Archeopark Pavlov získal prestižní titul Stavba roku 2016
PRAHA/PAVLOV: Archeopark Pavlov získal titul Stavba roku 2016. Titul převzal ředitel Regionálního muzea v Mikulově, Mgr. Petr Kubín, během slavnostního večera, který se uskutečnil v polovině října v Betlémské kapli v Praze. Titul udělila odborná porota Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. Jedná se o nejprestižnější ocenění od profesionálů v oboru.
„Úspěch v tak prestižní soutěži jako je Stavba roku je pro nás obrovským zadostiučiněním. Aby mohlo muzeum v této podobě vzniknout, muselo udělat mnoho lidí obrovský kus práce. A těší mě, že výsledek této spolupráce oceňují nejen tuzemští a zahraniční odborníci, ale zejména ti, pro koho je projekt určen - návštěvníci. Jejich zájem předčil naše očekávání – jen za letošní zkrácenou sezónu jich do expozice zavítalo přes 30 tisíc,“ zhodnotil ředitel Regionálního muzea v Mikulově Petr Kubín.
Netradiční muzeum vystavené čtyři metry pod zemí v místě, které vydalo jedny z nejcennějších paleolitických nálezů na světě, bylo otevřeno letos na konci května. Archeopark Pavlov vznikl ve spolupráci Archeologického ústavu AV ČR Brno, Regionálního muzea v Mikulově a architekty Radko Květem a Pavlem Pijáčkem.
„Výsledkem je expozice, která návštěvníka vtáhne do života prvních moderních Evropanů působivými architektonickými i multimediálními prvky. Velmi si vážím toho, jak se dokázali mezi sebou domluvit všichni zainteresovaní experti. Potvrdilo se tak, že na tomto projektu pracovaly světové špičky – archeologové, architekti i stavbaři respektující vzácnou lokalitu,“ doplnil ředitel Kubín.
Expozice je pět metrů pod zemí
Architektonické řešení bylo určeno několika hledisky. Budova je součástí území národní kulturní památky a výstavba objektu kromě expozice in situ byla povolena pouze na ploše, která už byla archeologicky prozkoumaná. Autoři vycházeli z předpokladu, že se archeologické nálezy vyskytují až pět metrů pod terénem.
Do exteriéru vystupují prosvětlovací věže, nálevkovitě tvarovaný vstup a výhledy na hrad Děvičky a Mušovské jezero.
„Pokud se jedná o materiály, rozhodli jsme se pro monolitický reliéfní beton, dubové dřevo a sklo. Vstupní prostor vymezují gabionové zdi.“ říká architekt Radko Květ.
Stěhování stavby kvůli skládce mamutů
Výzvou nejen pro architekty bylo také odhalení mamutí „skládky“ kostí, na kterou narazili stavbaři při zahájení stavby v roce 2014. Kvůli tomuto nálezu musel Radko Květ a Pavel Pijáček návrh přepracovat a staveniště přeorientovat. Výsledkem je zakomponování třicet tisíc let staré „skládky“ do prostor expozice. Návštěvníci tak budou mít možnost sledovat archeology při práci a odhalovat s nimi další poklady.
Projekt za téměř sto milionů korun byl financován z rozpočtu Regionálního operačního programu Jihovýchod a Jihomoravského kraje.
Architektonický unikát usiluje o titul Stavba roku hned v několika kategoriích. Hlavní cenu uděluje třicetičlenná odborná porota. Svého favorita si ale mohla vybrat i laická veřejnost ve veřejném hlasování na webové stránce www.stavbaroku.cz.
24. ročník soutěže Stavba roku 2016 je celorepublikovou veřejnou neanonymní soutěží staveb. Soutěž organizuje Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství jako nadační program řízený radou programu za účasti spoluvypisovatelů soutěže, kterými jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, ČKAIT, Svaz podnikatelů ve stavebnictví.
ZDROJ zprávy a přiložené fotografie
Mohlo by vás také zajímat...
OLOMOUC: Moravská filharmonie Olomouc připravila k příležitosti státního svátku sérii pěti koncertů, kterými potěšila publikum ve městech Prostějov, Jeseník, Olomouc, Šumperk a Přerov. U příležitosti letošního Roku české hudby bylo hlavní programovým leitmotivem celého turné hudba výhradně českých autorů. Diváci se mohli těšit z mimořádných výkonů talentovaného rumunského violoncellisty Andreie Ionițy, který je nositelem prestižní ceny z mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského a pravidelně vystupuje s předními orchestry po celém světě.
ČR: Česká republika patří mezi jeden z dvaceti šesti států, které mají polární základnu na Antarktidě. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zde už patnáct let provádějí unikátní výzkumy. Zaměřují se na dopad klimatických změn na Antarktidě a na to, jak tyto změny působí na území naší republiky. Film Petra Horkého Čeští vědci v Antarktidě představuje práci tuzemských výzkumníků a jejich způsob přemýšlení o globálních změnách, které čím dál tím více ovlivňují životy nás všech. To vše v nádherných a dechberoucích scenériích drsné antarktické krajiny. Dokument odvysílal program ČT2 dnes, 29. října, dostupný je i v iVysílání.
ČR: Tajný řád, jehož posláním je udržet rovnováhu mezi dobrem a zlem. S tím mu pomáhá lovec, který zasahuje tam, kde je odhalení a dopadení pachatele nad možnosti běžných postupů policejního vyšetřování. Osm případů s prvky thrilleru řeší v koprodukčním televizním seriálu Lovec herci Pavel Kříž a Jana Kolesárová. Nový projekt režiséra Jiřího Stracha tematicky navazuje na jeho divácky úspěšné minisérie Ďáblova lest, Ztracená brána či seriál Labyrint. Premiéru prvního dílu Lovce uvedla ČT1 ve středu 30. října.
PRAHA: Poslanecká sněmovna dnes ve 3. čtení projednala návrh novely zákona o audiovizi. S její účinností se počítá k 1. lednu 2025. Novela je jedním z klíčových legislativních návrhů Ministerstva kultury.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818