Na česko-polské hranici je živo
KRŇOVICE: 
Na statku U Kynosů – vedle nového skanzenu v Krňovicích u Třebechovic pod Orebem – zasedala v pondělí 18. února rada „Sdružení Euroregionu Pomezí Čech, Moravy a Kladska – Euroregionu Glacensis“. Zazněly tu informace nejen ze společného zasedání česko-polské rady EG v polském Valbřichu (kde se předsedou obou částí euroregionu stal Miroslav Kocián a starosta obce Bílá Voda u Jeseníku), ale také o již zrealizovaných i plánovaných projektech, o činnosti mezivládní komise a pracovní skupiny pro euroregiony. Rada také schválila plán činnosti na rok 2008. Euroregion Glacensis, největší euroregion na česko-polské hranici, sdružuje jen na české straně 103 členů.
„Svazek obcí 1866“ (název byl zvolen podle historické události, neboť právě v tomto kraji se odehrály nejkrutější boje Prusko–rakouské války z roku 1866) z něho sice vystoupil, ale nově se z trutnovského okresu přihlásilo město Pilníkov a obec Suchý Důl, z Jičínska pak obec Vrbice. V programu Interreg IIIA bylo v období 2004 až 2006 k dispozici 847 tisíc eur a podpořeno bylo 107 projektů. Na období 2007 až 2013 bude na rozdělování v rámci Fondu mikroprojektů díky programu Cíl 3 (nástupce programu přeshraniční spolupráce Interreg IIIA) k dispozici bezmála 5 milionů eur.
Pro zajímavost přinášíme plány do budoucna dvou starostů a místostarostky zdejších obcí a měst:
Miroslav Kocián, starosta obce Bílá Voda u Jeseníku: „Jednali jsme o spolupráci s česko-kladskou komisí i o výuce češtiny a polštiny v obou příhraničních pásmech. Projekt bude v první (přibližně roční etapě) zaměřen nejprve na pracovníky úřadů a zastupitelstev.“
Petr Hudousek, starosta Rokytnice v Orlických horách: „Nám jde především o výměnu informací s polskou stranou. Protože vychází spousta informačních materiálů, dal jsem radě Euroregionu Glacensis návrh na pořádání veletrhů cestovního ruchu. Navrhl jsem také střídavé konání na obou stranách, a to za účasti jak odborníků, tak veřejnosti. Vše by doprovázel kulturní česko-polský prezentační program Euroregionu Glacensis.“
Hana Horynová, místostarostka Trutnova: „Na loni realizovaný projekt pokračování naučné stezky po bojištích války 1866 na Trutnovsku Via belli jsme získali 850 tisíc korun. Do programu Cíl 3 připravujeme dva projekty. První ve spolupráci s polským městem Kamienna Góra, kde budou obnoveny podzemní chodby, a my zase zrekonstruujeme sklepení jednoho historického domu v městské památkové zóně v blízkosti Krakonošova náměstí na výstavní síň. Druhý projekt připravujeme ve spolupráci s polským městem Świdnica – oni opraví v tamním městském parku altán a my kapli v obci Babí. První projekt je za více než 5 milionů korun a druhý za 1,5 milionu.“
Josef Krám
Mohlo by vás také zajímat...
BROUMOV: Říjen bude v broumovském klášteře spojen s měsíční hudební rezidencí české zvukové umělkyně Lucie Páchové a gruzínského hudebníka Alexandra Mishelashvili. Oba muzikanti zapojí do své tvorby i místní studenty a hudebníky. Veřejnosti se představí během závěrečného vystoupení na konci rezidenčního pobytu.
ČR: Zdeněk Vejvoda je hudební folklorista, který rozhodně netráví čas jenom u pracovního stolu. Naopak, je to i aktivní muzikant a tanečník, vedoucí folklórních souborů a také pedagog. V novém podcastu Místní kultury vysvětluje, proč je důležité, aby se děti už od útlého věku seznamovaly s lidovými písničkami. "Dobře vybraná lidová píseň je vlastně to nejlepší, na čem můžeme dítě hudebně, rozumově a emocionálně rozvíjet," tvrdí. A jak vlastně definovat lidové písně, jak je upravovat a interpretovat a kde hledat ty dávno zapomenuté? O tom všem bude následující rozhovor.
ČR: Výročí Josefa Škvoreckého připomene v sobotu 28. září Český rozhlas 3 Vltava. Od 9 hodin bude vysílat pořad publicisty Milana Duse nazvaný "Co jsme nevěděli o Dannym aneb Josefa Škvoreckého život první", ve kterém budou hovořit literární historik Michal Přibáň a z archivních nahrávek Josef Škvorecký.
Proč stojí za to vracet se i v současnosti k Josefu Škvoreckému, se v následujícím textu zamýšlí autor zmíněného rozhlasového pořadu.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Jana Tomšů ze spolku Zlínský zvěřinec.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818