PRAHA: Byla návrhářkou i vizionářkou. Její ikonické hračky dodnes ožívají ve vzpomínkách mnoha dospělých, když se vrací do svého dětství. Zbořila mýty o tom, jak má klasická hračka vypadat a nebála se tvořit z materiálů, které byly v její době revoluční. Česká návrhářka hraček Libuše Niklová zdobila svými výtvory mnoho dětských pokojíků po dlouhá desetiletí. Tento rok uplynulo 35 let od její smrti. V rozhovoru na ni vzpomíná nakladatelka Meanderu Ivana Pecháčková.
Ve vašem nakladatelství byla vydána v roce 2013 autorská kniha Petra Nikla nazvaná Foukací povídky. Tato kniha je inspirována hračkami jeho maminky, návrhářky Libuše Niklové. Jak došlo ke spolupráci s Petrem Niklem právě na této knize?
S Petrem Niklem spolupracuji v podstatě již dvě desetiletí. To on nakreslil logo umělecké edice Modrý slon, v níž vycházejí artové knihy pro děti a jejich rodiče v grafické úpravě předních českých typografů a na velmi kvalitních papírech. Vždy prvních sto výtisků je autorem a ilustrátorem signovaných. Již dnes jsou předmětem sběratelského zájmu. Jako první vyšla v této edici právě Niklova kniha Pohádka o Rybitince a postupně i další desítka Niklových autorských knih.
S hračkami Libuše Niklové si hrály celé generace dětí a vyrábějí se i dnes. Co se vám osobně líbí na jejich designu?
Mám na nich ráda, jak jsou kulaté a šikovné do ruky a vůbec moc hezky tvarované. Nafukovací zvířátka mají tak nápaditě tvarovaná tělíčka, vypadala by dobře i jako sošky z klasických materiálů. Ale paní Niklová je vymýšlela v převratné době, kdy plasty začaly nahrazovat klasické materiály hraček jako dřevo a kovy, textil a kaučuk i sklo a své umění dovedla k dokonalosti. Nechala si patentovat desítky vynálezů. Třeba ten její klasický kocour, který byl v 60. letech skoro v každé druhé rodině s dětmi. Aby tělo kocoura bylo pružné, nikoli tuhý válec, napadlo ji použít varhánkovou hadici (jež umožňuje propojit dva různě vysoko umístěné otvory), které si všimla na splachovací nádržce na toaletě. Stačilo dodat pískátko a hlavu a nohy a mňoukající kocour byl na světě. Ten se mi asi líbí ze všech hraček nejvíc.
Jak podle vás Libuše Niková změnila tradiční vnímání hraček?
Myslím, že z nich udělala zcela nadčasovou výtvarnou záležitost, což dokumentovala i velká výstava v pařížském Louvru v Musée des arts décoratives před asi 6 lety. Ty hračky také přímo vybízejí k vyprávění různých příběhů z různých prostředí, což je zřejmé i z knihy Foukací povídky, takže dětem pomáhají tvořivě rozvíjet fantazii. A to, jak pěkně se hraje s měkkými nafukovacími hračkami, se přesvědčily děti na celém světě.
Kniha Foukací povídky obsahuje různé osobní vzpomínky a příběhy spojené s hračkami Libuše Niklové. Který příběh vás nejvíce oslovil?
Mně se jich líbí víc, ale nejraději mám asi buvola Náfuku. A dojímá mne i Náš Péťa, což je vzpomínka na místě medailonku, který jsme zvyklí do knihy dávat jejím tvůrcům.
Řada knih z vašeho nakladatelství jakoby neměla určenou věkovou hranici. Vy sama je nazýváte dětské knihy pro dospělé či umělecké dětské knihy. Proč je podle vás tak důležité, aby se děti již od útlého věku učily vnímat umění?
Dětem se velmi rychle může zkazit vkus. Já sama vzpomínám na to, že se mi jako mrněti vždy více líbily realistické ilustrace než ty abstraktnější, třeba od Stanislava Kolíbala nebo dokonce Trnkovy, které se mnoha dětem zdají podivně pokroucené nebo se jich dokonce trochu bojí. Naše knihy jsou určené pro rodinné čtení a trpělivým vedením rodič dokáže mnoho…, a růžové víly s mrkacími závoji na očích místo řas začnou časem mizet, jde o to nevzdávat to. Když zajdu do dnešního, i značkového hračkářství, úplně se vylekám co za kýčovité hrůzy jsou tam v nekonečných regálech k vidění. Paní Niklová by se zděsila úplně stejně, hranice kýče se bohužel stále posunuje.
Na jakou knižní novinku z vašeho nakladatelství byste ráda čtenáře upozornila?
Nejraději bych upozornila na celý stánek našich krásných novinek (máme ho celý advent na náměstí Míru až do Štědrého dne). Najdete tam stále populárnějšího Malého humoristu, poetické Malostranské Století, letošní trhák Dům myšek (oba díly) i slavné francouzské komiksy Fantomas a Nebeský Bibendum.
Dostáváte knihy pod stromeček?
Aby ne! Knihy patří celoživotně k našim nejoblíbenějším dárkům pod stromečkem a až do jara máme pak všichni co číst.
Jak plánujete oslavit Vánoce?
Vánoce slavíme společně celá velká rodina Pecháčkových i s dcerami mého muže a jejich dětmi. Syn Jan je muzikant, máme dvě piána, takže u nás bude zpívat koledy mohutně celý velký sbor. Pak jdeme na půlnoční k Pražskému Jezulátku a na Štěpána vyrazíme na pěší pouť až na konec světa – do španělského Finis terre.
Více informací najdete na:
www.meander.cz
https://www.facebook.com/nakladatelstvi.meander/
https://www.instagram.com/nakladatelstvi_meander/
Nadýchané hračky
S trochou fantazie by se mohly vznášet v oblacích, ale hračky Libuše Niklové si nejraději hrají s dětmi. Libuše Niklová navrhla nespočet nafukovacích a jiných plastových hraček zejména zvířecích tvarů. Její snad nejznámější nafukovací hračkou je modrý slon. Pro českou továrnu Fatra jej navrhla v roce 1972. Slon má živý, kouzelný výraz. Děti si s ním mohou nejen hrát, ale mohou na něm i sedět. Pokud ho poplácáte (stlačíte) mezi ušima, zapíská. Dospělým může posloužit jako příjemný polštář pod hlavu při odpočinku po dlouhém čtení pohádek. Dětem udělá radost už jenom tím, jak se usmívá. Kolekci pískacích zvířat, které rovněž slouží jako sedačky, si Libuše Niklová nechala patentovat. Z této úspěšné série se ve Fatře opět vyrábí slon, buvol, žirafa, koník, housenka a prasátko.
Hračky je možné zakoupit na:
www.hrackyfatra.cz
www.fatra.cz
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.