Snímek Město duchů a debata s vedoucím mise Člověka v tísni v Sýrii
PLZEŇ: Nedělní projekce dokumentů z uplynulých ročníků festivalu Jeden svět, organizované plzeňskou pobočkou Člověka v tísni, jsou v plném proudu. Již tuto neděli 21. října od 20 hodin v Univerzitní kavárně Družba čeká návštěvníky snímek Město duchů o syrském válečném konfliktu. Po projekci bude následovat debata s Tomášem Kociánem, vedoucím mise Člověka v tísni v Sýrii.
Hlavními hrdiny amerického dokumentu Matthewa Heinemana Město duchů jsou aktivističtí novináři Hamúd a Hasan, kteří se i navzdory brutálním represím snaží okolnímu světu přinést informace o situaci v těžce zkoušeném syrském městě Rakka. Tu obsadila v roce 2014 teroristická organizace Islámský stát a učinila z ní své hlavní sídlo v Sýrii. Hamúd, jeho bratr Hasan, ale i další žurnalisté nasazují vlastní životy, aby odkrývali zločiny teroristů a vyvraceli jejich propagandu. Když dojde k tomu, že Islámský stát částečně rozkryje jejich síť, musí bratři své rodné město opustit. Se svými zdroji v Rakce ale zůstávají v kontaktu a dál informují svět o životě ve městě.
Za svou činnost sklízejí mezinárodní uznání, ale ani v exilu nejsou v bezpečí. Film byl uveden na festivalu Sundance 2017, vyhrál cenu hlavní poroty na festivalu v Sheffieldu a zároveň se stal divácky nejúspěšnějším snímkem festivalu Jeden svět 2018 v Praze.
Diskuse o situaci v Sýrii s Tomášem Kociánem, vedoucím humanitárních programů v Sýrii
Na projekci naváže debata o současné situaci v Sýrii s Tomášem Kociánem, vedoucím humanitárních programů Člověka v tísni. Člověk v tísni pracuje v severní Sýrii od roku 2013 a poskytuje všestrannou humanitární pomoc, která se zaměřuje na dodávky vody a potravin, obnovu sanitace a podporu místních komunit a farmářů. Bezpečnostní situace v Sýrii není ani v osmém roce války stabilizovaná a humanitární situace tak zůstává nadále kritická. Přijďte se zeptat na všechno, co vás k situaci v Sýrii nebo práci organizace Člověk v tísni v jiných válečných konfliktech zajímá.
Projekce pokračují až do začátku listopadu
Další neděli 28. 10. nás čeká dokument Piripkura o posledních původních obyvatelích tohoto pralesního kmene uprostřed Amazonie, na který naváže diskuse s Mgr. Daniel Sosnou, Ph.D., odborným asistentem z katedry antropologie FF ZČU. Sérii projekcí uzavře 4. listopadu osobní a hravý snímek Projekt Babička o netradičním road tripu maďarské židovky, dávné obdivovatelky Hitlera a bývalé britské špionky. Po filmu proběhne debata s Mgr. Markétou Čekanovou, ředitelkou Paměti národa pro Plzeňský kraj.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Nebylo jim ještě ani třicet let a začali společně ve svém volném čase provozovat klub, sklepní prostor v pražské Soukenické ulici, který si za předchozích majitelů získal pověst místa alternativní, „undergroundové“ kultury, ojedinělého útočiště nekomerčních kulturních aktivit. S Oskarem Hulcem a Milanem Dederou se setkáváme u příležitosti výročí deseti let od založení Spolku pro oživení Paměti právě po noci, kdy opět sklepní prostory komorního klubu zatopila do pěti čísel voda. Ano, není to poprvé, co se podnik potápěl a opět vynořil nad hladinu. Jak se plave v rozbouřených vodách menšinové kultury současným provozovatelům?
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ČR: Optikou proslulých kameramanů nahlíží na vývoj českého filmu dokumentární cyklus České televize Vidět filmem. V Tvůrčí producentské skupině Dušana Mulíčka z brněnského studia České televize natáčel režisér Petr Smělík. Šest dílů vysílá od 8. října program ČT art vždy v úterý ve 21:10.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818