UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Slovácké muzeum ve všech třech hlavních objektech aktuálně nabízí hned několik různorodých výstavních projektů. Vliv pandemie pozměnil výstavní plán, a tak v hlavní budově ve Smetanových sadech jedna zrušená uspíšila realizaci následující. Připravilo ji etnografické oddělení muzea a prezentuje a popularizuje rukodělné technologie, které se udržují, přežívají a některé i díky činnosti výjimečných tvůrců dále rozvíjí.
Výstava nazvaná „Když ruce pracují srdcem“ představuje osobnosti a práci celkem 36 tvůrců, z nichž je 24 oceněno titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje do konce roku 2019 a 16 z nich je laureátem titulu udělovaného ministrem kultury ČR Nositel tradice lidových řemesel. O tom, jak zasáhl nouzový stav do příprav výstavy. Krátce o některých autorech i jejím poselství, odpověděl Petr Číhal, etnograf a spoluautor výstavy.
Co bylo impulsem, aby tato výstava vznikla?
Nedá se říct, že by její vznik podnítil nějaký impuls, protože výstava byla v letošním roce zahrnuta ve výstavním plánu na září. Nicméně nejrůznější okolnosti a omezení v době pandemie, kdy musely být některé výstavy zrušeny, její otevření jen uspíšily na konec května.
Realizace byla v době koronakrize. Co bylo největším úskalím?
Vzhledem k tomu, že přípravy a realizace výstavy probíhaly v průběhu dubna a května, kdy ještě trvala různá omezení, největším úskalím mohly být, nicméně nakonec nebyly, a to díky vstřícnosti oceněných tvůrců, osobní setkání s některými oceněnými výrobci, u kterých nám do výstavy chyběla vhodná obrazová dokumentace nebo jejich výrobky.
Která z činností při přípravě vás obohatila?
Jednalo se především o dvě služební cesty na Valašsko kvůli pořízení fotografií a získání výrobků do výstavy za oceněnými tvůrci spolu s muzejním fotografem Tomášem Heřmánkem. Mohli jsme tam navštívit například kolářskou dílnu Augustina Krystyníka v Novém Hrozenkově nebo dílnu Víta Kašpaříka ve Velkých Karlovicích, který se věnuje výrobě rozmanitých druhů fléten a píšťal. A pak to byla samozřejmě tvůrčí práce ve výstavním sálu spolu s mými kolegy, která je vždy obohacující.
Co je hlavním cílem představení výstavy?
Věřím, že hlavní záměr a cíl výstavy – prezentovat jednotlivé oceněné výrobce titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Zlínského kraje a Nositel tradice lidových řemesel z našeho kraje – se podařil naplnit. A to i vhodnou myšlenkou jejich rozdělení podle povahy materiálu, se kterým tvůrci pracují. Lidé tak mají možnost vidět skutečné skvosty jejich práce. Výrobky ze dřeva tak střídají předměty z kovu a kamene, přírodních materiálů – proutí a pedigu, kukuřičného šustí, kůže a perleti, textilií, až po hrnčířské výrobky, broušené sklo, kraslice, vizovické pečivo a hudební nástroje. K tomu přistupuje možnost zhlédnout některé technologické postupy na audiovizuálních záznamech. Jejich pestrost a rozmanitost, ale zároveň regionální spojitost dává tušit, že oblast Zlínského kraje je skutečně stále bohatá na tradiční rukodělnou činnost. Krása obohacuje ducha, pozvedává mysl, proto přijďte a nechejte na sebe působit tvořivost lidských rukou. Výstava potrvá do 3. ledna 2021.
Hlavní budova Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Smetanovy sady 179. Výstava potrvá do 3. ledna 2021.
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.