Neslyšící děti stále nemají rovné podmínky ve vzdělávání

Vedle komunity neslyšících přijali pozvání také zástupci státní správy, poslanci včetně ochránkyně veřejných práv, kteří se zabývali především inkluzí ve vzdělávání neslyšících. Odpoledním tématem bylo zprostředkování rovného přístupu k informacím prostřednictvím televizního vysílání, které by umožnilo neslyšícím vymanit se ze stávající izolace.„Nejsme proti inkluzi ve vzdělávání neslyšících, ale voláme po promyšlené koncepci, kterou Česká republika postrádá už 20 let,“ zaznělo kriticky z úst vývojové a školní psycholožky Martiny Šmídové. 
„Hrozí nebezpečí, že inkludované děti budou končit ve speciálních školách, které budou sloužit jako odkladiště, ale pak už může být pozdě a z neslyšícího dítěte vyroste neslyšící dospělý,“  upozornil na úskalí nedomyšlené masové inkluze do regulérních škol, která může mít i své sociální aspekty ve formě stigmatizace neslyšících, Petr Vysuček, prezident Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP).
„Čím více se s problematikou života neslyšících seznamuji, tím více poznávám, kolik překážek pro jejich rovnocenné zapojení do společnosti musíme ještě odstranit. A to i v legislativě,“ uvedla iniciátorka a hostitelka odborné konference poslankyně PČR Martina Berdychová a dodala: „Je jen těžko uvěřitelné, že zákon o komunikačních systémech neslyšících, který má definovat nárok neslyšících na tlumočníka českého znakového jazyka v různých životních situacích, je sice již z roku 1998, ale dosud k němu nebyly vydány prováděcí předpisy, na základě kterých mohou neslyšící nárok na tlumočníka uplatňovat.“

Právě Martina Berdychová usiluje v této souvislosti o průlom. V loňském roce se zasadila v Královéhradeckém kraji, v němž je zastupitelkou, o vznik Vyšší odborné školy pro tlumočníky, která začne fungovat už od září letošního roku. Jedním z klíčových argumentů pro její otevření je zdrcující nedostatek tlumočníků. Ve srovnání s vyspělými západními zeměmi, kde je poměr jeden tlumočník na 4 - 5 neslyšících, má Česká republika k dispozici jednoho tlumočníka na 143 klientů.

„Neslyšící člověk je stejný jako my slyšící, jen komunikuje jiným plnohodnotným jazykem, a to bychom měli respektovat. A Poslanecká sněmovna by měla jít příkladem,“ uvedla Martina Berdychová.

Podaří se ve sněmovně zajistit tlumočení do českého znakového jazyka? Pochopí pak neslyšící, o čem poslanci diskutují? I to je jeden z cílů právě skončené konference.

„Rozhodně se o to pokusíme,“ dodává poslankyně Berdychová. „Už 1. března chceme ve spolupráci s komunitou neslyšících interpretovat v českém znakovém jazyku tiskovou konferenci poslaneckých klubů. Měl by to být vůbec první pokus o zpřístupnění přímého tlumočení z Poslanecké sněmovny,“ zdůraznila Martina Berdychová.