Příběhy ptačího koberce
PRAHA: Unikátní bílý anatolský koberec, který proslavil Karel Čapek ve své povídce Čintamani a ptáci, se do sbírek Národní galerie v Praze podařilo získat v roce 2014. Editorka Zdenka Klimtová zařadila do knihy nejen Čapkovu povídku a další jeho texty, ale přibližuje čtenářům také historii bílého anatoláku. Kniha neopomíjí ani téma filmových adaptací povídek Karla Čapka či restaurování vzácného koberce selendi se vzorem ptáků.
"Já jsem zatím ten koberec rozhodil, a mně vám tak zabouchalo srdce. On to byl bílý anatolák ze sedmnáctého století, místy už naveskrz prochozený, ale abyste věděli, byl to takzvaný ptačí koberec se vzorem Čintamani a s ptáky. " Karel Čapek
Čintamani a ptáci, proslulá kobercářská povídka české literatury, má jádro ve skutečném příběhu, který se udál v první polovině dvacátých let, kdy mezi rozmanitými zájmy a koníčky Karla Čapka zaujímaly významné místo orientální koberce. Sběratelský význam bílého anatoláku Čapek rozpoznal v jednom pražském obchodě a byl by ho rád sám koupil, ale na prodej tehdy nedošlo. V roce 2014, zhruba devadesát let poté, co unikátní koberec obdivoval, se jej podařilo zařadit do sbírek Národní galerie v Praze. „Podle soudobého určení jde o koberec selendi se vzorem ptáků pocházející ze západního Turecka z druhé poloviny nebo sklonku 16. století,“ upřesňuje původ koberce Zdenka Klimtová z Národní galerie v Praze.
Knihu Příběhy ptačího koberce uvádí Čapkova povídka Čintamani a ptáci (1929) a zdobí ji další dva Čapkovy texty napsané pro Lidové noviny: Orient (1923) a Koníček (1936). Editorka Zdenka Klimtová v příspěvku Příběhy ptačího koberce rekonstruuje skutečnou historii bílého anatoláku a vypráví, jak se vyvíjel Čapkův zájem o orientální koberce. Věnuje se samotnému koberci selendi, obecně anatolským kobercům s bílou půdou a v závěru i jejich falšování. Známou filmovou adaptaci dvou Čapkových povídek pod souborným názvem Čintamani & podvodník natočil v roce 1964 režisér Jiří Krejčík. Studie Lukáše Skupy V bludném kruhu aktualizací a neaktuálnosti. Filmové adaptace děl Karla Čapka v zestátněné kinematografii se zabývá celovečerními filmy natočenými podle literárních předloh Karla Čapka po roce 1945. Kromě lásky k perským kobercům měl Karel Čapek mnoho dalších koníčků a jedním z nich bylo sbírání gramofonových desek, jak připomíná Milena Secká ve stati Diskotéka Karla Čapka. V závěrečné kapitole Restaurování koberce selendi se vzorem ptáků představují průběh náročného restaurátorského zásahu odborníci na slovo vzatí Tereza a Jiří Hlinkovi.
Atraktivní téma knihy podtrhuje bohatý obrazový doprovod – archivní dokumenty, fotografie koberců z majetku Karla Čapka nebo fotografie Václava Chocholy z natáčení filmové povídky Čintamani a ptáci.
Ještě v tomto roce proběhne v Národní galerii v Praze ve Veletržním paláci výstava Záhada Čapkova koberce.
Příběhy ptačího koberce
Zdenka Klimtová (ed.)
Vydala Národní galerie v Praze 2017
163 stran, 60 reprodukcí, česky s anglickým resumé
Grafická úprava: Lada Krupková Křesadlová a Jiří Krupka
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-PRAHA: V zastoupení Sdružení kritiků a teoretiků s politováním oznamuji, že jsme byli nuceni uzavřít činnost Galerie kritiků v Adrii za velmi nepříznivých podmínek, jež jsou uvedeny ve zprávě na Echo 24-viz odkaz: https://echo24.cz/a/HcbtR/konci-jen-galerie-kritiku-nebo-i-kultura-vubec
ČR: „Od poloviny srpna do konce září společně projdeme severní a jižní stezku Via Czechia od nejvýchodnější po nejzápadnější bod ČR. Současně bude spuštěna sbírka na Darujme.cz,“ říká ředitelka nadačního fondu Be Charity Pavlína Saudková.
PLZEŇ: Od července 2019 Náplavka na Radbuze představuje příjemné místo u vody přímo v centru města, kde je možné trávit (nejen) letní večery, projít se, posedět, zrelaxovat a užít si kulturu nebo se občerstvit v kavárně. Tento prostor poprvé oživil festival Náplavka k světu. stejnojmenného spolku v roce 2012. Spolek k světu. se vrací na místo činu a malé i velké návštěvníky láká na zajímavý kulturní program – hudbu, divadlo, tanec, párty s DJs, filmy i gastronomii. Akce se budou konat během srpna až do poloviny září. Spolek k světu. aktivit u řeky realizuje víc a sjednotí je pod společným názvem Plzeňské náplavky.
ČR: Život v éteru je kniha o Radiu 1. Vyšla v srpnu 2023 a představuje počátky soukromého rozhlasového vysílání v Československu i současnost stanice, která je unikátem i ve světovém měřítku. Radiem 1 prošla řada kulturních osobností, ať jde o moderátory (Honza Dědek, Saša Michailidis) nebo o hudebníky a DJs. Úspěšná kniha oslaví 7. srpna rok od svého vydání. V současnosti je v knihkupectvích i obchodech s hudbou v prodeji její druhý dotisk.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818