středa
8. května 2024
svátek slaví Den osvobození od fašismu 1945
Mgr. Jitka Tláskalová
© Dana Ehlová



Výstava Svět loutek přibližuje bohatství Dobrušky

DOBRUŠKA: Loutkářství má v Orlických horách i Podorlicku dlouhou a zajímavou historii. Také Dobruška se pyšní tradicí spojenou s řezbářstvím a výrobou loutek, stejně jako s loutkovým divadlem. Špičku mezi tvůrci loutek představoval nepochybně dobrušský rodák Jindřich Adámek (1874 - 1955), který vytvořil cennou kolekci pro místní Sokol, krásné rodinné loutkové divadlo zformoval také Jaroslav Fetter. Na sklonku I. světové války zde založili sokolové loutkové divadlo, které hrálo až do roku 1940. Své divadlo s loutkami provozoval i dobrušský Orel. V padesátých letech minulého století vznikla ve městě díky nadšencům v čele s Vladislavem Balcarem scéna Svět loutek. Zatím posledním útočištěm a stálou scénou pro loutkáře ve městě F. L. Věka je sokolovna, kde soubor pravidelně zkouší a hraje.

Autor článku: 
Dana Ehlová

Ve spojení se zápisem českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO  si toto bohatství ještě více uvědomilo i vedení města a rozhodlo se ho zviditelnit. Prvním krokem je velice povedená a zajímavě ztvárněná komorní výstava Svět loutek, která byla 4. května slavnostně zahájena v malém sále Společenského centra Kina 70. Představuje výběr loutek, vzniklých v Dobrušce, ale také kulisy a výtvarné návrhy, návštěvník se dozví i stručné informace o místním souboru, řezbáři Jindřichu Adámkovi nebo výtvarníkovi a bývalém principálovi dobrušského souboru Vladislavu Balcarovi.
xpozici připravila Mgr. Jitka Tláskalová, jež vystudovala loutkářství na DAMU, a loutkové divadlo je její celoživotní láskou.

  

Připravila jste výstavu Svět loutek v Dobrušce. Kdo vás oslovil?

Oslovil mě Jiří Králíček ze spolku Abakus, známe se od dětství. Zprostředkoval mi schůzku s Petrem Lžíčařem starostou Dobrušky, toho nápad zaujal, a tak jsme dohodli volný termín ve výstavní síni. Pak jsem se seznámila s ředitelem Vlastivědného muzea Jiřím Machem a Jitkou Kozubovou, principálkou souboru Svět loutek při místní TJ Sokol.

 

Zatím jste ale nezmínila loutky...

Jsem loutkářka, vystudovala jsem loutkářskou scénografii, proto mě nápad udělat výstavu loutek k tak významné příležitosti, jakou je zápis českých a slovenských loutek do seznamu nehmotného dědictví UNESCO, nadchl.  A Dobruška má  přece Adámky!

 

Kdy jste objevila loutkové divadlo?

Mám ho ráda odmalička. Hlavně mě přitahovaly loutky a nejvíc Trnkovy. Zrovna nedávno jsem si promítala z DVD záznamu  filmy Jiřího Trnky, stále pro mě mají úžasnou atmosféru a nezměrnou sílu. Mám ráda jeho velkorysost a zároveň smysl pro detail – je hračička, to se mi líbí.

 

Tvoříte sama loutky?

Samozřejmě.  Nejsem ale řezbář typu pana Jindřicha Adámka. Pracuji s textilem a kašíruji.  Papír a „hadry“ jsou mými materiály.

 

Podílíte se na chodu loutkových divadel v Opočně nebo v Dobrušce?

To nemohu, a to ze dvou důvodů. Ten první a hlavní je, že bych amatérům do představení moc zasahovala a jejich představení by ztratilo kouzlo naivity, které je úžasné a patří k amatérskému divadlu, jak je hrají loutkáři v Opočně a v Dobrušce. Obdivuji jejich nadšení  a ochotu udržovat starou tradici spolkového divadla.
Ten druhý důvod je, že oni potřebují loutkoherce – vodiče marionet, ale já loutky vodit neumím. Technologii ovládám, ale vodit loutky není legrace, vyžaduje to dlouhou praxi a zkušenosti, a to já nemám.

 

Chodíte na loutkové divadlo?

Chodím do profesionálních i amatérských divadel. Dokonce jsem porotovala amatérské a dětské loutkářské soubory na přehlídkách, když jsem pracovala v Artamě.

 

Proč se zrovna v kraji pod Orlickými horami tak dařilo a daří loutkovému divadlu?

V horách a pod horami si lidé přivydělávali řezbářstvím. Všude u nás. Vyřezávali především betlémy. Výroba loutek je spojena s působením vlasteneckých spolků a oblibou rodinných loutkových divadel. A v Podorlicku byla jak řezbářská tak vlastenecká tradice.

 

V čem vidíte význam zápisu českého loutkářství na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO?

