Podpora varhanní kultury v České republice je cílem spolku PROVARHANY

O důvodech vzniku spolku Pavel Svoboda řekl: "Náš tým fungoval neorganizovaně a neformálně už delší dobu. Stav historických varhan je často alarmující, vlastníci a odpovědní lidé obvykle nemají dostatek informací, někdy ani nevědí, že se peníze na opravy a restaurování dají sehnat i jinde než v jejich obci nebo městě. Důsledkem jsou někdy neprofesionální zásahy do cenných nástrojů. Některé nástroje se nechávají ´sežrat´ červotočem. Bohužel, mnoho nástrojů se nedožije poloviny tohoto století, a proto je nutné okamžitě něco udělat a dohnat ten 60 až 70 let dlouhý deficit, který máme vůči západním zemím."

Spolek dostal dostatečně vypovídající název PROVARHANY a jeho činnost se nesoustředí jen na záchranu nástrojů, bude mnohem širší. "Prioritou jsou lokální aktivity za účelem zvýšení zájmu nejen vlastníků a veřejnosti, ale také státní správy. Představitelé měst nebo páni faráři často netuší, jaký skvost tady mají a jak se tím dá zatraktivnit město či konkrétní prostor. Chtěli bychom dělat i edukativní projekty, výlety, besedy a podobné akce," vysvětluje varhaník a předseda spolku.
Značnou výhodou Pavla Svobody je, vedle velkého množství elánu a energie, kterými disponuje, také znalost prostředí u nás i v zahraničí, což mu na jedné straně dává možnost srovnání, na straně druhé ho ale v tom nejlepším smyslu slova "provokuje" leccos změnit: "Často jezdím do Německa, Rakouska nebo Francie a závidím ty upravené vesničky, silnice tam obvykle nejsou děravé apod. S porovnáním našich a jejich varhan a péčí o ně je to velmi podobné, spíš jsme na tom mnohem hůř, než se silnicemi. Problém je, že většinou nemáme placená místa ředitelů kůrů, chybí odborníci a profesionální dohled. Není to tak naštěstí všude, ale s tímto stavem se nelze spokojit."

Spolek PROVARHANY se tedy vyprofiloval zcela jasně. Pro letošní rok má před sebou několik již rozpracovaných projektů s rozdílnou mírou zapojení. Vloni byla zahájena celková oprava varhan postavených roku 1872 dílnou rychnovského varhanáře Amanda Hanische v kostele sv. Prokopa v Přepychách a tady členové spolku pomohli s rozjezdem celé akce (zajištěním odborného posudku varhanáře i doporučení hlavního organologa NPÚ), dále přípravou tzv. adopce varhanních píšťal a benefičních koncertů v roce 2016 (dne 10. června vystoupí v rámci Noci kostelů v Přepychách houslista Jaroslav Svěcený), nyní se podílí na medializaci akce a oslovování potencionálních dárců. 
Dalším velkým cílem je záchrana varhanního pozitivu v kostele sv. Marie Magdaleny v Deštném v Orlických horách, který je kulturní památkou. Jedná se o jediný nástroj varhanáře Franze Fingera z roku 1878, dochovaný téměř v původním stavu, ale jeho stav je naprosto alarmující. Zde spolek převzal na základě dohody s místní farností veškerou iniciativu. Také na tento nástroj je již zpracován posudek varhanáře, stejně jako stanovisko NPÚ a rozhodnutí úseku památkové péče MÚ Dobruška, již byla podána žádost na Krajský úřad Královéhradeckého kraje o dotaci z programu Obnova historických varhan.

V přípravě je i vydání publikace o generální opravě varhan v Husově sboru v Dobrušce, jejíž pracovní název je Příběh Schusterových varhan (1904), přes Sudety až do Dobrušky, která by měla obsahovat i CD s nahrávkou varhaníka Pavla Svobody. Pokud se podaří tento záměr realizovat, veřejné představení se uskuteční u příležitosti prvního výročí dokončení obnovy královského nástroje v kostele CČSH v Dobrušce, tedy v listopadu 2016.   
Spolek PROVARHANY také iniciuje umístění pamětní desky na rodném domě významného stavitele varhan Emanuela Štěpána Petra, který se narodil 25. prosince 1852 v Opočně, a jeho dílna postavila neuvěřitelných 351 nástrojů. Zviditelnění tohoto opočenského rodáka, který zemřel 26. února 1930, patří mezi jednoznačné priority roku 2016.

Více informací: www.provarhany.cz