<p>NĚMČICE NAD HANOU: Uplynulo více než deset let, co jsem naposledy navštívil Němčice nad Hanou, nevelké městečko na Střední Hané. Za tu dobu se tu mnohé změnilo, ale dvě proměny jsou hodně nápadné a obě se nutně dotkly městského rozpočtu. Ta první spočívá ve zmizení někdejšího významného cukrovaru, a to doslova z povrchu zemského.</p> <p>Tou druhou pak nově upravené náměstí se zbrusu novou skulpturou obklopenou vodotrysky. Zaujalo mě, jak se ve městě s 2100 obyvateli podařilo vydláždit a upravit ne zrovna malé náměstí a navíc na něm umístit umělecký artefakt. Inu, zeptal jsem se na to starostky města paní Ivany Dvořákové.</p> <p>Co vás přivedlo k úpravě náměstí?</p> <p> Město Němčice nad Hanou má specifické náměstí. Jde vlastně o náměstí dvě, Komenského, kde se nachází park s kostelem a věží, a Palackého, kde stojí radnice. Obě náměstí jsou od dávných dob rozdělena hlavní komunikací, která prochází městem od východu na západ. V roce 1997, kdy bylo dokončeno vybudování kanalizace ve městě, jsme náměstí částečně vydláždili, celková úprava však nebyla dokončena. A tento neutěšený stav náměstí obce, která je centrem kulturně společenského i obchodního života mikroregionu nás velmi trápil. </p> <p> Upravit tak velkou plochu, nalézt řešení odpovídající významu místa a získat pro takový záměr prostředky nelze ze dne na den. Jak jste postupovali?</p> <p> Projekt na celkovou revitalizaci centra města byl tvořen a projednáván více jak dva roky. Město požádalo o dotaci z regionálního operačního programu, žádosti bylo vyhověno, celkové náklady na tuto investiční akci činily 27 mil. Kč. Projekt zpracoval Ing. arch. Petr Malý. Akce byla realizována v roce 2009, hlavním dodavatelem stavby se stala firma INVEST CZ a.s. Šternberk.<br />
Podle fotografií z 19. století bylo náměstí vydlážděno kameny. Po konzultaci s architektem jsme tuto původní dlažbu uchovali v okolí kostela i při této rekonstrukci. Zvolili jsme opět přírodní materiál, žulovou kostku, která k hanáckému kraji a našemu městu neodmyslitelně patří.<br /> V tom, že jsme se vydali správnou cestu, co se týče použitého materiálu na dláždění náměstí, nás utvrdila i návštěva výstavy architektů s názvem „Kámen v architektuře“, která se konala v Praze. Náš projekt na tuto výstavu přihlásil jeho autor Ing. arch. Petr Malý. Na výstavě jsme zhlédli spoustu zajímavých projektů, potkali zajímavé lidi, ale především jsme viděli, že kámen, jako přírodní materiál, má svoji hodnotu a nezastupitelný význam i v dnešní architektuře a lze s němu vytvořit spoustu krásných prostranství, doplňků fasád domů či staveb mostů apod. </p> <p> Co taková revitalizace centra obnáší, co vše bylo zapotřebí vykonat?</p> <p> Revitalizace centra města spočívala v předláždění chodníků zámkovou dlažbou, předláždění a dodláždění komunikací obou náměstí velkou a malou žulovou kostkou, v inovaci veřejného osvětlení, ve výsadbě nové zeleně a v doplnění městského mobiliáře, jakými jsou lavičky a odpadkové koše. Při rekonstrukci vznikla na náměstích řada parkovacích ploch, které zde chyběly.</p> <p> Tohle všechno je úctyhodné, ale vy jste se vydali ve jménu zkrášlení náměstí ještě dál. Podařilo se vám prostor náměstí oživit také zbrusu novou skulpturou s vodotrysky. Jak se to přihodilo?