Odborný seminář Komise regionální historie Moravy a Slezska poprvé zavítá do Přerova
PŘEROV: Ve dnech 5. a 6. října 2016 se v Přerově uskuteční dvoudenní odborný seminář Komise regionální historie Moravy a Slezska. Tuto akci, která se každý rok koná na jiném místě, pořádá Muzeum Komenského v Přerově, p. o. ve spolupráci s Asociací muzeí a galerií ČR, z. s. a s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky. Seminář je určen odborným pracovníkům jednotlivých členských muzeí zmíněné komise i AMG.
Každý rok se tento seminář koná na jiném místě, v jiném pořádajícím muzeu, letos bylo vybráno to přerovské. Do města se tak sjede přes čtyřicet odborných pracovníků z přibližně třiceti moravských, slezských a také českých muzeí. Středa 5. října je vymezena plenárnímu zasedání a volbě výboru komise a třem odborným blokům: Muzea a objekty památkové péče (hlavní referát přednese Mgr. Jan Štětina z Národního památkového ústavu v Kroměříži), Digitalizace sbírkových fondů a Osobnosti a výročí národních dějin. Součástí programu bude také prohlídka expozic a výstav muzea a prohlídka nedávno otevřeného Památníku jednoty bratrské Na Marku. A samozřejmě i společenské setkání s workshopem Studie Bez Kliky. Ve čtvrtek 6. října proběhne exkurze po památkách města Lipníka (klášterní a zámecký areál, historické centrum města, židovský hřbitov) a na hrad Helfštýn.
Mgr. Petra Holcová
asistentka ředitele Muzea Komenského v Přerově, p.o.
Horní náměstí 7
750 11 Přerov
tel.: 581 215 052
email: info@prerovmuzeum.cz
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818