Neslyšící děti stále nemají rovné podmínky ve vzdělávání
PRAHA: Problematikou bariér nejen ve vzdělávání, ale i v sociální oblasti, s nimiž se dosud potýká komunita neslyšících ve společnosti, se zabývala konference Neslyšící a bezbariérová společnost (19. 2. 2016). Možnosti zúčastnit se historicky prvního jednání v Poslanecké sněmovně využilo téměř 140 hostů.
Vedle komunity neslyšících přijali pozvání také zástupci státní správy, poslanci včetně ochránkyně veřejných práv, kteří se zabývali především inkluzí ve vzdělávání neslyšících. Odpoledním tématem bylo zprostředkování rovného přístupu k informacím prostřednictvím televizního vysílání, které by umožnilo neslyšícím vymanit se ze stávající izolace.„Nejsme proti inkluzi ve vzdělávání neslyšících, ale voláme po promyšlené koncepci, kterou Česká republika postrádá už 20 let,“ zaznělo kriticky z úst vývojové a školní psycholožky Martiny Šmídové.
„Hrozí nebezpečí, že inkludované děti budou končit ve speciálních školách, které budou sloužit jako odkladiště, ale pak už může být pozdě a z neslyšícího dítěte vyroste neslyšící dospělý,“ upozornil na úskalí nedomyšlené masové inkluze do regulérních škol, která může mít i své sociální aspekty ve formě stigmatizace neslyšících, Petr Vysuček, prezident Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel (ASNEP).
„Čím více se s problematikou života neslyšících seznamuji, tím více poznávám, kolik překážek pro jejich rovnocenné zapojení do společnosti musíme ještě odstranit. A to i v legislativě,“ uvedla iniciátorka a hostitelka odborné konference poslankyně PČR Martina Berdychová a dodala: „Je jen těžko uvěřitelné, že zákon o komunikačních systémech neslyšících, který má definovat nárok neslyšících na tlumočníka českého znakového jazyka v různých životních situacích, je sice již z roku 1998, ale dosud k němu nebyly vydány prováděcí předpisy, na základě kterých mohou neslyšící nárok na tlumočníka uplatňovat.“
Právě Martina Berdychová usiluje v této souvislosti o průlom. V loňském roce se zasadila v Královéhradeckém kraji, v němž je zastupitelkou, o vznik Vyšší odborné školy pro tlumočníky, která začne fungovat už od září letošního roku. Jedním z klíčových argumentů pro její otevření je zdrcující nedostatek tlumočníků. Ve srovnání s vyspělými západními zeměmi, kde je poměr jeden tlumočník na 4 - 5 neslyšících, má Česká republika k dispozici jednoho tlumočníka na 143 klientů.
„Neslyšící člověk je stejný jako my slyšící, jen komunikuje jiným plnohodnotným jazykem, a to bychom měli respektovat. A Poslanecká sněmovna by měla jít příkladem,“ uvedla Martina Berdychová.
Podaří se ve sněmovně zajistit tlumočení do českého znakového jazyka? Pochopí pak neslyšící, o čem poslanci diskutují? I to je jeden z cílů právě skončené konference.
„Rozhodně se o to pokusíme,“ dodává poslankyně Berdychová. „Už 1. března chceme ve spolupráci s komunitou neslyšících interpretovat v českém znakovém jazyku tiskovou konferenci poslaneckých klubů. Měl by to být vůbec první pokus o zpřístupnění přímého tlumočení z Poslanecké sněmovny,“ zdůraznila Martina Berdychová.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818