</p> <p> Již v polovině roku 2009, kdy byla stavba v plném proudu, nám bylo jasné, že je třeba náměstí oživit, ozvláštnit, ale představy byly mlhavé. Oslovili jsme Ing. arch. Petra Malého a Ing. arch. Jana Přikryla, se kterými město spolupracuje již řadu let, a začali jsme na toto téma živě diskutovat. Závěrem vzniklo zadání: Zajistit omezení dopravy v těsné blízkosti soch na náměstí, vytvořit na Palackého náměstí vodní dílko – kašnu se sochou, vybudovat v prostoru náměstí venkovní galerii. </p> <p>Takže autory řešení úpravy náměstí jsou jmenovaní architekti?</p> <p> Ano, autorem projektu na revitalizaci centra města je Ing. arch. Petr Malý z Olomouce, který se pustil do kašny, a Honza Přikryl vytvořil návrh venkovní galerie a zábran pro vjezd vozidel kolem soch na náměstí. Oba spolu úzce spolupracovali. Nad návrhy jsme dlouze diskutovali se zastupiteli. To víte, 15 lidí, dvacet názorů.</p> <p> Autorem skulptury, která zdobí vaše náměstí je však zajisté nějaký renomovaný umělec. Je tomu tak?</p> <p> Jakmile byl připraven hrubý návrh kašny, hledali jsme sochaře. Nejprve jsme oslovili ak. sochaře pana arch. Rafla. S jeho návrhy, které se mi moc líbily ‒ byly nadčasové ‒ jsme však u našeho zastupitelstva neuspěli. Možná nebyl správný tah oznámit zastupitelům nástřel ceny kašny s dílem, neboť jsme ji nedokázali odhadnout. Zastupitelé se bránili, že finance potřebujeme na daleko důležitější opravy a investice.<br />
Ale touha vedení města ‒ oživit náměstí i uměleckým dílem, byla veliká. Rozjeli jsme se tedy do Zlína a chtěli jsme zorganizovat soutěž studentů Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Ale zástupci školy nám to rozmluvili, neboť soutěž by byla časově i organizačně náročná a my čas neměli. Ale hned při této návštěvě nám byl představen učitel této školy, ak. sochař Radim Hanke, mimo jiné autor dvou soch Tomáše Batti. No a hned jsme si padli do oka. Dokonce jsme hned dohodli cenu za zhotovení sochy a datum dodání. Pozvali jsme pana Hankeho k nám do Němčic, ať omrkne budované náměstí, obdržel maketu kašny a začal pracovat.</p> <p> Měli jste, pokud jde o zadání, nějaký konkrétní požadavek, co má skulptura vyjadřovat či z jakého má být materiálu, nebo jste to nechali na sochaři?</p> <p> Materiál zvolil zkušený pan sochař a držel se materiálu, ze kterého jsou zhotoveny i ostatní sochy na náměstí, např. socha sv. Judy Tadeáše, což je pískovec. A co se týče sochy, chtěli jsme dílo moderní, které osloví všechny věkové kategorie a přiláká ke kašně především maminky s dětmi.<br /> Na slavnostní předání revitalizovaného náměstí jsme pozvali také pana Hankeho, který již přivezl tři návrhy ‒ makety soch. Kolektiv ve složení Ing. Arch. Petr Malý, Ing. arch. Jan Přikryl, Ing. arch. Michal Horák, Ivana Dvořáková, starostka a Ing. Jan Vrána, místostarosta, vybral kluka, lezoucího po stromě, s krásně kulaťoučkým zadečkem. Prostě malý Hanák. </p> <p> Jak postupovaly práce na pořízení kašny a zhotovení sochy?</p> <p> První firma, která byla vybrána ve výběrovém řízení pro realizaci kašny, skončila ještě před zahájením stavby svou činnost, a tak jsme sháněli další. Vyhrála firma Nautica s.r.o. Brno. Zabývá se stavbou bazénů a vodních děl. Jako subdodavatelskou firmu na stavební práce si vybrala společnost Hanácké oblastní služby pana Miláčka. Její pracovníci se chopili úkolu velmi zodpovědně, neboť i pro ně byla stavba kašny s uměleckým prvkem nóvum. Firma Nautica dodala a instalovala technologickou část díla. Kašna funguje spolehlivě, technologie čištění je obsluhována zaměstanci města.<br /> Pro zhotovení sochy jsme objednali Božanovský pískovec. Dílo vznikalo u vily pana sochaře Hankeho ve Zlíně, na svahu pod lesem, nad bývalou továrnou Tomáše Batti. Bylo úžasné sledovat, jak se náš kluk vylupuje s dvoumetrového kvádru a roste do krásy.<br />
