“Nečekej, že pro tebe udělá kulturu obec nebo kulturní dům. Raději ji pro obec udělej sám!“
<p>MĚŘÍN: Na konci léta většina z nás chystala děti na školní rok nebo se soustředila na houbařskou sezonu. Málokdo přemýšlí tak brzy nad vánočními svátky a Štědrým večerem. Ne tak v Měříně. Obec na Vysočině, v těsné blízkosti dálnice D1, totiž již několik let na Štědrý večer poskytuje lidem z blízkého okolí tradiční, s Vánocemi úzce spjatý, kulturní zážitek.</p> <p>Letos se bude konat již po desáté Živý betlém…představení na námět klasického příběhu narození Ježíše Krista.<br />
Vraťme se ovšem na začátek, kdy se tohoto příběhu chopilo pár nadšenců a 24. prosince večer se sešlo u místního kostela. Pro pár desítek kolemjdoucích zahrálo několik koled a vánočních písní za pomoci jednoduchých dekorací a kostýmů. Dobrovolníci, kteří si říkají Rybníčkáři, během několika let dotáhli tuto akci do monstrózních rozměrů. Od několika metrů čtverečných, které zabíraly jejich rekvizity se přesunuli na tři velká pódia, počet účinkujících se z asi 5 muzikantů rozrostl na víc jak padesát herců a hudebníků, nepočítaje další dobrovolníky, kteří se starají o zázemí a občerstvení.<br />
A to nejdůležitější – jestliže první živé betlémy zhlédlo pár kolemjdoucích, poslední tři roky navštíví představení, které se hraje dopoledne a pak ve večerních hodinách, víc než tři tisíce návštěvníků z celého okolí.<br />
V porovnání s Živými betlémy v jiných městech, celá dramaturgie je opravdu propracovaná. Jedno pódium je postaveno pro hudebníky, kteří každý rok zahrají netradiční koktejl rockových balad a moderně upravených klasických vánočních písní. Všechny skladby se linou celým příběhem, který posouvá vypravěč mluveným slovem. Pozornost diváků se tak postupně přesouvá od muzikantů na pódium, které obývá král Herodes se svými rádci. Nezapomenutelný je příchod vojáků na koních, kteří ohlašují sčítání lidu. A samozřejmě tří králů na koních a velbloudu, přinášejících dary z daleka. Třetí pódium je tím, kde se po narození uloží malý Ježíšek i s rodiči Marií a Josefem.<br />
Není důležité popisovat zde celý příběh, který každý zná. Celý tento článek by měl zapůsobit spíše jako pozvánka. Po zhlédnutí celého představení musíte jednoznačně dát pomyslný klobouk dolů a hluboce se uklonit před partou Rybníčkářů, kteří obětují desítky hodin volného času, námahy k tomu, aby nám všem vytvořili nádhernou atmosféru Vánoc. Příprava a zkoušky na Živý betlém začala koncem léta. A to když si každý z nás uvědomí, tak nezbývá jen říct – respekt a obdiv!<br />
V neposlední řadě je nutné připomenout finanční stránku. Většinu ročníků finančně zajišťovalo jen pár soukromých firem a podnikatelů. Jakmile tento počin překonal hranice okresu a začala se o to zajímat i media včetně televize, vložila se do toho výrazněji i obec Měřín. Dík tomu můžou tři tisícovky návštěvníků sledovat tento klasický příběh z montovaných tribun a celé představení zajišťuje profesionální ozvučovací firma.<br />
Na závěr parafráze klasikových slov… “Nečekej, že pro tebe udělá kulturu obec nebo kulturní dům. Raději ji pro obec udělej sám!“</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818