Nejedná se pouze o loutky jako umělecké předměty, ale především o nepřetržitou tradici hraní loutkového divadla a rozvíjení této tradice. Je to ocenění jak amatérských, tak profesionálních loutkářů.  Letos v březnu proběhla v Hradci Králové konference k tomuto zápisu a zúčastnil se jí i zástupce cestovního ruchu, který mluvil o možnostech využití této nominace v turismu. „Je to dobrá reklama,“ uvedl, “která může přitáhnout zahraniční turisty zajímající se o nehmotné památky UNESCO.“

 

Vraťme se k výstavě. Na co se mohou návštěvníci těšit?

Výstava nazvaná Svět loutek je komorní. Vystavujeme dva soubory loutek. Jedna část je věnovaná dobrušskému řezbáři Jindřichu Adámkovi, který v 30. letech vyřezal marionety pro loutkářský soubor Sokola, a druhá část Vladislavu Balcarovi, výtvarníkovi a principálovi loutkového divadla Svět loutek.

 

Kdo výstavu pořádá a co je jejím cílem?

Pořadatelem je město Dobruška s Vlastivědným muzeem. Chceme, aby si prostřednictvím výstavy lidé uvědomili, co tady mají za hodnoty. Vždyť Jindřich Adámek je na seznamu našich nejvýznamnějších řezbářů loutek. Zároveň je to výzva pro vedení města, jak takový potenciál využít - třeba  pro stálou expozici věnovanou loutkám a loutkářství v Dobrušce. Je to šance, jak přitáhnout do města turisty.           

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

HRADEC KRÁLOVÉ: Druhý ročník festivalu kreativity a kreativního učení proběhne v Hradci Králové od 9. do 11. května. Festival KreatFest nabídne bohatý třídenní program složený z workshopů, diskusí, sdílení a tvoření rozprostřený po tvůrčích i vzdělávacích institucích v Hradci Králové. Návštěvníci tak zavítají do knihovny, Centra kreativního muzejnictví, Centra uměleckých aktivit, ale taky Bajkazylu.

Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Památky
Co se děje
07.05.2024

ČR-ZAHRANIČÍ: Sympatický Američan z Ohia žije už 30 let ve Všenorech za Prahou. Nejdéle ze všech míst, kde zatím bydlel. Do Česka ho přivedla vášeň badatele – muzikologa, který svou dráhu zasvětil Antonínu Dvořákovi. Proto se také naučil skvěle česky. Hned v předsíni doma u něj narazíte na police plné knih o hudbě a o Dvořákovi zejména, knihovnu s dalšími tituly najdete i v kuchyni a tak dále…. On sám je autorem několika knih o Dvořákovi (Rethinking Dvořák, Dvořákovská místa, Manželské páry Dvořákovi a Hlávkovi) a na další knize pracuje. Do naprostých detailů zná nejen dílo, ale i obdivuhodnou životní cestu tohoto českého a zároveň světového skladatele. Zajímavý je ale i osobní příběh Davida Beveridge.

Celá ČR, zahraničí
Knihy, literatura, média, Hudba, Památky, Vzdělávání
Články a komentáře
08.05.2024

POLICE NAD METUJÍ: Mladý a dynamický symfonický orchestr Police Symphony Orchestra ve svém čtrnáctém roce existence sestoupí na okamžik z hudebních pódií na filmová plátna. Dokumentární film s názvem Velký finále mapuje tři roky života mladých lidí amatérského orchestru, jejich radosti i strasti, úspěchy i vyčerpání, ale hlavně odhodlání jít si za svými sny. Ty si nadále plní také v roce 2024, během kterého se postaví na stage festivalu Rock for People nebo pódium českého hudebního chrámu, pražského Rudolfina. Události pod taktovkou nadšenců z Police nad Metují slibují zážitky, dojetí, skvělou hudbu a energii.

Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Soutěže a festivaly
Co se děje
29.04.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: V čele dětského pěveckého sboru Jitro stojí už od roku 1977 sbormistr Jiří Skopal, který své svěřence dovedl k mnoha domácím i mezinárodním oceněním. V podcastu Místní kultury vypravuje o práci sboru a jeho přípravných oddělení, o zážitcích ze zájezdů po Evropě, Americe a Asii i o zkušenostech s publikem, které jsou někdy opravdu překvapivé. Zatímco  návštěvníci koncertů ve Francii nebo v USA neskrývají nadšení, mnohokrát sbor odmění potleskem ve stoje a vyžadují přídavky, v Dánsku není zvykem moc tleskat. Ani Japonci si nepotrpí na přehnané ovace, ale o vystoupení projevují až nezvykle hluboký zájem, dokonce přicházejí do sálu o hodinu dřív a pečlivě studují program. Jak se děti učí zpívat v japonštině nebo v mandarínské čínštině, s jakým repertoárem vystupují a kdo je kmenovým skladatelem sboru, to všechno se dozvíte z rozhovoru s profesorem Jiřím Skopalem. A co je základem toho, aby byl sbor úspěšný? "Hlavní je to, že jsme dobrá parta, že se ve sboru všichni cítíme dobře. A pak máme takové krédo: zazpívat v domově důchodců anebo vyhrát na světové soutěži je stejně důležité."

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Hudba, Soutěže a festivaly
Články a komentáře
01.05.2024