Německá společnost ZDF natáčí v Liberci
LIBEREC: Snímek natáčený začátkem března německou společností ZDF nese název Zemský soud. Jeho předlohou je kniha spisovatelky Ursuly Kerchel. Vypráví příběh židovsko-křesťanské rodiny Kornitzerových, která pronásledována nacisty v roce 1938 posílá své děti do Anglie. Děj se odehrává v libereckém Liebiegově městečku v Liberci. Architektura severočeské metropole se zachovalými partiemi z dob předválečných láká k natáčení snímků velké štáby z celého světa. Německá ZDF si nevybrala Liberec – dříve Reichenberg náhodně. Architektura města v různých čtvrtích zůstala svým charakterem předválečná a Zemský soud je jedním z mnoha filmů pro který zvolili filmaři čtvrt liberecké Liebiegovo městečko.
Zájem o liberecké ulice nebo stavby neklesá, ročně se tu vystřídá v průměru pět štábů, v poslední době zde natáčel štáb z Číny. Rusové tvořili ve městě film o agentovi Soukromý spis generála Korotkova. Těmto zajímavým místům se nevyhýbá ani televize. V nedávné minulosti si jej za cíl vybrali filmaři snímku Poslední cyklista či Boží duha. V americké a kanadské produkci zde vznikalo drama Hitler: Vzestup zla. Známé jsou snímky Grandhotel a Ošklivá slečna z Ještěda nebo film Terezu bych kvůli žádné holce neopustil s Waldemarem Matuškou.
Místa pro dvě stě padesát filmů vybrali filmaři po celém Libereckém kraji. Málo míst v naší vlasti má tolik čertů, zamilovaných princů a princezen jako Českolipsko. Lužické hory jsou nádherné až bizarními skalisky, plné jeskyní, ale také nádhernou květenou. Sem se vydávají filmaři, aby natáčeli především pohádky plné kouzel a lásky.
Pekelné doly, Pusté kostely, Panská skála, Lemberk, Houska nebo Vřísek jsou místa, kde se natáčely nejznámější české pohádky. O vánočních svátcích se příběhy zamilovaných princezen a princů, hloupých čertů nebo vychytralých králů nechávají opájet milióny malých i dospělých diváků.
Putování čtyř chlapců do pravěku Karla Zemana začíná v průrvě Ploučnice. V pohádce z Pekla štěstí Michaela Kuklová jako Markytka spadla ze skály také do průrvy téže řeky.
Pískovcový lom ve Skalici u České Lípy je přírodní památkou a zimovištěm pro netopýry, ale přesto v jeho extrémně obřím podzemí v patnácti propojených sálech o celkové šířce sto deset metrů a hloubce čtyřicet metrů natočili filmaři v roce 2005 pohádku Peklo s princeznou. Podobnou rozsáhlostí se vyznačují Pekelné doly mezi Velenicemi a Lindavou v Lužických horách. V jejich útrobách, dnes přístupných i pro motocyklisty natáčeli filmaři rozmarnou pohádku S čerty nejsou žerty.
Útočištěm prince Miroslava a pyšné princezny z roku 1952 Varhany u Práchně nealůeko Kamenického Šenova. Film vzniknul na náměty pohádky Boženy Němcové. U Varhan vznikly i záběry do pohádky pro zpodobnění pohádky Christiana Andersena O Janovi a podivuhodném příteli. Tajemství staré bambitky vznikalo na zámku Lemberk. Sem byl situován i významný historický film V erbu lvice z roku 1994, pojednávající o české světici svaté Zdislavě. Příběh, legendárního loupežníka Karaby – na čas proměněná krásná Anička, má svůj původ tamtéž. V pohádce Čert ví proč se v komnatách zámku upisovaly duše peklu. Na hrad Houska král Filip pozval nejkrásnější princezny ve snímku O svatební krajce.
Sloupský hrad ve skutečnosti ani hradem není, přesto zde vznikla pohádka o Aničce s lískovými oříšky. Noční jezero, kde Štěstí oživuje Matěje, jehož sem odhodili pomocníci Závisti, posloužila jako kulisa Mnichovská průrva v Zahrádkách pro film Nesmrtelná teta. O princezně Jasněnce a létajícím ševci se natáčelo u Holan, kde se nacházejí nádherné Holanské rybníky. Střecha domku, ze které Jíra poprvé vzlétnul, patří zámečku Vřísek u Holan a také na nedaleké zřícenině hradu Vítkovec.
Snímek Kříž u potoka z roku 1921 filmovaný podle románu Karoliny Světlé v Podještědí , patří k nejstarším filmům naší kinematografie a je dílem režiséra Jana Stanislava Kolára.
Nejčastějšími místy českých filmů jsou v Libereckém kraji zámky Sychrov a Hrubá Skála, hrad Kost nebo překvapivě malá vesnička Vesec u Sobotky. Kolik filmů bylo natočeno v době kdy Liberec byl Reichenbergem všeobecně známo není, je však jisté, že rozmanitost severu Čech bude určitě i v budoucnu lákavým místem pro natáčení nejrůznějších filmů. Mimo jiné představuje pro město zajímavý finanční příejm.
Kontakty s filmaři obstarává pracoviště filmové kanceláře Městského informačního centra s vedoucí Pavlínou Kuchtovou. Natáčení filmů
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR-PRAHA: Již po čtrnácté si mohli zákazníci Lidlu v době od 4. 11. do 17. 11. 2024 v rámci sbírky Srdce dětem zakoupit u pokladen malé srdíčko, a to potom nalepit do velkého srdce ve výloze, aby už tradičně pomohli vážně nemocným dětem.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818