<p>ČR: Nevidomý klavírista a zpěvák, který překročil stín. Honza Jareš je ročník 1981. Pochází sice z Hradce Králové, ale jeho dětství patřilo Brnu. Zde absolvoval základní školu pro nevidomé a souběžně ZUŠ v Brně – Králově poli.</p> <p>Věnoval se oboru klavír a zpěv. Po přestěhování do Prahy se soukromě hudebně vzdělával a jeho úsilí se opět vyplatilo. Honza složil zkoušky na pražskou konzervatoř obor populární zpěv, nicméně vzhledem k tomu, že v té době nebyly dány podmínky pro studium nevidomých na běžném typu hudební školy, nabídla konzervatoř Honzovi možnost studia jednotlivých předmětů. Po několika letech, na základě získaných zkušeností a dosažených výsledků, mu v roce 2006 umožnila přechod do řádného denního studia, které Honza dovedl v roce 2011 k absolutoriu jako první nevidomý student v historii školy.</p> <p> Honza Jareš si vzal jako svůj základ lidové písničky, aby se postupně vyprofiloval v klavíristu a zpěváka širšího repertoáru. Jeho repertoár zahrnuje skladby jak českých, tak i zahraničních autorů. Jeho umělecký vklad je v profesionální a osobité interpretaci známých (či méně známých) skladeb, například písničky z Osvobozeného divadla, skladby pánů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra ze zlaté éry divadla Semafor nebo např. písničky z repertoáru Pavla Bobka či Jaroslava Nohavici. Originálním zážitkem v Honzově podání je pásmo českých a moravských lidových písniček, které Honza nastudoval během svého studia na Pražské konzervatoři, kdy se pomocí těchto písní prokousával hudební teorií, kterou jako nevidomý student nemohl studovat z písemných podkladů. Vedle českých skladeb má Honza v repertoáru skladby známé v podání světových interpretů jako např. L. Armstrong, E. Presley, K. Rogers, J. Lennon, F. Sinatra, Bob Dylan, Elton John, Chris Rea či další. Svá vystoupení si Honza obvykle moderuje česky, případně anglicky. A tak cesta do světa veřejného vystupování je otevřena. I zde Honza Jareš využil své píle a vytvořil si „hudební balíčky“ různého repertoárového zaměření, které nabídne vždy publiku – podle přání. Velmi příjemným na těchto vystoupeních je neformální kontakt mezi interpretem a publikem, interpret se nezahaluje do závoje playbacku, který – jak všichni dobře víme – naprosto vystoupení odosobňuje. Jeho vystoupení jsou živá, založená na komunikaci s publikem.</p> <p> Debutové album také již spatřilo světlo světa. Jmenuje se „Některý lidi“ a je dílem Tomáše Kympla.</p> <p> Člověk ve stínu – dalo by se říci – a to doslovně. Ale Honza Jareš nežije jen hudbou. Jeho největším koníčkem je cestování, do současné doby stihl navštívit třicet zemí světa. A jak sám říká – „bez sportu si nedokáže představit svůj život“.</p> <p> Věnuje se plavání, jízdě na kole, lyžování.</p> <p> V současné době vystupuje Honza Jareš na řadě míst republiky, ale i v Praze.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“