.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818