Muzea zachraňují předměty denní potřeby

<p>ROŽMITÁL POD TŘEMŠÍNEM, SEDLČANY, PŘÍBRAM: Kromě vlastního sběru a nákupů jsou dary od lidí třetím hlavním zdrojem rozšiřování sbírek jednotlivých muzeí. A vzhledem k jejich finančním možnostem i nejvýhodnějším. Své nové přírůstky se muzea snaží co nejdříve vystavit.</p> <p>„Sbírky rožmitálského muzea jsou rozšiřovány na základě inzerce, která přibližně dvakrát ročně vychází v regionálním tisku. Pravidelně „zachraňujeme“ i předměty, které obyvatelé přinášejí do sběrného dvora a hodí se pro potřeby muzea. Pořád ještě existují lidé, kteří staré věci vyhodí nebo spálí, místo aby je nejprve nabídli muzeím. Mnozí si neuvědomují, že právě obyčejné a běžné předměty denní potřeby návštěvníky zajímají nejvíc,“ vysvětlila Marie Kabátníková z rožmitálského Podbrdského muzea.<br />
Sbírky tohoto muzea obohatilo jen v letošním roce více než tři stovky předmětů. Některé z nich musí projít restaurováním, ale část už je vystavena v takzvané stodole nebo v expozici Jak se žilo na Podbrdsku. V současné době muzeum vystavuje darované betlémy, část sbírky výšivek, vánoční ozdoby, houpacího koně, sáňky, lyže nebo model děla, který vyrobil F. Lízl.<br />
„Dostali jsme také nástroje do dílny a na pole, kamenný štok, předměty z rožmitálské litiny a mnoho dalších. Spolu s dárci, kterým bych chtěla i touto cestou poděkovat, se nám daří mapovat každodenní život na Podbrdsku a plánovat novou expozici řemesel, která bude umístěna ve stodole,“ dodala Marie Kabátníková. </p> <p> Dárcovskou formou jsou nejčastěji obohacovány i sbírky Městského muzea Sedlčany<br />
„Lidé nám sami nosí jednotlivé předměty a věnují je do muzejních sbírek. Jako potvrzení a dík je jim vystavena takzvaná Darovací listina s uvedením předmětu, jména příslušného dárce a datem předání,“ uvedl ředitel muzea David Hroch.<br />
Předměty se poté uloží do depozitu a ty významné, jichž je zhruba třetina, jsou zapsány do Přírůstkové knihy muzea a následně do Centrální evidence sbírek vedené při Ministerstvu kultury. „To poté umožňuje získání grantu na jejich případné restaurování,“ zdůraznil David Hroch. Do Přírůstkové knihy je každoročně zapsáno zhruba 40 předmětů. K těm nejvzácnějším patřila malovaná dřevěná kolébka z konce 18. století, kruhadlo na zelí z roku 1782, řeznická čepice a sada řeznických nožů firmy Rebec Sedlčany, proutěný dětský kočárek z počátku 20. století, šicí stroj, vojenské předměty z 2. světové války nebo kabátec a kalhoty selské jízdy.</p> <p>Příbramské Hornické muzeum získalo z různých zdrojů například starý příbramský betlém od havíře Jana Křtitele Třešňáka z let 1843 až 1849, kolekci 19 historických pohlednic či soubor minerálů z Příbramska. „Strategií muzea je zachránit ojedinělé předměty, kterým hrozí zánik, a pokud možno co nejdříve je prezentovat veřejnosti,“ řekl pracovník muzea Roman Abušinov.</p>