středa
25. prosince 2024
svátek slaví Boží hod vánoční, 1. svátek vánoční
Kostel sv. Václava v Dobrušce
© D. Ehlová



V Dobrušce nahlédli do nejstarší historie města

DOBRUŠKA: Stačily dva malé otvory o průměru dva až tři centimetry vyvrtané do kamenné podlahy kostela sv. Václava v Dobrušce a díky moderní přenosové technice se na monitoru počítače objevil obraz lidských pozůstatků uložených v kryptě, které zřejmě patří prvním majitelům města pod Orlickými horami. Je-li tento předpoklad správný, potvrdí teprve náročná analýza odebraných kosterních vzorků, jež za tím účelem poputují až do Itálie, protože právě tam funguje pracoviště schopné stanovit výsledky s přesností na těžko uvěřitelných třicet let.

Autor článku: 
Dana Ehlová

Krypty jsou dvě - menší kněžská a nezvykle velká šlechtická. Zda se tedy v prostorách větší z nich nachází ostatky pána, který dal zdejším měšťanům právo vařit pivo a osvobodil je od roboty, Jana Mutiny z Dobrušky, známého z úplně první písemné zprávy o městě z roku 1320, se teprve ukáže. Už teď je však jisté, že průzkum realizovaný v říjnu minulého roku sdružením Naše historie byl úspěšný a přinesl velice cenné informace. Vždyť jen samotné potvrzení existence dvou podzemních prostor je tím, o čem marně snili historici v převážné části minulého století, protože podívat se pod podlahu kostela jim dopřáno nebylo.
Rozhodnutí pokusit se zjistit, zda krypty opravdu existují a co obsahují, urychlil zápis z osmdesátých let 19. století objevený ředitelem Vlastivědného muzea v Dobrušce Jiřím Machem ve farní kronice, v němž se praví: "Při obnově kostela děkanského odkryty hrobky. Jedna má otvor pod mřížkami a zaujímá prostor pod presbytářem. Na straně epištoly leží čtyři mrtvoly a na straně evangelia tři a to nohama doprostřed kostela. Druhá menší hrobka je před oltářem Panny Marie."
Pak už k realizaci průzkumu nebylo až tak daleko. Děkanství vydalo souhlas, akci finančně zaštítili dobrušští podnikatelé a patrioti a odborníci mohli nastoupit. Nejprve georadar potvrdil platnost zápisu v kronice - menší krypta je před oltářem Panny Marie, mimořádně velká podzemní prostora byla zjištěna pod presbytářem. Jakmile měl tým odborníků jistotu existence krypt, spustil postupně dvěma malými otvory do podzemí kameru a na monitoru rozkrýval tajemství. Bylo zjištěno, že zem v menší kryptě je zčásti zalitá vodou, že je tam i bahno, že zdivo se skládá ze starých stavebních prvků i mnohem novějších, pocházejících zřejmě z posledního otevření. 
Druhá krypta má vstupní schodiště a historici se domnívají, že tam kdysi byly i dveře. Vrchní část klenby je novodobá a souvisí zřejmě s vznikem nové podlahy v kostele. Spodní část zdiva tvoří kameny, v některých místech zůstala dokonce podkladní skála. "Dá se předpokládat, že toto je pozůstatek zdiva ze 14. století," komentoval výsledky Jiří Mach z Vlastivědného muzea, iniciátor všeho dění.

V jedné části velké krypty se na hromadě nachází větší množství kosterních pozůstatků a forma jejich uložení zřejmě odpovídá tomu, že tam byly dány druhotně, možná je sem přestěhovali z menšího prostoru, aby neležely v blátě. Mimo to právě tady zůstaly neporušené pohřby s rozpadlými rakvemi, o nichž se lze domnívat, že patří pánům z Dobrušky, včetně Jana Mutiny.
"Mohli jsme nahlédnout do úplně nejstarší historie města," konstatoval Jiří Mach během veřejné prezentace výsledků průzkumu a zdůraznil, že předpokládá, že se díky poznatkům podaří rekonstruovat původní velikost kostela, identifikovat původní velikost krypt a zařadit je do 14. století. To by potvrdilo, že Dobruška byla už tehdy významným střediskem celého dominia v Podorlicku, a že její páni patřili k elitě tehdejší společnosti.

 

Stručná historie kostela sv. Václava, pod jehož podlahou se krypty nacházejí
Děkanský kostel sv. Václava patří ke svědkům nejstarší minulosti Dobrušky, tedy doby, kdy město vznikalo. Pravděpodobně již tehdy byl spolu s prvními domy postaven kostel, zasvěcený od počátku Panně Marii a svatému Václavu.
Jak původně vypadal, se bohužel neví, ale je možné, že byl pouze dřevěný. Ještě ve středověku ho nahradila kamenná stavba, což dokládá gotický klenák (svorník), zdobený soukenickým znakem.
V letech 1709 až 1724 prošel chrám svatého Václava přestavbou do barokní podoby, autorem díla je stavitel italského původu Mikuláš Rossi. Monumentální stavba vyrostla pravděpodobně na základech předchozí kostelní budovy. Dnešní podoba průčelí byla zřejmě v 18. století bohatší o řadu ozdobných barokních stavebních prvků.
Dřevěnou zvonici nahradila nová kamenná, původní podkladové kameny jsou zabudovány v jejích nárožích. Zvony, které v ní vyzváněly, padly za oběť dvěma světovým válkám. Až do požáru v roce 1806 zvonici kryla cibulovitá pozlacená báň, a protože stejný vzhled měla i věž radnice, obě ve slunci do daleka zářily.
Pohroma v podobě velkého požáru, který vedle celého historického jádra města zničil i kostel, přišla 9. května 1806. Během obnovy, která pro nedostatek finančních prostředků trvala dlouhou dobu, nebyla stavbě v plné míře vrácena její barokní krása, naopak se hojně objevily stavební prvky tehdy módního klasicistního slohu.
V současné době slouží kostel nejen k bohoslužbám, konají se v něm významné kulturní akce, mezi které se jednoznačně řadí každoroční slavnostní zahájení Mezinárodního hudebního festivalu F. L. Věka. 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.

Celá ČR, zahraničí
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Články a komentáře
25.12.2024

ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.

Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.

Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!

Vaše redakce

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
EDITORIAL
22.12.2024

ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.

Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Ostatní, Vzdělávání
Co se děje
21.12.2024

ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec
Co se děje
20.12.2024