Muzeum v Dobrušce prochází rekonstrukcí a připravuje novou stálou expozici

<p>Dobruška: Město ležící v podhůří Orlických hor má mnoho lidí spojené především s hlavním hrdinou televizního seriálu F. L. Věk natočeného na motivy románu Aloise Jiráska. Historie města však sahá mnohem dál a k jeho poznání přispěje i nová stálá expozice nazvaná Příběh města Dobrušky, která vznikne v přízemí budovy čp. 45 na Šubertově náměstí, v níž sídlí Vlastivědné muzeum.</p> <p>Tuto budovu zakrývá v současné době lešení, protože v ní probíhají dlouho plánované stavební úpravy navazující na předchozí rekonstrukci Šubertova náměstí a synagogy. V lokalitě těsně sousedící s centrálním náměstím F. L. Věka byla vybudována odpočinková zóna s moderní fontánou, zároveň zde vznikly další parkovací plochy.<br />
Stavební práce v muzeu vypukly letos v březnu a Miloš Votroubek z oddělení investic Městského úřadu v Dobrušce k nim sdělil: „Plány na rozsah rekonstrukce se postupně vyvíjely, až byl vypracován konečný projekt a vypsáno výběrové řízení na dodavatele stavby. Stavební práce zahájily na začátku letošního jara. Rekonstrukce zahrnuje opravu průčelí budovy, včetně výměny oken, vstupu a opravu fasády. Špaletová okna i vstup v podobě pískovcového portálu budou korespondovat se vzhledem průčelí na konci 19. století. Cílem je vrátit budově, nacházející se v památkové zóně, původní historizující ráz.“<br />
Vnitřní opravy se budou týkat převážně přízemí. Jsou zde, podobně jako tomu bylo i ve vedlejší synagoze, problémy s vlhkostí, protože budova není odizolována. Pro nové podlahy se tedy počítá s využitím systému provětrávání spodní vrstvy pomocí nopové folie. Opraveny budou také kanalizační a vodovodní rozvody, stejně jako elektroinstalace. Součástí změn je vybudování potřebného zázemí pro zaměstnance, včetně nového sociálního zařízení. Celková dispozice přízemí bude v souladu s nově připravovanou stálou expozicí muzea. Úplnou novinkou je propojení budovy muzea přes úzkou středověkou uličku s prampouchy s vedlejší synagogou.<br /> Předpokládá se, že stavba bude dokončena v polovině září 2012, neboť ji zhruba o dva týdny oproti původnímu termínu 31. 8. prodlouží archeologický výzkum, který zde proběhl po odkrytí podlah. Celková cena stavebních prací by neměla přesáhnout 3650 tis. Kč a město s touto částkou počítá ve svém rozpočtu.</p> <p>Poznatky o historii budovy muzea shrnul ředitel Vlastivědného muzea Mgr. Jiří Mach: „Dům, kde se muzeum nachází, patří jednoznačně k nejstarším domům ve městě, tak jako všechny domy v historickém jádru. Jeho historie může zasahovat do 14., možná i do 13. století, s tím, že původně stál poněkud jinde. Půdorysná část budovy se definitivně stabilizovala v 16. – 17. století, budova několikrát prošla rekonstrukcí, naposledy na začátku 20. století. Lze jen těžko usuzovat, jak vypadala před požárem města r. 1806. S jistotou víme, jak tento dům vypadal ve druhé polovině 19. století, a z toho se také vycházelo při plánování stávající rekonstrukce. Velká okna v přízemí průčelí budou nahrazena dvěma menšími špaletovými okny, která budou kopírovat situaci v I. patře. Také dveře budou vyměněny za dveře s pískovcovým portálem, čímž vstup do budovy získá na reprezentativnosti. Podkladem pro zpracování dokumentace se staly staré fotografie z počátku 20. století a dále kresby Aloise Beera. Snahou probíhající rekonstrukce je zároveň maximální zachování historického interiéru, ovšem s vědomím toho, že i četné pozdější vestavby, např. schodiště, jsou funkční a nelze je zlikvidovat."<br />