Již řadu let pro nás provádí restaurátorské práce soch a křížů a dalších sakrálních staveb v našem městě mladý, nadějný, pracovitý a velmi milý restaurátor Martin Parobek. Má kořínky u nás v Němčicích, žije v Olomouci. A když jsem jej vítala mezi hosty při otvírání náměstí, pošeptal mi pak Hanke, že je to jeho žák. Právě Martinovi pak pan Hanke svěřil převoz sochy ze Zlína do Němčic. Před usazením sochy na své místo jsme ještě stihli uložit pod sochu poselství příštím generacím. </p> <p> Kdy jste práce dokončili? Bylo nějaké slavnostní předávání – odhalování díla?</p> <p> Revitalizované náměstí jsme slavnostně otevírali 30. dubna 2010, a to jsme již věděli, že projekt „Přitažlivé náměstí, centrum společenského života“ uspěl v žádosti o dotaci přes Místní akční skupinu Na cestě k prosperitě. Žádost zpracoval Ing. Michal Horák, INEX projekt Kroměříž. Projekt řešil zhotovení kašny se sochou, zábrany proti vozidlům u stávajících soch a venkovní galerii. Jen díky této dotaci mohl být projekt zrealizován.<br />
Při slavnostním předávání díla, které proběhlo 2. října 2010 ve večerních hodinách, se sešlo hodně významných hostí, zástupců kulturního i politického života, občanů města a lidí z okolních obcí. Program, který připravil kolektiv ZUŠ byl opravdu velkolepý, uváděl jej ředitel školy pan Ladislav Gazda a hrála kapela Vulcanica z Olomouce. Skvělé světelné efekty, výborná nálada a napětí před odhalením sochy, to vše vytvořilo velmi výjimečnou sváteční atmosféru. Snad nejvíce mne potěšila slova pana Hankeho. „Tak velkolepé odhalení svého díla jsem ještě nezažil.“ Jsme stále skvělými přáteli a těší nás každé setkání a kujeme pikle na další spolupráci. </p> <p> Jak na obnovené a zkrášlené náměstí reagovali občané Němčic a jakých reflexí se vám dostalo od „přespolních“?</p> <p> Nebudu tvrdit, že projekt měl jen příznivce. Kolem kašny a sochy se vedly velké diskuse a tahanice, ale podařilo se kašnu prosadit a dnes, kašna i s klukem, který dostal od občanů v anketě jméno Šikulka, zdobí náměstí a láká děti, mládež i seniory k posezení a odpočinku. Na tomto náměstí se odehrává řada kulturně společenských akcí a i při nich je Šikulka středem pozornosti. Jsme rádi, že ho máme.<br />
Více se socha a celé dílo zrekonstruovaného náměstí líbilo přespolním. Místní byli rádi, že už neskáčou přes kaluže, a brzy si na novou tvář náměstí zvykli. Ale už slavnostní předání díla a anketa na jméno sochy ukázala, že Němčáci ji přijali a zvykají si na ni.<br />
Letos už Šikulkovi plete spousta žen z Němčic i přespolních v místní knihovně šálu a brzy mu ji se vší slávou uvážeme za účasti autora a také kmotra sochy. Tím je restaurátor Mgr. Martin Parobek, který se při křtu slavnostně zavázal, že se bude o Šikulku starat.<br />
Naše náměstí dýchá člověčinou. Plní se naše přání, lidé se zde potkávají, popovídají si, mladí zarandí, děti se vycákají v kašně. Paráda. Kašna s Šikulkou jsou dnes naší chloubou. </p> <p>Pokud to není tajemství, na kolik pořízení sochy a úprava náměstí přišly?</p> <p> Jak jsem již řekla, na ceně za sochu jsme se s panem Hankem domluvili na první schůzce. Vytesal nám tuto sochu vlastně „za pusu“ a jsme mu vděčni, že přistoupil na naše možnosti. Samozřejmě něco stál materiál, převoz, usazení atd. Celý projekt jsme pořídili za cca 2,5 mil Kč, z toho 1,1 mil. Kč činila dotace z MAS Na cestě k prosperitě.</p> <p>Jak vidno, i za relativně málo peněz se dá pořídit hodně „muziky“. Děkuji za rozhovor.</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.