PRAHA/PAVLOV: Archeopark Pavlov získal titul Stavba roku 2016. Titul převzal ředitel Regionálního muzea v Mikulově, Mgr. Petr Kubín, během slavnostního večera, který se uskutečnil v polovině října v Betlémské kapli v Praze. Titul udělila odborná porota Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. Jedná se o nejprestižnější ocenění od profesionálů v oboru.
„Úspěch v tak prestižní soutěži jako je Stavba roku je pro nás obrovským zadostiučiněním. Aby mohlo muzeum v této podobě vzniknout, muselo udělat mnoho lidí obrovský kus práce. A těší mě, že výsledek této spolupráce oceňují nejen tuzemští a zahraniční odborníci, ale zejména ti, pro koho je projekt určen - návštěvníci. Jejich zájem předčil naše očekávání – jen za letošní zkrácenou sezónu jich do expozice zavítalo přes 30 tisíc,“ zhodnotil ředitel Regionálního muzea v Mikulově Petr Kubín.
Netradiční muzeum vystavené čtyři metry pod zemí v místě, které vydalo jedny z nejcennějších paleolitických nálezů na světě, bylo otevřeno letos na konci května. Archeopark Pavlov vznikl ve spolupráci Archeologického ústavu AV ČR Brno, Regionálního muzea v Mikulově a architekty Radko Květem a Pavlem Pijáčkem.
„Výsledkem je expozice, která návštěvníka vtáhne do života prvních moderních Evropanů působivými architektonickými i multimediálními prvky. Velmi si vážím toho, jak se dokázali mezi sebou domluvit všichni zainteresovaní experti. Potvrdilo se tak, že na tomto projektu pracovaly světové špičky – archeologové, architekti i stavbaři respektující vzácnou lokalitu,“ doplnil ředitel Kubín.
Expozice je pět metrů pod zemí
Architektonické řešení bylo určeno několika hledisky. Budova je součástí území národní kulturní památky a výstavba objektu kromě expozice in situ byla povolena pouze na ploše, která už byla archeologicky prozkoumaná. Autoři vycházeli z předpokladu, že se archeologické nálezy vyskytují až pět metrů pod terénem.
Do exteriéru vystupují prosvětlovací věže, nálevkovitě tvarovaný vstup a výhledy na hrad Děvičky a Mušovské jezero.
„Pokud se jedná o materiály, rozhodli jsme se pro monolitický reliéfní beton, dubové dřevo a sklo. Vstupní prostor vymezují gabionové zdi.“ říká architekt Radko Květ.
Stěhování stavby kvůli skládce mamutů
Výzvou nejen pro architekty bylo také odhalení mamutí „skládky“ kostí, na kterou narazili stavbaři při zahájení stavby v roce 2014. Kvůli tomuto nálezu musel Radko Květ a Pavel Pijáček návrh přepracovat a staveniště přeorientovat. Výsledkem je zakomponování třicet tisíc let staré „skládky“ do prostor expozice. Návštěvníci tak budou mít možnost sledovat archeology při práci a odhalovat s nimi další poklady.
Projekt za téměř sto milionů korun byl financován z rozpočtu Regionálního operačního programu Jihovýchod a Jihomoravského kraje.
Architektonický unikát usiluje o titul Stavba roku hned v několika kategoriích. Hlavní cenu uděluje třicetičlenná odborná porota. Svého favorita si ale mohla vybrat i laická veřejnost ve veřejném hlasování na webové stránce www.stavbaroku.cz.
24. ročník soutěže Stavba roku 2016 je celorepublikovou veřejnou neanonymní soutěží staveb. Soutěž organizuje Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství jako nadační program řízený radou programu za účasti spoluvypisovatelů soutěže, kterými jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, ČKAIT, Svaz podnikatelů ve stavebnictví.
ZDROJ zprávy a přiložené fotografie
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“