V průběhu právě probíhající rekonstrukce se ukázalo, že původní dispozice domů na Šubertově náměstí byly zcela jiné, stručně řečeno – domy stály jinak, jinde a na jiných základech, než stojí v současné době. O tom svědčí dvě nosné zdi, které vedou středem současné chodby uvnitř muzea, a není zatím jasné, na kterou stranu ohraničovaly původní domy. Teprve výsledky pátrání archeologů poskytnou v tomto směru jednoznačnější odpověď. Jedná se pravděpodobně o pozůstatky středověkých staveb, které zde mohly stát do r. 1565, kdy je zaznamenán první velký požár města. Při něm shořelo na 70 domů, což s ohledem na tehdejší velikost města znamenalo téměř všechny. V následujícím období bylo město přestavěno do renesanční podoby, vyrostla i radnice. Trčkové sem za tímto účelem zapůjčili i některé zámecké architekty, neboť v té době přestavovali zámek v Opočně. Město naopak zapůjčilo na výstavbu nějaké peníze, protože v této době, tedy 16. století, byla města velmi bohatá a Zikmund Winter ji nazval „zlatý věk měst českých“. Město tedy bylo vystavěno znovu a pravděpodobně tehdy došlo i ke změně půdorysu jednotlivých budov. Tyto nejnovější poznatky tak trochu mění názory na starou zástavbu města. V současné době se tedy čeká na odborné vyhodnocení posledních objevů.</p> <p>Jiří Mach je i autorem scénáře připravované expozice Příběh města Dobrušky, a tak je jistě nejpovolanějším člověkem pro podání prvních informací:<br /> „Nově připravovaná expozice by se měla jmenovat Příběh města Dobrušky. Zachycuje historii osídlení zdejšího území od pravěku až do současnosti. Budou vystaveny nejzajímavější exponáty, jimiž naše muzeum disponuje – např. mamutí kel, který je v současné době restaurován, gotický klenební svorník, který se našel při opravách kostela sv. Václava v 90. letech, budou tam renesanční a barokní dřevěné plastiky, rarita z mého pohledu velmi unikátní – I. díl kralické šestidílky druhé vydání z konce 16. stol., které je majetkem církve českobratrské, která jej na vlastní náklady restaurovala a do muzea ho dlouhodobě zapůjčí, chybět nebudou různé kamenné nebo bronzové artefakty, keramika apod. Středověk bude prezentován fotografiemi městských privilegií, pokladem stříbrných mincí nalezených na Dobrušsku, chronologicky bude pokračovat částí věnovanou cechům, hrdelnímu právu, duchovnímu životu města apod. Zdůrazněna bude i etapa národního obrození, neboť Dobruška byla jedním z regionálních center tohoto vlasteneckého hnutí. Nechceme prezentovat jen věci spojené s osobnostmi, ale i věci spojené s běžným životem. V expozici budou zmíněny i dva velké požáry, které postihly Dobrušku v 19. století, prusko-rakouská válka, která probíhala v našem bezprostředním okolí. Rok 1848 připomene rarita v podobě bubnu národní gardy a také střepina granátu, kterou si přivezl pozdější dobrušský děkan Antonín Flesar z bojů na pražských barikádách. Celý příběh povede do současnosti, tedy do doby první republiky, období okupace, až do počátku našeho století.<br />
Na tuto expozici naváže další, a to Židé v dějinách Dobrušky, zaměřená na historii místní židovské obce, která se v těchto prostorách nacházela. Dům, v němž je dnes muzeum, byl domem rabínským. Z malé části této expozice umístěné v přízemí muzea projde návštěvník středověkou uličkou do synagogy, kde bude mít druhá expozice své pokračování v podobě panelů na stěnách.<br />
Tvůrci expozice neumístí v synagoze trojrozměrné předměty, aby nebyla narušena její vzácná akustika, protože se zde konají koncerty. V expozici chtějí využít i poznatků z projektu „Zmizelí sousedé“, na kterém v současné době pracují studenti zdejšího gymnázia.<br />
Autorem výtvarného řešení v návaznosti na projekt rekonstrukce je výtvarník Zdeněk Bláha z Hradce Králové, který pracoval jako výtvarník Muzea východních Čech v Hradci Králové a má potřebné zkušenosti. S předstihem byla tato stránka řešena právě s ohledem na novou elektroinstalaci. Obě expozice by měly sloužit 15 – 20 let, a proto jejich přípravě věnuje muzeum maximální pozornost a nechce jejich otevření ničím uspěchat.</p>